Filmečky?! 

Dojmy z bety Destiny 2 jsou vlastně dost závislé na tom, jak moc jste kritizovali jedničku, a jací jste hráči. Rovnou se přiznám, že jsem spíše konzerva, a jako pravidelný hráč Destiny mě beta dvojky bavila, protože změn nabídla pomálu a povětšinou byly kosmetického rázu. Bál jsem se expanze na PC platformu i snah kompletně překopat fungující mustr kvůli hlasité kritice, protože by to vyústilo v marný gun play a rozplizlou sci-fi zápletku, což by v konečném důsledku zcela zabilo kouzlo Destiny. Nic z toho se ale nestalo a Destiny slaví návrat v plné polní s osobitým přístupem k žánru i game designu. Stejně tak si ale dovedu představit, že hráče, kterým nesedl přístup k matchmakingu z jedničky či styl jakým Bungie strukturuje celu hru, beta asi jen utvrdila v tom, že Destiny 2 jednoduše nebude hra pro ně. Bez ohledu na to, že se autoři o nějaké to pomrknutí směrem k novým hráčům snaží.

Nejvýrazněji je tato snaha vidět na pojetí ukázkové příběhové mise, která nejenom otevírá novou epochu v příběhu Destiny, ale zároveň přináší i mnoho otázek, nad kterými si lámou hlavu fandové už nyní. Hlavně ale ukazuje, jakým způsobem hodlají tvůrci příběh ve dvojce vyprávět, respektive jak moc jsou v Bungie ochotni ustoupit od Grimoire karet a příběhu v náznacích. Upřímně je to o trošku méně, než jsem čekal vzhledem ke kritice způsobu vyprávění v první hře, ovšem výraznější tvůrčí rukopis a lehká inspirace sérií Call of Duty tady bezesporu nakonec vidět jde.

zdroj: tisková zpráva

První mise, pojednávající o triumfálním nástupu Garyho, tak servíruje jeden úžasný moment za druhým, a daleko více než bývalo zvykem se také ve dvojce konverzuje. V Bungie šli dokonce tak daleko, že misi protínají hned 3 efektní animačky, což je na poměry Destiny opravdu solidní výkon. V tomhle ohledu se tak jednoduše nedá betě Destiny 2 moc co vytknout – fanouškovský servis ve formě známých postav a jejich efektních mihnutí jde ruku v ruce s výraznější snahou vyprávět, která takto obsáhlému a strhujícímu univerzu rozhodně sluší.

Zároveň je ale potřeba dodat, že autoři nerezignovali na typické vyprávění s pomocí náznaků, náladových textů a pravidel, která platí v jednotlivých lokacích. Dostupný Strike s názvem Inverted Spire příkladně naznačuje, že autoři v druhém Destiny zužitkovali zkušenosti z The Taken King a z raidu The Wrath of Machine. Level design se ve dvojce zjevně ponese na podobně dynamické vlně.

Je úplně jedno, zda jde o úvodní pasáž proloženou efektním skákáním nebo vyvrcholení mise ozvláštněné soubojem s bossem a mizející podlahou, které si svou efektivitou nezadá ani s tím, jak se nám v temnotě postavil Alak-Hul v cele, kde Slunce nesvítí. Pokud bych měl na základě obsahově poměrně chudé bety spekulovat o podobě PvE, sázel bych na lehké rozšíření původního Destiny s větším důrazem na efekt a větším množstvím tlachání. Jak příběhová mise, tak i Strike ale zároveň potvrzují, že osvědčený level design zůstává na svém místě, jen se možná trošku rozroste co do velikosti lokací a jejich otevřenosti, byť je to pouze iluzorní. Tvůrci do detailu vycizelované koridory tak zůstávají a hrají se lepe než kdy dříve. 

Jedna hlava tam, druhá sem 

Velkou úlevou bylo při hraní bety zjištění, že je hratelnost pořád stejně návyková a gun play pořád stejně bezkonkurenční. Ani vývoj pro konzole a PC zároveň nijak neovlivnil fantastické zpracování střelby. Odstřelování malinkatých hlav Cabalů od jinak korpulentních těl je ještě uspokojivější než tomu bylo doposud, a všechny v betě představení zbraně mají něco do sebe. Obecně lze říci, že v tomto ohledu je opravdu vše při starém. Naopak s povděkem kvituji lehké přepracování jednotlivých zbraní a například i to, že plná verze nabídne možnost přebarvovat zbraně, vesmírné lodě a jednotlivé kusy zbroje nezávisle na sobě.

O něco více kontroverze už ale vyvolává celkové přepracování jednotlivých druhů zbraní a upuštění od skvěle fungujícího systému primární, speciální a těžké zbraně. Nové dělení na konvenční, energetické a jakože těžké, respektive jen účinnější kousky, mi moc nesedlo. Dělá to zbytečný nepořádek v PvP, ale třeba nakonec změním názor, jestli se to tvůrcům za pár měsíců dalšího vývoje podaří vybalancovat. Mít dvě primární zbraně je bezesporu fajn, ale když ve hře prakticky chybí munice, nezachrání to ani dvě útočné pušky nebo futuristická podoba gatlingova kulometu.

zdroj: tisková zpráva

Tvůrci přiznali, že dostupnost munice byla v betě tragická a trápily ji i další balanční nedodělky. Proto od plné verze očekávám, že tato změna přinese problémů ještě daleko více, a to především pro PvP, které má nově daleko živější nádech plný akce. Problém s balancem trápil i Strike a obzvláště závěrečný boss fight nepříjemně připomínal úplné začátky Destiny, kdy byli bossové jen houby na náboje. Pokud je takový design záměrem, pak se obávám, že ani uvolnění systému zbraní nedělá Destiny lepší hrou.

Rozpaky způsobuje i přepracování jednotlivých schopností u každé z trojice standardních tříd, popřípadě představení úplně nových. V celkovém součtu jde o změny, které do hry přinášejí vítanou variabilitu, konečně jednotlivé hráče tolik neomezují a zároveň každému umožňují plynule přecházet mezi defenzivou a ofenzivou, popřípadě si v kůži Titána (master race) zahrát na Kapitána Ameriku. Není to ale zadarmo, protože pak dochází k situacím, kdy jde balanc do kopru. Nejde ale nezbytně o problém hry jako takové, jako spíš bety, takže bych tyto změny určitě nezatracoval jen na základě omezené ukázky. Obzvláště když tyto změny, spolu s taktičtěji pojatými módy, a spíše subjektivním dojmem, že pohyb je tady pomalejší a ostatní vydrží více, vytváří zajímavý mix s potenciálem návykové a opravdu povedené multiplayerové řežby. 

zdroj: Archiv

Vše při starém? 

Beta naznačuje, že Destiny 2 je do značné míry hlavně o prvním dílu a o všem, co tam fungovalo. Až na výraznější přepracování herních tříd a dělení zbraní totiž tvůrci nepřichází s ničím novým. Beta jen potvrzuje, že dvojka mohla vyjít klidně jako další přídavek k dobře rozjetému prvnímu dílu. Jediné ospravedlnění, které Bungie nabízí, je bezesporu audiovizuální zpracování. I na standardní PS4 vypadá hra už nyní famózně a obzvláště úvod kampaně skrápěný deštěm patří k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době ve hrách viděl.

Jak už je v Destiny zvykem, všechna menu, uživatelské rozhraní a celkový vizuální rukopis hledá v herním světě konkurenci jen stěží. Jen málokterá hra umí takto příkladně pracovat s barevnou paletou a světelnými efekty jako Destiny. Proto jen zamrzí, že ani po tolika letech stále nepřichází foto mód. I když, pokud bychom měli fotit například Farmu, tedy nový social space, který má nahradit Tower, asi si to raději odpustím. Jde totiž o promarněnou šanci. Farmu autoři odbyli a překvapivě jde o nejhorší social space vůbec, což rozhodně nevysílá pozitivní signály například stran celkové kvality jednotlivých prostředí a jejich variability. Určitě by se dalo říci, že ačkoli beta zažehnala obavy ohledně herních systémů a jejich změn, zcela mě nepřesvědčila o tom, že měli autoři dostatek času na vývoj – hlavně množstvím obsahu, kterým beta zrovna nehýřila.

zdroj: tisková zpráva

V konečném důsledku jde ale o detail na jinak solidním zážitku, který mě nakonec nadchl o trošku méně, než jsem čekal. Určitě nejde o zklamání, ale od pokračování Destiny jsem si sliboval buď absolutní perfekcionismus, nebo naopak odvážnější změny. Beta dvojky ovšem nabídla hezčí a větší Destiny tak, jak jej hráči znají za závěru životního cyklu jedničky, a sem tam přidává zajímavé prvky, které ale ještě bude třeba vychytat. Tedy řešení à la chytrá horákyně. Fandové rozhodně nemají o čem přemýšlet, a ti ostatní si asi holt ještě budou muset počkat. Beta jim ale mnoho nadějí nedává, protože v základu jde o první Destiny v novém kabátku a bez výraznější změny herní filozofie.