Nebojte se tedy, diplomacie není okleštěná a ze hry nezmizí náboženství, jelikož jde o neoddělitelné prvky hry. V rámci diplomacie s ostatními státy si můžete vyměňovat zdvořilosti, lehce na soupeře tlačit přes drobné úplatky (což si na mě vyzkoušela Francie) nebo mu přímo vyhrožovat. Velká změna také přichází ve smyslu vašeho vztahu k městským státům, u nichž je zcela přepracovaný systém „vlivu“, který se v pozdějších tazích proměňoval do závodů, kdo státu naleje více peněz do pokladny.

Tentokrát jsou ukazatelem vlivu vyslanci, které buď můžete vlastnoručně přidělit, nebo je získat za plnění úkolů známých z pětky. Jejich váha je ovšem díky změně systému podstatně větší, čili není jednoduché tyto vyslance získat. Role městských států je posílena také tím, že nyní nespadají do jedné ze tří tříd, ale každý poskytuje unikátní historicky dané bonusy, ne jen speciální suroviny nebo jednotky, jako tomu bylo minule. A asi největší změna spočívá v tom, že v případě spojenectví s městským státem ve válce přejímáte velení nad jeho vojenskými silami. Dává to smysl a hlavně zvyšuje nebezpečnost a výhodnost spřátelených států v týlu nepřítele.

Nová cesta k vítězství a nové stavění 

Dopracování se dočká i systém víry, který je v prvé řadě podstatně přehlednější. Pořád vás čeká zakládání pantheonu a až poté propracování se k víře, ale jednotlivá menu jsou mnohem lépe dostupná. K dispozici je též celý systém týkající se víry, zahrnující i komplexní bonusy pro daný národ, a tvůrci do hry přidali i náboženské vítězství. Jeho bližší podmínky přesně nespecifikovali, ale asi jej bude muset vyznávat většina známého světa.

Součástí systémových změn je rovněž úprava výzkumu jednotlivých technologií. Strom zůstává víceméně stejný, přestože se určitých drobných změn dočká. Cesta k nové technologii ale může být výrazně odlišná díky novému systému výzkumných bonusů. Lze je chápat jako mini úkoly, které vám umožní danou technologii vynalézt rychleji. Pro bonus k výzkumu zpracování bronzu je tak nutné zabít čtyři barbary, pro bonus k výzkumu plavby musí město stát u vody apod. Zrychlení výzkumu je pak padesátiprocentní, což vás nutí k tomu, abyste vážně zkoumali to, k čemu máte předpoklady, a postupně tak rozvíjeli svá města ne podle nějakého ideálního pořadí technologií, ale skutečně se přizpůsobili mapě. To je aspoň plán a minimálně v prvních pár desítkách tahů funguje.

S přizpůsobením mapě jde ruku v ruce největší novinka šesté Civilizace - rozšiřování měst pomocí stavby čtvrtí, které nově zabírají jednotlivé hexy v okolí města a znemožňují jejich využití pro něco jiného. S jejich rozmístěním si je třeba pečlivě pohrát a promyslet je hlavně proto, že čtvrti pak získávají bonusy podle toho, co je vedle nich umístěno. Školní čtvrť je tak ideální postavit u hory a pralesa, obchodní zase obklopit dalšími čtvrtěmi…

zdroj: Archiv

Sociálno ruku v ruce s technikou

Přepracování se dočkal i systém státních politik, resp. sociálních systémů. Nově není rozdělený na navzájem nesouvisející stromy, a také není tak neměnný, jako v minulém díle. Zkoumání nových přístupů k vládnutí se totiž podobá známému technologickému stromu, jen se opět odemyká kulturou. Pro vládnutí je důležité, že můžete vynalézt jednotlivé systémy k vládnutí, které umožňují mít určitý počet aktivních slotů na bonusy vztahující se k vojenským, ekonomickým, vědeckým i kulturním opatřením. Tato opatření představují jakési mezikroky na daném technologickém stromě, zatímco systém je většinou tou velkou, významnou technologií, která je dělícím milníkem.

V rámci jednoho systému můžete volit lehce rozdílné postupy a šít si vládnutí na míru, případně i v průběhu doby změnit systém. Jenže pozor – čím déle nějaký systém i podsystém vyznáváte, tím větší jsou jeho bonusy. Prostor pro plánování a strategii tak je opravdu značný a jen doufám, že hlavně v pozdějších fázích hry budou jednotlivé možnosti pěkně vyvážené. Ne, že bude vždy nejlepší zůstat u feudalismu.

Změny v ekonomice i tempu hry

Další výraznou změnou v rámci série je totální přepracování dělníků, kteří na mapě staví vylepšení, třeba lomy, cesty, pole apod. Nově totiž po vytrénování nezůstávají natrvalo, ale mají určitý omezený počet použití, po nichž jednotka zmizí. Cílem autorů je zvýšit strategický význam dělníků a donutit hráče, aby se více soustředil na management mapy.

Rozhodnutí tvůrci obhajují tím, že chtějí, aby byl dělník důležitý nejen zpočátku hry, ale i později – a ne, že je hráči přepnou v půli hry na automat. Má to něco do sebe, protože přesně tenhle problém byl ve všech dílech Civilizace patrný. Jediné využití měli dělníci při rychlé expanzivní válce a následném opravování dobytého území. Prvek zatím působí zajímavě, nicméně z krátkého dema se nedá posoudit, jaký dopad nakonec mít bude – argumentace tvůrců je ovšem logická.

Notnými změnami si rovněž prošel systém speciálních surovin, jako je třeba železo, ropa apod. Na místě jejich výskytu stále můžete budovat specifickou stavbu, nutnou pro jejich využití. Hra vám nicméně umožní i tyto zdroje okamžitě jednorázově „vytěžit“ a zničit výměnou za velký jednorázový bonus do produkce, jídla apod.

Změny v armádě, které potěší

Novinky v rámci soubojového systému se zaměřují především na možnost lehce upravit konkrétní jednotky. Všiml jsem si, že lze třeba beranidlo dát do ruky určité jednotce, což zvýší její účinnost proti městům. Ve hře by se měli dále vyskytovat například zdravotníci a podobné podpůrné oddíly, které vylepší určitý aspekt každé jednotky.

Později by se ve hře měly dát „skládat“ i hlavní jednotky – mělo by jít složit až tři jednotky stejného typu. Lze tím získat silné jednotky, které zvládnout udržet strategický průsmyk i proti přesile. Částečně je to návrat do minulosti, kdy mohlo na jednom políčku stát x jednotek. Pokud ale tvůrci vše vyváží, jak slibují, nebudou tyto superjednotky standardem, ale jen jakousi nástavbou.

Vzhledem k rozložení měst na jednotlivé hexy se mění i jejich dobývání. Už nejde jen o zabrání celého města, ale poměrně silný efekt by mělo mít i poškození a vyplenění jednotlivých čtvrtí. Za každou byste měli dostat slušný bonus.

zdroj: Archiv

Poslední drobnou změnou, která zjednodušuje taktické rozhodování, je automatické uzdravení při povýšení jednotky – už tedy žádné „instantně uzdravit, nebo povýšit“, ale jen „do čeho ty body investuju.“ Momentálně se nicméně nemohu rozhodnout, jestli tohle zjednodušení je dobrý, nebo špatný nápad. Na to bych musel mít zahráno podstatně více, a ne si toho všimnout při jednom ze střetů s barbary.

Celkově ale změn v systému soubojů působí pozitivně, zvláště ty, které se odvíjejí od postupného dobývání čtvrtí. Některé z designových rozhodnutí se sice mohou ukázat jako chybné (mám trochu obavu ze skládání jednotek stejného typu), ale momentálně nelze balanc posoudit.

Obavy spíš nejsou na místě

Před vydáním hry nelze obecně jednoznačně vynést do nebe nebo zatratit jakýkoliv z prezentovaných mechanismů. Zatím se ale zdá, že autorům vše dobře zapadá do sebe, a změny v hratelnosti by měly být k lepšímu. Nakonec mi i ta v úvodu záměrně vynechaná grafika ke hře vlastně sedí - na stylizaci jsem si zvykl asi za pět minut hraní. A třeba efekt blednutí políček na mapě do pergamenu, který znázorňuje klasickou „fog of war,“ vypadá opravdu famózně.

Civilization VI vyjde pro PC 21. října tohoto roku.