Dojmy: Godhood bude jednoho dne božská strategie
zdroj: tisková zpráva

Dojmy: Godhood bude jednoho dne božská strategie

6. 8. 2019 18:30 | Dojmy z hraní | autor: Jakub Šindelář |

Říká se, že první dojem je docela důležitý, ale nemělo by se na něj dávat úplně vždycky. Díky bohu, že jsem byl tentokrát trpělivější než obvykle. První dojem z božského simulátoru Godhood totiž nebyl vůbec dobrý, nakonec mi ale pod rukama vykvetla hra, se kterou nemůžu a nechci přestat.

Co mám dělat?

Když jsem se díval na trailer, říkal jsem si, že to bude taková hezká strategie s nějakými prvky tahového soubojového systému. Nakonec to je ale maličko jinak. Díváme se spíš na bojovku s prvky strategie.

Ale pěkně popořadě. Moje začátky vypadaly asi následovně. Spouštím hru. Vyskočí nějaká zpráva od tvůrce, že je Godhood v early accessu a že děkuje za její hraní, pár rad atd. Aha. Mohu si vytvořit vlastní božstvo a víru. To vypadá dost dobře!  Pojmenuju si svého boha, svou víru, své věřící, zvolím temnou, neutrální, nebo světlou stranu síly, jaký typ víry chci šířit – a hurá do hry! Potud vše v pořádku.

Potom už to začalo být horší. Hra vás v první chvíli hodí přímo do scénky, v níž váš ubohý bojovník s pár životy čelí šikaně tří oponentů… s poměrně očekávaným výsledkem. Nevíte, zda průběh boje můžete nějak ovlivnit nebo zda svého panďuláka můžete nějak ovládat. Až poté se dozvíte, že vaše porážka byla nevyhnutelná a vy musíte začít šířit víru znovu.

Váš prorok Montezuma tedy jakožto nový spasitel dojde do země zaslíbené a začne s budováním. V praxi se před vámi prostě rozprostře herní mapa – a hrajte! Akorát je problém v tom, že moc nevíte, co dělat a jaký to má účel. Hra vás sice tak trochu vede za ručku a interaktivně vám ukazuje, co můžete dělat, ale nečekejte žádný ucelený návod.

zdroj: Archiv

Úskalí early accessu

Pak nastal druhý problém. Hrál (tedy tápal) jsem asi 10 minut, když mi hra spadla s chybovou hláškou a byl jsem zpět ve Windows. Automatické ukládání zde bohužel není (pokud chcete hru uložit, musíte zároveň odejít do menu nebo úplně ze hry), takže mé první božstvo zapadlo v dějinách jakožto krátká a bezvýznamná epizodka. Ale na pozadí historie se už tvoří nový, mocnější všemohoucí. Nový bůh bude světu vládnout pevnou rukou a nedopustí žádnou válku! A jak jinak šířit mír než pěstmi a meči…

Dostal jsem k dispozici dalšího proroka, který se jmenoval pro změnu Montezuma, opět jsem dostal na frak v úvodním souboji (ovlivnit opravdu nelze) a opět jsem začínal od nuly. Tentokrát bez dalšího padání. Opět jsem si nebyl moc jistý, co dělat, ale zkrátka jsem nějak začal. Postavil jsem první budovy a vydal se do prvních bojů.

Ty probíhají vždy 3 na 3, přičemž počet vašich hrdinů roste, takže později volíte, které pošlete do boje. Máte samozřejmě určitě strategické možnosti, ale o těch nemá moc smysl se rozepisovat. Samotné boje jsou totiž dílem náhody.

Funguje zde jakýsi systém kola štěstí, na němž se vždy protočí schopnosti každého z hrdinů a oni je poté použijí. Celkově jsem ale nepochopil, jakým způsobem si volí cíl pro svůj útok nebo kdy se některý z hrdinů rozhodne blokovat nepřátelský úder, aby ochránil svého kolegu.

Vy jakožto bůh máte určitý počet životů a stejně tak váš nepřítel. Pokud některý z hrdinů utrží poškození, utržíte ho i vy. Kdo se dostane jako první na nulu, odchází poražen. Nic složitého. Musím ale říct, že souboje jsou zábavné i přesto, že se jich účastníte víceméně pouze jako divák. I když bych přece jen ocenil nějakou možnost do nich zasahovat.

Boj s bezvěrci a šíření víry jsou vaší hlavní činností, ale ne jedinou. Velkou porci času totiž trávíte také budováním svého království. Prakticky vše ale slouží pouze k tomu, abyste vylepšovali své následovníky a postupně si zvyšovali úroveň. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, jakou cestou se vydat, co postavit první atd. Tutorial by se zde opravdu hodil.

Až do velice pozdní části hry jsem například nevěděl, že mohu vylepšit své budovy, aby dávaly hrdinům větší bonusy. Nejspíš mi to bylo i někde řečeno a dost možná jsem to jen přehlédl. Ale nikde vyloženě nebyla jednoduchá instrukce: „Tady máš budovu, tady ji můžeš upgradovat, potřebuješ k tomu tohle a tohle.“ Něco, co vás praští do očí takovým způsobem, že se tam podíváte, že to uděláte. Není to nic, co by vám zkazilo hru nebo znemožnilo postup (možná ho to trochu ztíží), ale bylo by dobré na podobné mechaniky víc poukázat, když už je do hry dáte.

Zachrání mě má víra před všemi?

Godhood může skončit několika způsoby. Buď dosáhnete tolika následovníků, že ovládnete svět, nebo zvítězíte v závěrečném souboji o vše. Druhým způsobem jsem svou první hru vyhrál já. Problém byl, že jsem ani nevěděl, že takto můžu hru vyhrát, a poté už není možnost se do ní vrátit. Takže jsem nemohl dorazit jednoho protivníka, který zbýval na mapě. Což mě samozřejmě neskutečně štvalo.

Dost mě ovšem zaráží fakt, že jsem neobjevil způsob, jak prohrát. Pokud totiž prohrajete nějaký souboj, vlastně se nic nestane. Vaši hrdinové si odpočinou a vy se vrátíte za několik dní (těch herních). I tak ale získají další zkušenosti a mohou se levelovat. Prohrál jsem i několik soubojů v řadě, ale stejně jsem se do žádné krize nedostal. Prostě jsem vylepšil své poddané natolik, že nakonec souboj zvládli. To mi přijde poměrně zvláštní a hra nepůsobí jako výzva.

Nepřišel jsem ani na to, jakým způsobem zvyšovat svému ctěnému božstvu životy. Začínáte na nějakých 40 a s každou novou úrovní dostanete 5 navíc. Ale po nějakém čase bojujete s nepřáteli, kteří mají životů třeba 120, zatímco vy třeba nějakých 55. Což není úplně fér. Je tedy pravda, že mnohdy dáváte takové poškození, že vás to zas tak neomezuje, ale zajímalo by mě, zda jsem něco zanedbal, nebo zda se to ovlivnit nedá. Podobné je to se spoustou maličkostí, které vám ale v konečném důsledku hraní příliš nekazí.

zdroj: Archiv

Boží hra

Koukám, že jsem se do Godhoodu poměrně kriticky opřel. Proto bych mu to teď chtěl trochu vrátit. Důležitým faktem je, že je hra stále ještě ve fázi předběžného přístupu a je vidět, že tvůrci na ní opravdu makají. Když se například podíváte na výše zmíněný trailer a pak spustíte současnou verzi hry, vidíte na ní už spoustu změn. V tomto ohledu nejsem vůbec skeptický.

Nejpodstatnější je pro mě ale jedna věc: Ta hra je zatraceně zábavná. Klidně zapomeňte na všechno moje brblání. Nebo se, na rozdíl ode mě, poučte, podívejte se na nějaké krátké video, kde se dozvíte základní mechaniky, a vrhněte se do hry.

Myslím to vážně. Jakmile jsem se dostal přes nejasný začátek a začal chápat, co a jak funguje, šlo už o jednu velkou jízdu. Ta proklatá mapa, kde vidíte bezvěrce, kterým musíte čelit, vás neustále nutí se s nimi potkávat na bojišti. Zkoušíte nové taktiky, nabíráte nové hrdiny, posíláte jiné následovníky do boje. Tenhle hrdina nefungoval tady, ale funguje zase někde jinde.

Souboje jsou zábavné a baví vás je sledovat. Chcete se dostat na novou úroveň, chcete porazit mnohem silnějšího protivníka, protože v předchozím boji jste byli tak blízko. Zkrátka je tu obrovský potenciál. Pokud se tvůrcům podaří vychytat ty menší nedostatky a chybky, bude Godhood výjimečnou hrou. A teď mě zase omluvte. Bůh Darth Vader jde šířit chaos a válku.

Nejnovější články