Autor: Kate Publikováno: 30.září 2005 | Verze hry: oficiální pre-release demo Doba testování: pár dnů |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Intenzivní atmosféra Jednou z nejvíce oceňovaných věcí na prvním Call of Duty se vedle skvělé hratelnosti a zajímavého návrhu map stala i celková atmosféra, která na mnoho hráčů zapůsobila doslova jako magnet. Troufám si říct, že nejinak je tomu i tady. Opět se cítíte, jako byste se ocitli uprostřed zuřícího válečného pekla (alespoň já si to tak nějak představuji ;) a atmosféra všeobecného zmatku je tentokrát ještě intenzivnější. Neustávající střelbou a výbuchy granátů se prolíná řev vojáků s občas zřetelným nádechem zoufalství v hlase. Zvuková kulisa je zkrátka parádní a korunu všemu ještě nasazuje občasné „třesení obrazu“, navozující zmatený pocit po nedalekém výbuchu. Výkřiky vojáků navíc nejsou jen tak samoúčelné, ale jak demo naznačilo, kolikrát vám můžou přinést i cenné tipy („musíme je obejít zprava!“). O tomto tzv. battle chatter systému jsme více psali v dřívějším preview. Skriptované sekvence & více cest jen teoreticky COD2 je po vzoru jedničky protkáno efektními skripty, díky kterým se můžete těšit z řady dramatických okamžiků a hra tak opět působí spíše jako film (berte s nadsázkou). Vývojáři vás sice skripty trochu omezují, ale na druhou stranu vám také neustále předhazují novou pastvu pro oči, takže nejde jen o chaotické pobíhání ulicemi. Velice se mi líbila například „scénka“, kdy kolega z vašeho týmu zbystřil u jistých dveří a přiblížil se k nim, aby je otevřel/rozkopal. Než se však mohl něčeho dopátrat, rozmetala jej salva z kulometu, který byl ukryt v místnosti za nimi. Velice působivé, pokud se ovšem smíříte s tím, že tam zmíněná vsuvka bude pokaždé. Pro hráče znalé prvního dílu by ale něco takového neměl být problém. Pro Call of Duty 2 jsou slibovány větší mapy, ale zrovna ta v demu asi opravdu nebude jejich typickým zástupcem. Co se týče linearity, dá se vypozorovat jistá snaha o její zmenšení, ale příliš herní svobody zde opravdu neočekávejte. V některých situacích si sice teoreticky můžete vybrat, zda půjdete tudy nebo jinudy, prakticky použitelná se mi ale vždy jevila jen jediná cesta. Pokud někde existuje viditelná postranní ulička, nepovažuji čelní náběh za alternativní možnost, i když všechno je věcí vkusu :) Samozřejmě nemůžeme nic generalizovat kvůli jedné mapě. Třeba se v plné verzi najdou i takové, na kterých si opravdu budeme moci vybrat z více – zdůrazňuji - plnohodnotných sekundárních cest.
Obtížnost a pojetí zranění Dostupné zbraně Jen pro úplnost, všechny zbraně v plné verzi hry by měly být následující: BAR, Bren, Colt 1911A1, Lee Enfiled, Lee Enfield Scoped, G43, G43 Scoped, Kar98k, Kar98k sniper, Luger, M1 Carbine, M1 Garand, Mosin Nagant, Mosin Nagant sniper, MP40, MP44, PPS42, PPSH, Springfield, Sten, SVT40, Thompson, TT30, Webley, Panzercheck, Panzerfaust, kouřové granáty - americké, britské, ruské i německé, Mk-11A1 tříštivý granát, RGD-33 ruský granát, Steilhand granát.
Grafické zpracování mi osobně přišlo velice pěkné, modely postav vysoce detailní a efekty (kouře, výbuchů) skutečně věrohodně zpracované. Škoda jen, že prostředí není příliš interaktivní. Explozi po zásahu zaručí pouze pár sudů na pobřeží a dál se dá rozstřílet snad jen několik dřevěných krabic v ulici při cestě zpátky. Možná chci příliš, ale když už člověk k něčemu podobnému v jiných hrách jednou přičichne, hledá to pak prostě všude. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Malé shrnutí Na finální verdikt je ještě brzy, ale i tak si dovolím zesumírovat několik svých postřehů. Zaprvé jsem ze hry měla vesměs podobný pocit jako z minulého dílu, a to v tom nejlepším slova smyslu. Call of Duty 2 bude mít patrně spád a „náboj“ prvního dílu, což je dobře, protože hráči zjevně chtějí intenzivní akci, ve které skoro není čas si oddechnout. Opět jde převážně o arkádovou záležitost, která si očividně neklade za cíl oslovit náročné hráče či experty na druhou světovou. Důležitá je zde zábavnost a jednoduchost ve všech ohledech. To ale opět nemyslím hanlivě, koneckonců spousta lidí si ráda zastřílí jen tak „pro odpočinek“ a Call of Duty je přesně dělaná pro hraní, kdy se nechcete nervovat se složitým ovládáním nebo vymýšlet taktické finty. Díky řadě skriptů má hra alespoň zčásti pevně hozenou osnovu, tudíž pravděpodobně opět nikdy nenastanou zákysové problémy. Stručně řečeno, demo mi sice nijak dech nevyrazilo, ani nepřekvapilo, za to mě ale ujistilo o tom, že druhý díl pravděpodobně dosáhne kvalit jedničky (samozřejmě pouze v případě, že opět nabídne i hratelnostně bohaté mise a zajímavé mapy). To ovšem nebudeme moci posoudit dříve, než po vydání plné verze hry v listopadu. Stáhněte si: Demo, Video, Trailer... Související články: Preview (5/2005), Novinky, Call of Duty recenze, Call of Duty: United Offensive recenze | ||||
Kate | |
autorce je 20 let, studuje MFF UK obor informatika; kromě psaní pro Tiscali Games recenzuje i pro časopis LEVEL a TV pořad GamePage; nejspolehlivěji ji k počítači připoutá akce s promakaným příběhem nebo vojenská simulace, volný čas ale tráví i jinak |