Cítil bych se lépe, kdybych měl jednotky alespoň jedné strany osahané z kampaně a věděl, co od nich čekat z hlediska mobility a síly. Tutoriály totiž nabídnou jen ochutnávku naprostého základu za mariňáky. Nakonec jsem si ale v Army Painteru přemaloval vlastní kapitulu Adeptus Astartes Nihonii (není nic horšího, než když všechny armády mají stejné barevné schéma) a skočil do boje po hlavě ...v drop podu.
Pokud jsem se bál, že bude Dawn of War III hratelností blízko MOBA hrám, už prvních pár minut mě uklidnilo. Z hlediska taktiky se hra nachází někde mezi prvním a druhým dílem. Sice máte bránit kolektivně sdílené Power Core, ale sami si musíte vystavět základnu se všemi potřebnými budovami, a během toho podnikat výpravy a obsazovat body, z nichž získáváte další suroviny na stavbu nových jednotek.
zdroj: Vlastní
For the Emperor!
Zpracování Elite jednotek, což jsou hrdinové jako Gabriel Angelos nebo Imperial Knight Solaria, může také zavánět příklonem k MOBA hrám. Sbíráte na ně totiž úplně jiné body a do každé bitvy si vybíráte jenom tři. Jak se leveluje váš profil, odemykáte si nové možnosti. K tomu si volíte doktríny, což jsou speciální modifikátory, kterými můžete ještě více ovlivňovat celkovou strategii.
Volba Elite jednotek a doktrín je velmi chytrý systém, který umožňuje specializovat armádu i v rámci dané frakce. Z toho, co jsem zažil, si myslím, že nebude problém vytvořit specializaci na mariňáky, kteří útočí nečekaně v drop podech, specialisty na blízko nebo třeba motorizovanou sílu. Při hře za Adeptus Astartes proti Eldarům jsem zjistil, že jejich mobilní potvory jsou podobně otravné, jako ve stolní verzi.
V první etapě zápasu hra připomíná druhý díl. Hodně záleží na jednotlivých squadech, každý drop pod může zvrátit střet malých oddílů, a když do bitvy přiběhne jeden z hrdinů, je to velká posila. V pozdějších fázích už se plně rozplynou všechny obavy, že by snad hra pracovala primárně s Elite jednotkami, a zbytek jen dělal stafáž. Od poloviny hry se na mapě odehrávají bitvy desítek jednotek a občas je těžké se orientovat uprostřed výbojů bolterů, lascannonů, plasem, raket a značek, které ukazují, kam něco brzy dopadne. Je to válečné RTS peklo v tom nejlepším podání.
Dakka dakka
Pokud se střetnou větší armády tří a více hráčů, je třeba spousta bleskového mikromanagementu. Elite jednotky jsou sice silné, ale soustředěná palba je zlikviduje poměrně rychle, což platí i pro superjednotky jako je Solaria nebo eldarští Wraitknighti (ať hnijí hluboko ve warpu, rozstřílet ty štíty je nekonečná práce!). Uprostřed střetů musíte samozřejmě pamatovat i na vylepšování základny a stavění nových jednotek atd.
Dawn of War III má potenciál, aby hráčům nabídla celou řadu epických momentů. Imperial Knight zaklesnutý ve smrtícím boji s Wraithknightem. Skupina Assault mariňáků, která se v klíčovém průniku dostane do nepřátelského bunkru a rozhodí jeho efektivitu, Gabriel, který svým kladivem rozhazuje nepřátele jako hračky. Samozřejmě dochází i na situace, kdy se střetnou dva obrovité houfy jednotek několika typů a uprostřed všeho chaosu zbývá jen říct „první, kterému umřou všechny jednotky, je Abaddon.“
zdroj: tisková zpráva
And They Shall Know No Fear
Graficky vypadá Dawn of War III nádherně. Z pre-alfa a alfa videí mi prostředí přišlo chudé, ale po hraní uzavřené bety jsem změnil názor. Prostředí vypadá skvěle a třeba efekty zbraní jsou vyloženě působivé. Potěšující je, že podle efektů zbraní i modelů je poznat, co má která jednotka za zbraň. Snadno tak jen pohledem zjistíte, kteří mariňáci mají plasmy, kteří bolter a tak dále.
Pokud ale čekáte hratelnost přesně ve stylu Dawn of War II, asi vás trojka zklame. V multiplayeru se dvojce podobá hlavně první fáze zápasů, kdy máte pod palcem méně jednotek. V dalších fázích už hra připomíná multiplayerové bitky z klasických RTS her, když používáte početné chumly jednotek, což mohou hráči zbraněmi plošného dopadu brutálně ztrestat.
Multiplayer je každopádně zábavný a v mém případě skvěle zafungoval jako lákadlo na kampaň. Mám pocit, že bych se mohl dočkat solidní RTS z oblíbeného universa. A protože by snad nemělo být pro tvůrce těžké přidávat postupně do multiplayeru nové frakce, tak doufám, že se brzy dočkám Imperial Guard.
