Dojmy: The Outer Worlds byly vlažnou ochutnávkou vesmírného westernu
zdroj: tisková zpráva

Dojmy: The Outer Worlds byly vlažnou ochutnávkou vesmírného westernu

21. 6. 2019 18:30 | Dojmy z hraní | autor: Lukáš Grygar |

Jsem jednoduchý hoch. Vidím RPG, které není 357 621. variací na fantasy, dávám lajk. Dvojnásob, když je pod ním podepsané studio s rozkymácenou, ale vesměs pozitivní křivkou kvality. V případě Obsidian Entertainment rád mhouřím oči před nedodělky, protože bývají součástí výjimečného kompletu – například nedoceněného Alpha Protocol. Na prezentaci jejich nového opusu The Outer Worlds jsem ale oči vyloženě přivíral. A slastí to nebylo.

Hned zkraje mě do nich praštila grafika. Nemám ve zvyku stěžovat si u her na slabší technologickou stránku, ale The Outer Worlds ve mně už prvním trailerem vzbudily pochybnosti, které zhruba půlhodinové předvedení hry jenom potvrdilo. Když si i já všímám, že postavám scházejí jakékoli stíny, je něco špatně.

Cením inspiraci v brakových sci-fi typu Perryho Rhodana, respektive v jeho amerických ekvivalentech, ale výsledná podoba světa, ve kterém se tu pohybujete, na mě působila neuvěřitelně bezkrevně. Nějakou krev do žil mu sice vlévají všudypřítomné texty, ale těm není v rámci prezentace čas se nějak zevrubně věnovat. A ty, které slyšíme, tedy rozhovory, zní spíš jako práce nějakého druhořadého studia. Copak takhle prvoplánově si spolu povídají postavy ve hrách od Obsidianu? Takhle šustí papírem dialogy od Megan Starks, zkušené scenáristky s herní praxí na skvělých světech Tyranny nebo onlinovky Wildstar?

zdroj: tisková zpráva

Svobodné volby

Právě k Wildstaru mají The Outer Worlds svým způsobem blíž než k hojně citovanému Falloutu: New Vegas nebo třeba Bioshocku, který leckomu asociují zákoutí města Fallbrick, kde se předváděný úsek odehrává. Jistě, Wildstar byla pestrobarevná pastelková divočárna, ale The Outer Worlds sdílejí její lehce vykloubenou, sci-fi westernovou náladu. Jenže schází výtvarná stylizace, která by tu vykloubenost dokázala prodat. Každý krok Fallbrickem i okolní divočinou mi přijde, jako bych sledoval sice dotaženou, ale pořád jenom fanouškovskou konverzi nějakého otevřeného mainstreamového RPG.

Čímž nepřímo opisujeme kruh zpátky k New Vegas, nejlépe hodnocené hře v portfoliu Obsidianu. Pokud mají být The Outer Worlds jakýmsi ideovým nástupcem, vyvázaným z postroje kultovní značky Fallout, není to na nich nijak zvlášť vidět. V demu sice vyrážíme splnit misi, která se větví do výsledků prospěšných různým ze zainteresovaných frakcí, ale důsledky jednotlivých hráčských rozhodnutí si můžeme jenom domýšlet.

Infiltrace masokombinátu chovajícího mimozemská prasata může proběhnout hned na několik způsobů. My sledujeme ten zdaleka nejnudnější, kdy se díky vysokým přesvědčovacím schopnostem až podezřele snadno prokecáme ke konfrontaci s cílem, který máme za úkol zlikvidovat. I ta likvidace ale nemusí obnášet klasické zabití, dokonce k ní nemusí dojít vůbec, protože cíl nám dává protinabídku. Svoboda nadevše?

Ano, ale vytržená z kontextu nějakého souvislejšího celku. Znovu si připomínám, jak obtížné je předat komplexnější herní zážitek bez toho, aby si člověk hru sám vyzkoušel. Odvodil bych si kouzlo Deus Ex, kdybych jen sledoval něčí pachtění se kolem sochy Svobody?

Vše další, o čem je během prezentace řeč, jenom tak prošumí. Body zkušenosti za používání konkrétních schopností, fajn. Originálně působící systém strachu, kdy vám určití nepřátelé mohou navodit fóbii, proč ne. Všudypřítomný sarkastický humor, kterému se ani jednou nezasměju, no co už. Tolik bych si chtěl zapamatovat něco, co s chutí vynesu jako signál k těšení se, ale namísto toho jen sleduju fádní svět, zaplněný chatrně animovanými postavami.

Kalné vyhlídky

Bude zajímavé se k těmto vlažným slovům vrátit, až budu mít v The Outer Worlds protočeno pár desítek hodin. A že je ve světě nenasytných futuristických korporací a neméně nenasytné mimozemské fauny rád protočím, o tom ani po nepříliš japné prezentaci nepochybuji. Jak jsem psal, jsem jednoduchý hoch.

Jen mě trochu mrzí, že jsem kromě sci-fi RPG od oblíbeného studia neviděl něco navíc, co by můj entuziasmus přikrmilo. Po celou dobu výstavy se mi The Outer Worlds pletly s nedávno vydanými Outer Wilds – těm sice schází to RPG, ale stylu, švihu a hlavně sci-fi zábavy mají už od dávného, technologicky chatrného prototypu na rozdávání.

Nejnovější články