Zatímco v Epistory jste se proháněli na zádech lišky po světě, který vypadal jako stvořený z papíru, v Nanotale osedláte spirituálního vlka ve světě, který je stylizovaný do úplně jiné grafiky. Je mnohem ponuřejší. To proto, že celý svět umírá a vaším úkolem je postarat se, aby se na něj nezapomnělo.
V roli archivářky Rosalindy se proto vydáváte do divočiny poznamenat si do skicáku všechna zvířátka a rostliny, které po cestě najdete. Nebude to ale nic jednoduchého, protože ne každý zástupce fauny je přátelský a sama příroda vám bude házet klacky pod nohy.
Hlavní náplní hry je průzkum. Budete prohledávat všechna zákoutí, abyste našli dostatek rostlin jednoho druhu pro potřebu výzkumu a následně vytvořili notně zajímavé zápisky. Ovládání hry je sice nevšední, ale velice jednoduché. Myš nebudete vůbec potřebovat.
zdroj: Archiv
Svou postavu ovládáte klasicky na klávesách WASD, ale po zmáčknutí mezerníků tuto možnost vypnete, a zároveň umožníte psát slova. Ta se vyskytují na všech interaktivních předmětech kolem vás – na keříku, kládě, rostlinách i zvířatech. Napsání daného slova na klávesnici sešle útok na bestii, zničí křoví a tak podobně.
Je to úplně to samé, co jste dělali v Epistory, nicméně pár novinek, skvělých novinek se naštěstí najde. Jak se budete protloukat zajímavou krajinou, tak budete za pochodu likvidovat různé agresivní bytosti. Ale funguje zde oboustranný stealth.
Pokud jste při napsání útočného slova ve vysoké trávě, cíl vás nespatří a nepůjde po vás. Na druhou stranu, když je váš cíl schovaný ve vysoké trávě, jeho slovo je zašifrované a vy na něj tedy nemůžete zaútočit. Hezký detail.
zdroj:
tisková zpráva
Kromě nahodilých setkání s nepřáteli, které vyřešíte za pochodu (jste-li dostatečně rychlí v psaní na klávesnici), se dostanete i do uzavřených soubojů v jakýchsi arénách, kde se hra chová trochu odlišně. Soubojový systém byl totiž tím nejméně zábavným na Epistory – jen jste stáli a datlovali jak zběsilí nahodilá slova.
V Nanotale vstupuje do soubojů zpomalení času. Zvěře se na vás valí mnohem víc a nemáte prakticky šanci ji udolat v běžném režimu. Stačí se ale opět mezerníkem přepnout do jiného toku času a jste z bryndu venku. V reálném čase bojujete, ve zpomaleném se pohybujete normální rychlostí. Máte čas oddechnout a napozicovat se tak, abyste zase chvíli mohli bezstarostně sesílat kouzla.
Tento jednoduchý prvek prohlubuje jinak hodně povrchový soubojový systém. A když je řeč o hloubce, tak je konečně čas zmínit největší a nejzajímavější novinku hry Nanotale – elementy. Zatímco v Epistory jste se postupně učili slova, která vám pomáhala překonávat překážky, v Nanotale se učíte ovládat různé elementy jako oheň, voda, led a podobně.
zdroj:
tisková zpráva
Ty můžete použít na cokoliv, co je interaktivní. Máte je neustále k dispozici a chcete-li například zmrazit kance pelášícího vaším směrem, který má na sobě slovo ATTACK, stačí napsat ICE ATTACK. Na každého nepřítele platí něco jiného, takže i zde vás čeká objevování správných cest.
Předně ale potřebujete tyto elementy pro řešení hádanek. Abyste mohli překonat řeku, musíte ji zmrazit. Z ledu si uděláte most i na souši. Ohněm zase vypálíte ostnatá křoviska a otevřete si novou cestu, zatímco vodou zalijete uvadlé rostliny a vytvoříte si tak úkryt.
Vyvolávání těchto elementů vyžaduje manu, takže se s nimi nemůžete zas tolik rozdovádět. Což je dobře, protože jinak by vám hodně rychle zevšedněly a nebyly by tak zajímavé. Právě tato inovace mě utvrdila v tom, že Nanotale nebude jen lehce upravená Epistory, ale vlastní hra se stejným jádrem. Navíc je mi mnohem bližší svou výtvarnou stránkou a stylem vyprávění.
Tvůrci mi nebyli schopní potvrdit, zda se dočkáme i české lokalizace. V případě takové hry je to poměrně důležité a nutno dodat, že Epistory počeštěná byla. Každopádně je to další z indie titulů, který si rozhodně nenechám ujít. A upřímně byste neměli ani vy.
