Ale víte co? Ono je vlastně jedno, jaké značky tahle hra je. Jakékoliv debaty o tom, jestli je dobře, nebo špatně protentokrát nechám na vás a budu se soustředit na hru jako takovou. Ghost Recon se odehrává v Bolívii, která v podání autorů představuje „největší otevřený svět, který kdy Ubisoft vytvořil, a jež okamžitě reaguje na vaše akce.“ V praxi máte mít možnost jít kdykoliv kamkoliv a udělat tam cokoliv, přičemž každé vaše snažení by mělo být nějakým způsobem odměněno.
V prezentaci, kdy hru hráli najednou čtyři hráči, to vypadalo, že v úvodu byl každý v úplně jiné části herního světa a dělal, co zrovna uznal za vhodné. Autoři prezentovali různé role poměrně hezky: jeden z hráčů se oddával tichému plížení džunglí, druhý slézal horu, třetí v černé dodávce jezdil pouštní krajinou a čtvrtý létal s malým dvojmístným vrtulníčkem nad solnými jezery.
Variabilita prostředí i možných přístupů by však měla být ještě daleko vyšší a je jen na vás, jak budete chtít hru hrát a na jaké lokace se soustředit. Když na to totiž přijde, můžete se s přáteli spojit až za účelem nějaké „velké akce“, přičemž ale samozřejmě můžete pracovat jako tým pořád.
Rozděl a panuj
Hlavní roli v úvodu dostal plíživý tichošlápek, kterému se povedlo vyřadit několik stráží a nakonec chytnout pod krkem i jednoho z důležitých mužů místního kartelu. Po chvíli vyslýchání a pěstního přesvědčování se i drsný gangster poddal a vykecal nám, že jeden z hlavních šéfů gangu bude zítra provádět inspekční cestu. Hráč milého mafiána pečlivě mířeným direktem uspal a na liště zablikala ikonka s typickým „je přístupná nová mise“!
Odemykání nových misí v průběhu prozkoumávání má být podle autorů jedním z klíčových prvků hry a má zaručit i znovuhratelnost. Je sice možné vidět vše při prvním hraní, ale je krajně nepravděpodobné, že se vám to povede.
Zpátky ale k nově odemčené misi: hráči se přes voice-chat dohodli, že bude nejlepší při likvidaci místního mafiánského bosse spolupracovat, a že celou akci provedou s využitím vzdušné podpory vojenského vrtulníku. Ten ovšem k dispozici neměli a museli jej nejdříve ukrást. Dvojice hráčů se mezitím potkala u jedné z vesniček, kde se pod nohy čile pletli vesničani, kterým štípli buginu. Místní to sice moc nepotěšilo a dokonce zvládli i adekvátně zareagovat, ale Duchové byli hodně rychlí a místo v mžiku opustili.
I tak ve mně ale vesnice zanechala více než dobrý dojem. Herní svět v tu chvíli působil hodně živě, čímž se ostatně chlubí i vývojáři. Jen doufám, že stejně dobře bude vše působit i ve finální hře, a že trochu života vdechnou autoři i polím a lesům.
Spolupráce je klíčová
Chlapci s buginou následně zamířili přímo na místo, kde se měl zjevit mafiánský boss, zatímco další dva hráči spolupracovali a dostali se ke stanovišti bojových helikoptér. Nejdříve pečlivě obhlédli celou situaci, označili si některé nepřátele a rozhodli se, že helikoptéru ukradnou teď a nebudou čekat na noc, kdy by bylo provedení akce sice snazší, ale cíl by mezitím mohl uprchnout.
Vydali se tedy do tábora a velice efektivně synchronizovali střelbu tak, aby nevyvolali poplach. Dvojičky strážných tak byly mrtvé dřív, než stačily něco zaregistrovat. Na první pohled to působilo extrémně efektně a jako kooperativní zážitek bude hra jistě i ve dvou zábavná, ale trošku mě zaráželo, jak autoři chtějí zachovat podobně realistický a plynulý zážitek, pokud bude někdo chtít hrát v singleplayeru. Krádež každopádně proběhla úspěšně a vše pak nabralo rychlý spád.
zdroj: Archiv
Po rychlém průzkumu hráči zjistili, že situace kolem gangstera odpovídá tomu, co prozradil skřípnutý mafián a dvojice v bugině rozpoutala peklo na zemi. Druhá dvojička dávala nepřátelům zabrat v helikoptéře, z jejíž paluby normálně střílel i ne-pilot svou standardní zbraní. Několik výbuchů, spousta mrtvol, neskutečně rychlá akce a čtveřice akčních bláznů v různých rolích jako vystřižená z A-teamu.
Po minutě frenetické akce se však najednou rozhostilo ticho a byl klid. Nepřátelé byli mrtví a mafiánský boss skončil v kufru auta. Následovala honička s gangstery, při níž vrtulník likvidoval dotírající nepřátele a nakonec přistál na solném jezeře, aby si „balíček“ v podobě místního šéfa vyzvedl. Mise splněna!
Nemusíte si zrovna hrát na duchy
Splněnou misí pak končila i předváděčka a já byl spokojený. Ghost Recon: Wildlands vypadá na první pohled jako velice slušná kooperativní akce, kde taktika bude hrát poměrně důležitou roli. Ale přestože vše vypadá zábavně, mám trochu obavy, že hra jako taková nemá žádný „ksicht“. Ano, grafika je nádherná, akce i plížení vypadá skvěle, ale pokud byste vedle sebe dali záběry z Far Cry a Ghost Recon, troufám si říct, že tři čtvrtiny lidí nepoznají rozdíl.
Wildlands se tedy jeví jako slušná a potenciálně zábavná, ale zároveň nijak výjimečná hra, kterou si sice rád zahraju, ale asi na ni nebudu vzpomínat. Nic totiž nevybočuje z jakési uniformnosti a u ničeho si neřeknu, že to je super. A je to trochu škoda. Potenciál má totiž Wildlands solidní.
