Dojmy z hraní: Civilization Beyond Earth je příjemná, ale ne revoluční
zdroj: tisková zpráva

Dojmy z hraní: Civilization Beyond Earth je příjemná, ale ne revoluční

26. 9. 2014 21:30 | Dojmy z hraní | autor: Jakub Kovář |

Nabídka osidlování nových světů ve sci-fi prostředí je poměrně chudá a vlastně jediným významným zástupcem zůstává Alfa Centauri. Tvůrci z Firaxis Games se brzy pokusí deficit odstranit prostřednictvím Civilization: Beyond Earth, která z Alfa Centauri do značné míry vychází, ale je z ní cítit i silný vliv Civilization V. Pokud tedy čekáte opravdu složitý systém, který nabízí právě Alfa Centauri, nedočkáte se. Namísto něj je tu jen inovace některých známých prvků a mechanik, což není nutně na škodu. Jen si musíte ujasnit, co od nové hry pod značkou Civilization vlastně chcete.

Drobných změn si všimnete už při startu vesmírné lodě s lidskými kolonizátory – vyberete si konkrétní národ, speciální technologii i posádku lodi a upravíte dle libosti i mimozemský svět (jestli má být pouštní, plný džunglí nebo jiný) a vrhnete se na průzkum nové planety.

Brzy zjistíte, že objevování je důležitou součástí Beyond Earth a umožní vám lépe pochopit mimozemský svět. Vedle toho objevování, přesně v mantinelech starších dílů, poskytne i vzácné jednotky, popožene výzkum a přidá energii. Mechanismus však tentokrát vyžaduje delší zkoumání jednotlivých nalezišť průzkumníkem a ne válečníkem, čímž se do značné míry mění náboj prozkoumávání. 

 Objevování je klíč

Pokud si musíte cestu ke kostře záhadného mimozemšťana vybojovat, ceníte si získaných výsledků mnohem více. Archeologický průzkum navíc může odkrýt i cestu k jednomu z možných konců hry. Změny v této oblasti tak v současné době působí pozitivním dojmem a expedice do neznáma má konečně správný punc nebezpečí.

V cestě za objevováním vám v prvé řadě stojí mimozemšťani, kteří sice v prvních chvílích neútočí, ale jakmile do nich začnete dloubat klacíkem, mohou do vás zatnout zuby jako vzteklí psi. Autoři se i v rozhovoru chlubí možnostmi umělé inteligence a já musím souhlasit, že v tomto ohledu odvedli kus práce. Právě prvek úplně jiného národa s odlišnými mechanismy i životním stylem do značné míry oživuje klasický koncept, což je dobře. Jen mám strach, že z obávaných nepřátel se v pozdních částech hry stane laciná potrava pro kanóny.

Abyste ale mohli objevovat a dobývat nová území, musíte nejdříve vybudovat základnu. Vývoj měst i úprava okolních polí probíhá v duchu klasické Civilizace, přestože je v Beyond Earth zdánlivě mnohem více možností. V zásadě jde ale pořád o rozvíjení města a snahy zajisti mu dost jídla, energie i produkce – a to vše se od jiných her série liší snad jen vzhledem ikonky. Není třeba měnit něco, co funguje, ale přesto může být tento systém pro mnohé hráče drobným zklamáním. 

Technologické pavučiny

Beyond Earth se ale v dalších segmentech liší hodně: třeba ve výzkumu a užití nových technologií. Zmizel klasický vývojový strom a místo něj se objevila pavučina. V rámci pavučiny sice máte předem dané cesty, ale je jich mnohem více a s posloupností výzkumu můžete libovolně experimentovat, takže svou Civilizaci můžete mnohem rychleji a výrazněji odlišit od ostatních. Některé technologie odemykají nové možnosti výstavby, další nové jednotky a jiné vás posunují v rámci pohledů na svět, které můžete přijmout za své.

Právě afinity představují další výraznou novinku v Beyond Earth a je na místě se u nich na chvíli zastavit, protože zprvu působily lehce zmatečně. Jednotlivé afinity vás jednoznačně nepředurčují k danému hernímu stylu, a ani se díky nim nemusíte nutně spojovat s národy, které podobný náhled na svět vyznávají.

zdroj: Archiv

Jedná se spíše o jakési filozofické smýšlení, díky kterému si uvědomíte, co by vlastně lidstvo na novém světě mohlo dělat - jestli by se snažilo se do něj harmonicky začlenit, podmanit si jej nebo z něj prostě udělat další Zemi. A podle toho se k vám chovají i mimozemšťané, podivná emzácká mlha (žije v harmonii a uzdravuje, namísto dobývala a ničila) a národy okolo vás.

Body do afinit získáváte převážně výzkumem nových technologií a rozhodnutími v rámci úkolů, které vám hra zadává. Po dosažení určité hranice přiklonění se na určitou stranu pak můžete dále vylepšovat jednotky, získávat speciální budovy a dokonce si i odemknout pro každou afinitu unikátní možnost vítězství ve hře.

Systém je zajímavý a je rozhodně pozitivní, že jednotlivé afinity jdou i kombinovat, přestože to může vypadat na první pohled nelogicky. V každém případě je ale vhodné se vždy předem zamyslet, jaké technologie a postup zajistí vítězství – když kolem sebe máte hnízda mimozemšťanů, asi se jen těžko povede je vypálit ohněm. Spíše budete muset zvolit harmonický přístup. 

Pod rouškou diplomatů, obchodních konvojů a špiónů

Lehkých úprav se dočkala též diplomacie, v níž při kontaktu s AI funguje systém jakýchsi „službiček“ – AI se zapamatuje, že jste ji nezištně pomohli a má s vámi potom lepší vztahy. V preview verzi po mě pořád někdo něco chtěl, ale neměl jsem to zač směnit. Je ale třeba uznat, že protivníci ke mně, na rozdíl od předchozích dílů, nechovali extrémní zášť ve chvíli, kdy se moje hranice byť jen přiblížila k jejich.

K udržování dobrých sousedských vztahů pomáhá i systém obchodování pomocí konvojů. Ať už pozemních, nebo námořních. Z obchodu mají zisk obě strany (získáváte bonus pro konkrétní města do produkce, energie, jídla, vědy…) a vyplatí se obchodovat i v rámci své říše, přičemž nejvíce péče potřebují logicky nově založená města. Obchodovat se vyplatí i s izolovanými obchodními stanicemi, které představují obdobu městských států. Jaké jsou ale diplomatické možnosti nevím, jelikož preview verze obsahovala bug, který vyjednávání s městskými státy znemožňoval.

I konvoje mohou napadnout lidští a mimozemští nepřátelé a v případě hraní na vyšší obtížnost musíte svá vozidla chránit, což sympaticky oživuje hratelnost. Na opačných miskách vah pak stojí špiónský systém, který nemusíte využívat do hloubky (nebo to aspoň při konkrétním dotazu tvrdili autoři), abyste byli úspěšní. Můžete si od nepřátel ukrást nějakou technologii, nebo při velkém důrazu na špióny klidně i zabrat město. Jestliže ale na špiónskou válku přistoupit nechcete, není nic jednoduššího než zakopat špehy jako kontrarozvědku ve městech a nechat je generovat zvolený pasivní bonus.

Jen výš, jen dál

Civilization: Beyond Earthkrom úpravy systémů pro otevřené hraní nově nabízí i systém úkolů, o kterém se obšírně s autory bavíme i v rozhovoru. Po prvních hodinách hraní se ale bojím, že hra bude kvůli úkolům (na poměry série) nezvykle lineární a nenabídne takovou znovuhratelnost. Tvůrci se sice tento dojem snaží vyvracet, nicméně mám pocit, že se úkoly do značné míry opakují a jejich směřování k určitému cíli pak bez zadaného úkolu cítíte podivnou prázdnotu. Uvidíme ale v plné verzi.

Civilization: Beyond Earth každopádně představuje vítanou evoluci i oživení zavedené série a nemůžu se dočkat, až si v plné verzi hry vybuduju impérium a podrobím si život na nové planetě. Nebo, že bych se příště pokusil žít v souladu s mimozemskými zvyklostmi?

Další informace o Civilization: Beyond Earth najdete v rozhovoru s dvojicí hlavních designérů.

Nejnovější články