Autor: Frix Publikováno: 30.června 2005 | Verze hry: PC preview-verze Doba hraní: pár dnů |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Především je Matt Carter sice schopným chlapíkem, tak trochu moderním Indiana Jonesem, nicméně to prostě není elitní agent se zvláštními schopnostmi. To může na jednu stranu znít jako limitující faktor, nicméně tím hra paradoxně získává na atraktivitě a improvizace, která je Mattovým nejlepším přítelem, leckdy vydá na ještě lepší zábavu. V samém úvodu pro jistotu nemáte k dispozici žádnou zbraň a jedná se o čistě tiché omračování nepřátel. Postupem času se však náplň misí střídá – stejně, jako před rokem jsem si vyzkoušel eskortování ruské vědkyně do bezpečí a kvalitní umělá inteligence naštěstí zůstala bez poskvrny, takže se hraje na co možná nejmenší míru konfrontace. O něco později ve hře se ovšem najde i mise, kde budete ovládat ruské komando Specnaz a zbraně pro změnu budou hrát prim. Foťák jako zbraň? Jak říká Karel Papík, hlavní hrdina není trénovaný špión ani zabiják, nevlastní hodinky s laserem ani kapesní helikoptéry. Musí se spoléhat na vlastní, respektive hráčův, důvtip a speciální fotoaparát, který má z nějakého důvodu v sobě zabudovaný rentgenový snímač. X-ray foťák propagovali autoři už odedávna a nutno uznat, že v praxi to je opravdu šikovná hračka (obrázek). V jeho hledáčku můžete jednat prohlédnout stěny, ale také nepřímo zaútočit na případné strážné, kteří jsou zobrazeni coby trochu děsivě vypadající kostry. Když zamíříte na mozek oběti, lze jej proudem silného záření přehřát a krátkodobě tak člověka uvést do bezvědomí. Krom toho je možné výboje použít i k přehřátí různých jiných předmětů. Například pokud vidíte plynovou bombu a vedle ní stojícího strážného, je celkem jasné, co se vám autoři snaží říci. Použití X-ray fíglů je omezené, oproti dřívějšku ještě o kus více, aby hráč protivníky pouze neknokautoval. Herní svoboda 25 úrovní, které Cold War nabídne a které již byly v novinářské preview verzi obsaženy, totiž sází hlavně na využití všech myslitelných cest a způsobů hry, mezi nimiž se hráč může svobodně rozhodovat. Dojmy jsou v tomto směru opravdu pozitivní, zvláště když většina stealth her stále nutí hráče jít více méně jedinou existující cestou, kterou autoři připravili. Cold War mi v tomto směru připomněl hlavně Hitmana, který rovněž klade veliký důraz na nesmrtící útoky a vyhýbání se konfliktům. Můžete samozřejmě zabít všechny stráže a udělat si tak průchod misí snazší, ale je výhodnější zkusit vyvolat co nejmenší rozruch. Několikrát jsou v úrovni přítomní i civilisté, které nesmíte zabít. Je tedy jednak možné se jim vyhn out, nebo je prostě uspat chloroformem napuštěnou gázou. Prostředí misí se často mění, což kvituji s povděkem. Nejčastěji se budete nacházet v různých vojenských komplexech, ze zajímavějších prostor stojí vedle Černobylu za vypíchnutí třeba budova ruského parlamentu, Kreml. Obecně převažují interiéry, ale občas se podíváte i ven. Vybaveni jste přehlednou a pěkně zpracovanou mapou, která je vzhledem k relativně větší rozlehlosti levelů a nelineárnímu stylu hraní opravdu užitečná. Některým úrovním by nicméně prospělo jisté zjednodušení – chodby jsou mnohokrát zbytečně dlouhé a pouhým přebíháním jsem strávil více času, než by asi bylo zdrávo. Džus + sklo + střelný prach = nášlapná mina Matt improvizuje opravdu ve velkém stylu a podstatnou část hry tvoří kombinování různých surovin za účelem vytvoření všemožných předmětů. Mnohokrát například pomůže přeměna klasických nábojů na nesmrtící gumové. Matt má ale i prak, s jehož pomocí lze po nepřátelích střílet lahvičky s éterem. Na finální soudy je ještě předčasně, nicméně tvůrci se podle mého zatím nechávají tímto nápadem až příliš unést. Variant je spousta, jsou nápadité a rozhodně obzvláštňují hratelnost, nicméně systém kombinování prvků mi přijde zbytečně komplikovaný a neprůhledný... Hráč totiž musí najít tzv. blueprint, tedy schéma tvorby předmětu, získat dostatek zkušeností, zvaných tech points, které na výrobu předmětu musí investovat a pochopitelně musí s sebou mít také potřebné předměty. V závislosti na tom, jaké předměty můžete zrovna vyrobit nebo na které ještě postrádá blueprint/zkušenost, se cílové věci v „skládačkovém menu“ zahalí do jedné ze tří barev. Uff. Ačkoliv je systém tvorby předmětů originální a dost užitečný, chybí mu lehkost. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Znatelně vylepšená grafika Graficky mě Cold War příjemně překvapil, pokrok oproti rok staré verzi je velice zřetelný a hra vypadá pěkně. Nechybí využití nejmodernějších technologií, jako je dynamické stínování postav, bump mapping nebo pixel shadery. Doporučuji shlédnout trailer další připravované hry od Mindware, Voodoo Nights, kde jsou tyto grafické libůstky k vidění. Zdokonalena byla animace postav, která již nepůsobí tak prkenně a dříve nejproblematičtější pohyb - běh - vypadá uvěřitelně. Ubylo papouškových barev, které vyžadoval distributor Dreamcatcher, naopak hra získala částečně zpět svůj realistický projev a to je rozhodně dobře. Děj je provázen komiksovými sekvencemi, které působí profesionálně a výborně sednou k dobrodružnému příběhu. Pozitivně se dají hodnotit také zvuky, ačkoliv většina z nich ještě není dodělána a třeba dabing je hotov jen na několika málo místech. Dovolím si autorům v dobře myšleném duchu podat ještě jedno doporučení – scénář k relativně nápaditému příběhu se mi zdál vyloženě amatérský a nad úrovní vět se člověk, který nežije v ČR a hovoří denně anglicky, nemůže než pohrdavě ušklíbnout. Jejich gramatická úroveň je slabá, chybí rozvitější souvětí a především věty působí jakoby vytržené z nějaké učebnice angličtiny, postrádají autenticitu a narušují jinak zajímavý děj. Chtělo by to konzultanta, který má se scénáristickou prací zkušenost a ovládá angličtinu bez chyb. Těšíme se Mindware hodlá před vydáním plné verze pustit do světa demo, podle slov Karla Papíka se to má stát v momentě, kdy jim bude hra připadat připravená k předvedení široké veřejnosti. První, tedy vlastně mé druhé dojmy z hraní Cold War se nesou v převážně kladném duchu a pokud bude dodržen termín vydání letos v září, můžeme se těšit na nápaditou stealth akci. Stáhněte si: Trailery, Videa, GamePage videoreportáž... Související články: Dojmy z testování hry v roce 2004, Rozhovor, Novinky... |
Frix | |
autorovi je 19 let, píše pro Tiscali Games, Level a Playmobil, po třech letech ve Finsku se vrátil do ČR, kde studuje Angloamerican College v Praze; hraje akce všeho druhu, trpí úchylkou pro stealth žánr, GTA a hry Warrena Spectora, vedle hraní patří mezi jeho hobby lezení po skalách, bowling a cestování |