Bleeding Edge je totiž opravdu takovým plodem lásky hack and slash hratelnosti Devil May Cry od Ninja Theory z roku 2013 a týmové střílečky Overwatch. Na začátku se rozdělíte do dvou týmů po čtyřech hráčích. Každý si může vybrat jednoho z dvanácti hrdinů: Kartičky s jejich charakteristikou a ovládáním kolovaly po frontě, kterou jsem si před zhruba půlhodinovým zápasem musela vystát.
Někteří hrdinové bojují na blízko, někteří střílí projektily, kterými ale nemusíte příliš mířit. Dvanáctka se dělí do tří podkategorií – asasíni, podpůrní hrdinové a těžké váhy. Na balancu jednotlivých postav bude po vydání předpokládám hodně záležet, jak to tak už bývá, tady jsme je ale ke gamepadům dostali poprvé a měli jen krátký čas na rychlé otestování jejich dovedností. Každá postava má kromě základního útoku několik speciálních schopností a ještě výběr ze dvou ultimátních, které se nabíjejí postupně.
V průběhu zápasu se pak klidně můžete s někým vystřídat anebo zkusit něco úplně nového, pokud máte pocit, že jste úplně k ničemu a umřeli jste potřetí během pěti minut. Hrdinové jsou unikátní, byť dost naplňují určité archetypy a neubráníte se pocitu, že jste „tohle už někde viděli“. Nebo alespoň něco dost podobného.
zdroj: Ninja Theory
Já si do své první hry vybrala Buttercup, velmi výraznou bikerskou pin-upku. Kromě růžového účesu upoutá robotickými augmentacemi místo lýtek, díky kterým může znovu jezdit na milované motorce. Aspoň tedy na její zadní pneumatice.
Se světem motorů a oleje se pojí i její speciální schopnosti – základní zbraní jsou ozubená kola na řetězech, která dokáže roztočit a způsobit jimi víc poškození v rychlém sledu, nebo si jimi umí nepřátele přitáhnout blíž k sobě. Krátkodobě za sebou může nechat olejovou skvrnu, která protivníky zpomalí. Její ultimátní schopnost jim pak dokáže způsobit velká zranění a navrch je odhodí hodně daleko, protože je na svém zadním kolečku prostě nemilosrdně přejede.
I ostatní hrdinové mají poměrně ničivý a netradiční arzenál, stejně jako poutavé příběhy za nimi. Excentrický profesor Cambridgské univerzity, který hledá nesmrtelnost v kultuře voodoo, mladičká vědátorka s vášní pro stavbu inovativních robotů nebo deathmetalový hudebník se sekyrovou kytarou jsou jen malým střípkem světa Bleeding Edge.
zdroj:
tisková zpráva
Během hraní jsem si nemohla nevzpomenout na některé lokace z Heroes of the Storm – na symetrické mapě se nachází trojice míst, která se svým týmem v pravidelných intervalech musíte zabírat. Kdo jako první získá 500 bodů za jejich držení, vyhrává. Vašimi nepřáteli není jen druhý tým, ale občas i prostředí – sice tu zatím není žádný Lucio, který by vás shodil z mapy, zato z tunelu vyjíždí vlak a koleje jsou samozřejmě nejkratší cestou, jak se mezi vytouženými body přesouvat. Přímý kontakt s lokomotivou znamená okamžitou smrt.
Na rozdíl od Overwatche se Bleeding Edge hraje z pohledu třetí osoby, hezky přes rameno. Boj je příjemně plynulý, a i pokud nejste zrovna fanouškové hack and slash žánru, přítomná komba pochytíte hodně rychle. Obvykle se stačí spolehnout na zuřivé bušení do základního útoku, nějaké to skákání a správné načasování zrovna dobitých speciálních schopností. Alespoň tady to stačilo na první místo v tabulce a vyhraný zápas, takže bych v tom nehledala žádnou velkou vědu.
Ovšem stejně jako v Overwatchi se váš úspěch (nebo neúspěch) na všech frontách odvíjí od spolupráce s vaším týmem. Žádné sólování, teamwork makes the dream work, jak se říká v Adamově rodišti. Některé postavy mají lepší synergii než jiné, což jsme během první hry samozřejmě absolutně netušili a hrdiny si vybírali spíš podle sympatií než podle rolí a kombinací jejich schopností. I přesto se nám povedlo pár pěkných kousků, až téměř slovníkových definic slova „asistence“.
Někdo je sice pomalejší, ale funguje jako houba na rány protivníků, někdo má štít, někdo léčí, někdo snáz chytí zdrhající zbytky nepřátelského týmu. Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady dělají Bleeding Edge. Koncept to rozhodně není nijak revoluční, ale dokáže být zatraceně zábavný a po vyhraném kolečku jsem měla chuť dát si to okamžitě celé znova.
Akorát, že za mými zády na hraní čekala další osmice hráčů, protože tak už to na předváděčkách na herních výstavách zkrátka chodí. Spolu se mnou si nicméně tuhle zběsilou řežbu budete moct vyzkoušet od 27. června, kdy Ninja Theory spouští technickou alfu, kam se můžete přihlašovat na oficiálních stránkách.
