Autor: Warlock Publikováno: 28.srpna 2008 |
oficiální GC screenshoty Nomada jsem sice za celou dobu hraní nepotkal, měl jsem však tu čest s daleko odpornějšími stvořeními a hraní jedné ukázkové mise se protáhlo na dobrou půlhodinu. Celá akce začínala na obrovském zamrzlém jezeře, kde z ledu vykukovaly vraky lodí a sem tam i nějaká ta námořní mina zpestřující postup po hladině. Jako první mi do rukou přišla dvojice samopalů, která by byla sama o sobě jistě velmi účinná, kdyby proti mně ovšem nestálo několik Korejců oděných do nanoobleků. Tužší nepřátele jsem snad ještě nezažil a docela jsem se vžil do pocitů mých protivníků z původní hry a jejich marného boje Davida s Goliášem. Trochu jsem byl navíc překvapen, že vojáci prakticky vůbec nevyužívali schopnosti nanoobleku a na žádné skoky či pěstní souboje nedošlo. To už na mě však vývojář upozornil na to, že pokud nechci dále bojovat, o kousek dál se nachází vznášedlo, se kterým se nepřátelům snadno ztratím z dohledu. Jelikož to byl asi už můj pátý loading, příležitosti jsem s chutí využil a vypravil se do vnitrozemí ostrova. Tentokrát už bez koridoru? „Ve Warhead jsme se snažili daleko více rozšířit hráči prostor pro souboje. Často jsme totiž dostávali ohlasy, že postup je velmi lineární,“ začal sám od sebe po mém boku stojící zástupce z Cryteku. Osobně mohu to tvrzení potvrdit pouze napůl. Je sice pravda, že možností jak postupovat na otevřeném prostranství bylo více než dost a při souboji s Korejci jsem toho v bohaté míře využíval. Pokud jsem však nasedl do vznášedla a všechno viděl z daleko většího nadhledu, zdálo se mi, že došlo pouze k minimálním změnám. Ledová pláň byla sice relativně obrovská, ale rovněž prázdná a jezdit na druhý konec zkrátka nemělo smysl. Beru-li ještě v potaz to, že do další části úrovně jsem stejně musel projet úzkou skalní soutěskou, nebylo prohlášení o volnosti pohybu zrovna namístě. Navíc v oné soutěsce se na mě valily tuny naskriptovaného kamení. Trochu jsem si tak připadal jako při hraní prvního Halo, kde jsem rovněž byl veden mezi (na svoji dobu) neuvěřitelně rozlehlými pláněmi pouze úzkou cestou či po nenápadném skalním úbočí. Jízda se vznášedlem i přesto nebyla tolik stereotypní, jak jsem čekal. Občas jsem musel využít nanooblek pro řešení „logických“ problémů, jako bylo za pomocí větší síly vyskákat na skalní převis nebo naopak pomocí hrubé síly odstranit korejskou hlídku v novém vozidle Armored Scout Recon. Protože vznášedlo nemohlo nést žádné zbraně, obrněný kolos jsem sundal až za pomoci raketometu umístěného jenom kousíček od místa střetnutí a tyto „náhody“ už mi skutečně lezou krkem. Poslední zastávkou pro vznášedlo byl rozbořený most, který jsem musel za použití zvýšené rychlosti přeskočit. fotky z hraní na monitoru Emzáci a spojenci Na druhé straně řeky na mě však už čekali první létající mimozemšťané, kteří by měli být podle dřívějších slov tvůrců daleko chytřejší. Toto se však bohužel nepotvrdilo a ačkoliv byli hodně dotěrní a ještě více odolní, nechávali mě za vrakem vozidla či kusem skály trčícím ze země v klidu vyměnit zásobník a zejména dobít energii. Souboj to však byl i tak velmi nepříjemný a já si vybral dalších pár loadingů. Následovalo setkání s partičkou čtyř spolubojovníků a především seznámení s další novou zbraní. Granátomet jsem si oblíbil prakticky okamžitě a líbila se mi především jeho přesnost a účinnost. Do konce mise jsem prakticky nepotřeboval žádný jiný kvér a kupodivu i nábojů jsem měl vždy dostatek. Navíc tu byla možnost libovolně si měnit mezi klasickými granáty a těmi, které po výbuchu vytvoří EMP. Ačkoliv jsem si myslel, že na mimozemšťany bude platit spíše druhá nabízená munice, tvůrce mě neustále tlačil do používání klasických granátů, které mají prý větší účinnost. Přestože se spolubojovníci nedali nijak ovládat, s jejich výkonem jsem byl celkově velmi spokojen. Sami pár emzáků sundali na zem, poctivě se kryli za terénní překážky, postupovali skutečně v týmu a především se mi nepletli pod nohy, což beru jako největší přínos :-) Ostatně na jejich krátkou akci se můžete podívat v přiloženém shakycam videu: zdroj: Archiv Velké finále Obřího čtyřnohého mimozemšťana jsem potkal už při své dřívější jízdě vznášedlem, kdy si právě bral do parády asi desítku korejských vojáků. Už tehdy jsem viděl, o jak marnou bitvu šlo. Raději jsem se tehdy nezapojoval a pokračoval dál. O to větší bylo moje překvapení, když se stejná potvora snesla z nedalekého kopce prakticky přímo přede mě (opět se můžete podívat na krátké video níže), a na můj dotaz, zda mám tohle opravdu zabít, se vývojář jenom lišácky usmál a přikývnul. další obrázky v galerii Souboj to byl skutečně nerovný a obří čtyřnožka zabíjela na jediný výstřel. Naštěstí spolubojovníci dělali skvělé křoví a mimozemšťan se nezajímal pouze o mě. Netřeba snad dodávat, že většina z parťáků to šeredně odnesla. Jejich oběť mi však dala čas doplňovat munici do raketometu a zejména relativně poklidně zaměřovat na neposedný cíl. Po necelých deseti minutách však bylo dokonáno a tvůrce mi gratuloval k dohrání ukázkového levelu. Mě však spíše mrzelo, že s odstraněním linearity to nebylo zas až tak žhavé. Osobně mi rovněž vadila na původní hře drobnost, kdy rozsekat na kousíčky šly pouze palmy a ne jiné stromy. Bohužel ani v ukázkovém levelu Warhead tomu nebylo jinak. Celkově si však nemůžu stěžovat na téměř neustálou akci a za celou dobu hraní jsem se ani trochu nenudil. Jenom těch novinek mohlo být přeci jenom více a nějaká nová vlastnost nanoobleku by rovněž neuškodila. zdroj: Archiv Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Preview, Novinky, Vše o původním Crysis (mega-recenze, ladíme výkon, video-recenze...) |
Warlock | |
autorovi je 19 let, studuje na ČVUT v Praze a přispívá i na server o mobilních telefonech; zaměřuje se na strategie všeho druhu a nechá se zlákat i kvalitní FPS; řadí se mezi filmové fandy, příznivce metalu a rád jezdí na horském kole |