Černá kočka nosí smůlu
Na tuhle narativní záležitost pojednávající o drsném, doslova noirovém kocouřím detektivovi jsem si brousil špičáky proto, že mi z trailerů atmosférou připomínala The Wolf Among Us, podle mého názoru tu vůbec nejlepší adventuru z dílny Telltale. Moje nadšení ale dostalo okamžitou ďahu od naštvaného nosorožce, který v úplně první scéně celé hry chudáka Blacksada asi čtyřikrát po sobě zastřelil.
Pán s neslušně obřím rohem se vždycky vřítil do mé kanceláře, začal se vztekat, že jsem ho na příkaz manželky vyfotil s milenkou – a že prý mu mám fotky odevzdat. Pak se pokaždé strhla bitka, kterou jsem vždycky v naprosto nudné sekvenci vyhrával… dokud nosorožec nevytáhl bouchačku a nezastřelil mě.
Zabránit tomu šlo jen velmi přesným zmáčknutím tlačítka v okamžiku, který hra vůbec nenaznačila. Sledoval jsem kolegy novináře a všichni, naprosto všichni v tom bodě, třicet vteřin po začátku hry, pořád a neustále umírali. A ani zaměstnanec, který na všechno dohlížel, si s tím nevěděl moc rady, takže jsme na správnou vteřinu nakonec museli přijít sami.
zdroj: Archiv
Chtělo to udělat „tfuj, tfuj, tfuj“
Po takovémhle začátku by jeden řekl, že už se to snad může jenom zlepšovat, a je pravda, že tak moc frustrující už hra od té chvíle nebyla, ale… zároveň ani nebyla dobrá, a to v žádném myslitelném kontextu. Dialogy znějí tak nějak přeloženě, jako by prvním jazykem scenáristů nebyla angličtina. Herci přehrávají, co to jen jde, a Blacksadův představitel postrádá ono těžko uchopitelné, ale zcela klíčové charisma, které pohánělo Bigbyho putování za spravedlností.
Špatná je i režie. V konverzacích nastávají zbytečně dlouhé pauzy, které nepůsobí jako přirozené odmlky, ale spíš jako špatně navazující zvukové soubory. Některé scény se táhnou příliš dlouho. Obličejové animace jsou příšerné, a to je co říct, když se bavíme o hře s antropomorfními zvířátky.
A snad ze všeho nejhorší je kamera. Ta je absolutně statická a nemáte nad ní žádnou kontrolu, což by ještě zas tak moc nevadilo, kdyby aspoň její základní, neměnné nastavení bylo použitelné. Bohužel není. Kocouří detektiv většinu času kráčí přímo směrem ke kameře, takže netušíte, co se vlastně nachází před vámi, a na kýženou stopu nebo na svědka k vyslechnutí narazíte až tehdy, když se před vámi vyloupne z kraje obrazovky a poblíž se objeví patřičná ikonka.
zdroj:
tisková zpráva
Takovéhle hrátky s perspektivou způsobují, že je nemožné se do hlavní postavy jakkoliv vcítit, když celou tu dobu vy a ona vidíte něco úplně jiného. Ale imerze bohužel nezůstává na bodu mrazu, ona se propadá ještě hluboko pod něj kvůli nepříliš funkčním dialogovým možnostem.
To jsem třeba potkal žebráka a navázal jsem s ním přátelský rozhovor, protože to byl potenciální svědek sebevraždy/vraždy. Dialogové okno mi nabídlo možnost: „Můžu vám nějak pomoct, starče?“ nebo možnost „Rád vás poznávám.“ Zvolil jsem tu druhou, nechtěl jsem působit povýšeně. A co prohlásil žebrák? „Ne, pomoct mi nemůžete!“ A pokračoval v hovoru dál.
Ne, raději psa
Nefunguje tu vážně vůbec nic, možná kromě sympatického noirového soundtracku, ale to je chabá, chaboučká útěcha za všechny designové omyly a třeba i za to, že celé ovládání je nesmírně neresponzivní a po každém kliknutí následují pauzičky, které se mi stihly totálně zprotivit už za těch několik desítek minut, které jsem u hry strávil.
Ano, hra ještě není hotová, ale má vyjít už za měsíc, 26. září, a v žádném případě nemůžu uvěřit tomu, že by s ní do té doby autoři něco zásadního svedli. Ledaže by byla úvodní hodinka tou suverénně nejslabší částí celé hry a kvalita se následně zvedla o sto procent… A i to by z Blacksada udělalo sotva průměrný titul.
