Zpočátku se příběh Destiny orientoval hlavně na mimozemskou rasu Fallenů. Různé přídavky příběh hry rozšířily o Hive, mysli zbavené Takeny, a nakonec přinesly i válku se stroji. Hratelností se Destiny nejvíce blíží Borderlands či k Diablo hrám z pohledu první osoby. Hráči samostatně, nebo v kooperaci plní příběhové mise, volně se toulají po různých planetách nebo plní různé výzvy a shromažďují co nejlepší výbavu pro své avatary. To vše je v end-game obsahu doplněno o těžké, kooperativně laděné mise zvané Nightfall, určené pro tři hráče. Největší výzvu ale v Destiny představují skvělé raidy pro partu šesti hráčů.
Ani kompetitivně zatížení hráči nemusí smutnit, protože v Destiny se nachází multiplayerový režim Crucible, kde si dávají Guardiani pořádně na zadek hned v několika módech a na hromadě map. To vše tvůrci pravidelně ozvláštňují různými eventy, kde hráči mohou získávat speciální výbavu a předměty.
I přes to, že Destiny nebyla po vydání žádná pecka a nabízela celkem málo obsahu, tak byla silně návyková a nabízela perfektní pocit ze střelby, který v Bungie prostě umí. Proto si dokázal titul udržet obří, a hlavně vášnivou a netradičně netoxickou komunitu, což je v prvé řadě zásluha přístupu vývojářů.
Věž v plamenech
Možná začalo svítat na lepší časy a Guardiani odrazili veškeré útoky, které na ně i na Travelera mířily, ale na takhle masivní útok se připravit nemohli nikdy. Garry, respektive Ghaul jako hlavní záporák druhého dílu, podnikne obří útok na poslední baštu lidstva na Zemi a ovládne mocného Travelera. Ztráty jsou obrovské a Guardiani musí společně s hlavními postavami svých tříd utéct do ústraní.
Ghaul vyrostl v militantně založené skupině Rudá legie z rasy Cabalů, kteří pocházejí z Marsu, a věří, že Traveler udělal špatně a spletl se, když se rozhodl, že předá své schopnosti obyvatelům planety Země. Proto podnikl obří útok a rozhodl se ukradnout si Travelera pro sebe.
zdroj: Vlastní
Pár vteřin po útoku už jsem ovládal svého Guardiana a hned jsem si všiml několika změn, které s sebou druhý díl přináší. Příběhová kampaň je mnohem filmovější a v jeden moment se toho děje docela dost. Mise tak nepůsobila prázdně, musel jsem odrážet útoky Rudé legie a mezitím se krýt pod štítem představitele třídy Titánů – Zavalou.
Chvilku poté jsem se střetl s Ikorou Rey, která představuje třídu Warlocků. Poháněná hněvem zničila obří loď Rudé legie a odskákala si to někam pryč. O několik desítek mrtvých Cabalů a jejich poskoků Psionů ukázka končila, když byl můj avatar lapen jejich šéfem Ghaulem. Že to vývojáři s kampaní myslí vážně, dokazuje i fakt, že se během této mise přehrálo rovnou několik příběhových animací. A podle tvůrců jich ve dvojce mají více než v celém prvním díle a všech datadiscích.
Neměníme to, co funguje, ale zaměřujeme se na to, co jsme vylepšit mohli
Destiny má návykovou hratelnost, skvělý design zbraní a poskytuje hráči perfektní pocit ze střelby. V Bungie si to uvědomují, a tyhle aspekty vůbec nemění. Destiny 2 proto není revoluce, ale evoluce, respektive nový start pro značku. Proto i stávající hráči při přechodu do druhého dílu přijdou o veškerou výbavu a zůstane jim pouze jejich avatar. Do prvního dílu se ale mohou kdykoliv vrátit, protože se o něj bude nějaký čas starat malý dedikovaný tým. Na druhém díle se nicméně začalo pracovat už krátce po vydání základního Destiny.
Dvojku vyvíjí tým, který má na svědomí datadisk The Taken King, který se dušuje, že naslouchal hlasu nejzapálenější části komunity. Například nezáživné hlídkové mise z jedničky nahradí ve dvojce mise pro různé postavy ve světě. Cestování po solárním systému už bude také příjemnější – tvůrci zbaví hráče otravných pasáží, kdy musel člověk vždy vycestovat na oběžnou dráhu planety, a až poté s další nahrávací obrazovkou cestoval na požadovanou planetu.
Dále se hráči mohou těšit na možnost formovat klany přímo ve hře. S tím je i spojená podle mě ta nejzásadnější nová funkce – možnost vyhledat si skupinu na těžké Nightfall striky nebo na raidování. Přesně tohle chtěli hráči již od prvního dílu, a jelikož Bungie tehdy nepřišli na to, jak podobnou funkci implementovat, tak si hráči sami vytvořili webové stránky DestinyLFG (Looking for Group), přes které se spojovali. Ve druhém díle se osamělí vlci budou moci probírat nabídkami klanů ke společnému raidování, zatímco klany budou schopné doplnit své řady za nečekaně odpadlé spoluhráče.
Žádný datadisk, ale pořádná porce nového obsahu
Samozřejmě, dvojka nabídne nové planety, výbavu a druhy nepřátel. Představitelé z Marsu – Cabalové mají nyní v řadách k boji na blízko orientované Gladiátory, odstřelovací druh Psionů, čtyřnohé bestie War Beasts nebo i Legionáře s plamenometem, kteří po zásahu do něj nádherně explodují. Vrátí se také robotičtí Vexové a další známé rasy, ale příběh se bude točit hlavně kolem Rudé legie. Nové rasy se podle mě objeví až v raidu, o kterém však zatím vývojáři mlčí.
Další novinkou jsou schopnosti Guardianů. Titáni získají štít podobný tomu, který má Kapitán Amerika, a mohou jej házet do davu protivníků, kde jako pinballový míček oťuká všechny v blízkosti. Případně může sloužit jako pohybující se bariéra. Warlockové dostanou ohnivý meč a Hunteři elektrické kopí. Zároveň si lze všechny tyto stromy různě upravovat a podle toho se bude i lehce měnit funkce těchto schopností. Mezi novinky patří i podpůrné schopnosti tříd – Warlock může vyvolat na zemi kruh, který buď spojence léčí, nebo jim zvyšuje útok. Titán zase může vytvořit dočasnou bariéru, a tak dále.
Prostředí také čeká velká proměna. Staré Rusko ze Země, Mars, Měsíc a Venuše zmizí a hráči budou brázdit neprobádaná místa. Na Zemi se podívají do Evropy, konkrétně do oblasti pojmenované Dead Zone, a ve vesmíru navštíví planetoid zvaný Nessus, měsíc Jupiteru Io, a další měsíc Titan, který se nachází u Saturnu. Právě na nich se budou hráči spojovat s různými postavami a plnit pro ně úkoly zvané Adventures nebo chodit do komplexů s názvem Lost Sectors. V těchto komplexech hráči naleznou truhlu, jejíž klíč bude mít u sebe boss, který se objeví v okolí. Právě kvůli tomu bude Destiny 2 nově nabízet i podrobnou mapu. Co bych za ní v původním díle dal, když jsem se neustále ztrácel v Cosmodromu…
Strajk
V novém Striku s názvem Inverted Spire jsme se museli probojovat skrze hromadu Vexů a Cabalů k bossovi se jménem Protheon. Strike byl příjemně dynamický a designem hodně vertikální. Z velkého skalního komplexu jsme se museli dostat k branám, které nás přesouvaly z jedné plošiny na druhou, a v těžící části mapy jsme se museli vyhýbat velkým rypadlům, která nás chtěla zabít, potažmo poslat na začátek oblasti. Dále bylo nutné aktivovat velké turbíny, které nás opět přesunuly blíže k Protheonovi.
Synergie fungovala skvěle. Kolega Titán vytvářel ochrannou zeď, Hunter střílel svým zlatým koltem a já jim svým kruhem zvyšoval palebnou sílu. Protivníky jsme se prostříleli, než byste řekli švec. Jak by řekl Cade-6. Byli jsme dokonalí.
Jakmile jsme došli k cíli, zmizela nám zem pod nohama, spadli jsme do tajemna, a pak se objevil Protheon. Po ubrání slušné porce života a odražení několika vln menších Vexů nás Protheon ještě jednou přemístil do nové arény, kde dělal plošné útoky, a my se museli ukrývat na velkých pilířích. Stačilo pak několik správně spuštěných schopností naráz a Protheona jsme poslali do křemíkového nebe.
Rush B, comrades!
Multiplayerový režim Crucible je sice stále populární, ale ne tolik, aby dostal Destiny do e-sportu. Právě o tohle se vývojáři s novým módem snaží a musím říci, že jsou na dobré cestě. Největší změnou je, že v multiplayeru se proti sobě nyní postaví nikoli dvanáct hráčů, ale osm. Kromě módu všichni proti všem, tak budou týmy rozděleny do dvou čtveřic. Tuhle změnu jsem si vyzkoušel v novém módu Countdown, který je vlastně klasickým zneškodněním bomby z Counter-Striku.
Na mapě Midtown se nacházely body A a B. Útočící hráči museli na jednom z bodů infiltrovat základnu svých protivníků, odjistit nálož a po určitou dobu jí bránit do doby, než vybuchla. Druhý tým jim v tom samozřejmě musel zabránit, případně tuto nálož zneškodnit. I v tomto módu je však možné své padlé spoluhráče oživit. Z prvních desítek minut mi přišlo, že snížení počtu hráčů zápas celkem uklidnilo, a měl jsem pocit, že se mnohem více taktizovalo. Samozřejmě záleželo na tom, s kým jsem hrál, a hlavně proti komu. Jak se tato změna projeví, se ukáže až v ostrém provozu.
Konečně na PC
Pro mnohé hráče je zásadní, že Destiny 2 vyjde i na počítačích. Na PC hra běžela v uzamčených šedesáti snímcích za vteřinu, a i přes nastavení grafiky na medium vypadala v rozlišení 4K perfektně. Ale nadšenci s nadupanými počítači se bát nemusí – při vydání bude zámek na počet snímků za sekundu odemknutý a nastavení grafiky bude na každém hráči.
Že to vývojáři myslí s verzí pro PC vážně, se projevilo i na možnostech grafického nastavení. Od klasických textur a modelů až po různé druhy stínů či možnosti vypnout rozmazání pohybu – změnit šlo téměř vše, co v dobře připravené PC verzi jde. Aby si ale byli vývojáři s touto verzí naprosto jisti, tak vydají až po konzolových verzích. Jak dlouhé zpoždění bude, na to zatím nemají tvůrci ani vydavatel odpověď. Faktem ale je, že se Destiny 2 hraje na PC skvěle.
zdroj: Archiv
Dalším velkým překvapením bylo oznámení, že PC verze nevyjde na Steamu, ale na Battle.net. Logicky to dává smysl, když Blizzard spadá pod Activision, stejně jako značka Destiny od Bungie, ale hlavním důvodem je podle tvůrců infrastruktura a možnosti Battle.net. Jestli to pomůže v boji proti hackerům, se ale teprve uvidí. Vývojáři si však i na nové platformě musí dávat velký pozor, protože i v Overwatch od Blizzardu je navzdory rozsáhlému banování spousta unfair hráčů a hackerů.
Oproti PC verzi běžela PlayStation 4 Pro verze ve třiceti snímcích za vteřinu, na čemž se nic nezmění ani po vydání. A to samé platí i po vydání Xbox Scorpio. Vývojáři totiž nechtějí sahat po drastickém snížení pomocí dynamického rozlišení. Raději hráčům dodají co nejlépe vypadající verzi Destiny 2 ve 4K s hromadou efektů a ve třiceti snímcích za vteřinu, než vizuálně osekanou verzi v šedesáti snímcích.
Stále pár obav i výhrad
Přestože se mi zatím líbí, co tvůrci s Destiny 2 zamýšlí, trošku mě mrzí, že zatím nepředstavili žádnou novou rasu – přátelskou i nepřátelskou. Jedinou novinkou jsou čtyřnohé War Beasts, ale i ty patří k Cabalům z Marsu. Třeba se ale ještě dočkáme.
Trošku se bojím i toho, že i dvojka nebude podporovat dedikované servery. Hodně hráčů mělo při hraní jedničky v PvP režimu Crucible problém s odezvou – hra tak často lagovala. Sám jsem se při hraní Destiny s něčím podobným nesetkal, ale tvůrci se dušují, že pro dvojku svou technologii ještě vylepší.
Jak a jestli tvůrci své sliby splní, uvidíme poprvé v betě, která by měla proběhnout v létě. Jedno je ale jisté už nyní. Destiny 2 vypadá jako skvělé nové dobrodružství s hromadou nového obsahu, které stojí na pevných pilířích funkčních prvků z prvního dílu.
