Ve čtyřech se to lépe střílí
Kooperativní multiplayer není pro hráče Halo žádnou novinkou a kampaň Halo 5 bude od začátku do konce hratelná až ve čtyřech lidech. „Epická kampaň je nedílnou součástí Halo. Bez ní by to nebylo Halo a příběhovou část bude samozřejmě možné dokončit i sólově. Od začátku však byla navržena tak, aby ji spolu mohli hrát až čtyři lidé najednou,“ vypráví během étrojkové předváděčky producent Chris Lee ze studia 343 Industries.
Level design singleplayerové (resp. kooperativní) kampaně je vystavěn tak, aby „ubytoval“ čtyři živé hráče najednou. To znamená méně koridorového a více otevřeného bojování. Potyčky budou často probíhat na různých prostranstvích nebo v hangárech, aby si čtveřice hrdinů nešlapala na paty. Ochutnávku jste už viděli na E3 konferenci Microsoftu, která přislíbila i vertikálnější hratelnost s jetpacky na zádech nebo „prométheovského“ rytíře coby nového nepřítele.
Na televizi vedle Chrise Leeho zrovna Master Chief se svými věrnými vyskakuje z vesmírné lodě, chvilku letí vesmírným vzduchoprázdnem a pak vniká do několikakilometrové fregaty Covenantů. Na jednom záběru je Chiefova letka vyobrazena jen jako několik teček na pozadí masivního vesmírného korábu, což je působivé. Halo bylo vždycky velkolepé a Halo 5 opět úspěšně navozuje správně megalomanský dojem.
„Už nehrajete za osamoceného bojovníka, ale za člena týmu,“ říká Lee a poukazuje tím na jednu z větších novinek, která koneckonců opodstatňuje „Guardians“ v názvu hry. Hádám, že na nějaké krátké intimní momentky dojde, ale celková idea je taková, že vždycky budete hrát s kolegy po boku - ať už živými, nebo ovládanými AI. Připojování a odpojování hráčů má být okamžité a nerušivé, přičemž v momentě odpojení by postava parťáka měla bleskově přejít pod kontrolu AI, které můžete udělovat příkazy nebo se jí nechat oživit.
Autoři slibují, že umělí parťáci budou tak akorát chytří. „Nejsou to jen loutky, které budou střílet na oko. Zároveň je však třeba si uvědomit, že jde v prvé řadě o Master Chiefův a Lockův příběh. Největší kus práce zůstane na nich, tedy na hráčích,“ ubezpečuje Chris Lee.
zdroj: Archiv
Halo 5 už totiž nebude jen o Master Chiefovi. Kampaň bude přeskakovat mezi dvěma perspektivami, mezi dvěma týmy. Jeden je vystavěn kolem Johna a tvoří ho geneticky upravení sparťani; druhému vévodí Locke a skládá se z vojáků, které jako děti nikdo nebral a nemodifikoval, ale kteří se normálně vypracovali mezi armádní elitu a za zásluhy vyfasovali sparťanskou zbroj. Už jen tyto dva rozdílné původy jsou slušnou rozbuškovou směsí. Master Chief má svou misi, kterou mnozí berou jako zradu, a Locke se jej jako druhý kohout na stejném galaktickém smetišti snaží ulovit. V praxi se za Chiefa i Locka hraje podobně, ale ve světonázorech se dost rozcházejí.
„V žádné předchozí hře jsme neměli tolik postav. Představujeme řadu nových a vracíme se k některým starým, které znáte jen z knížek nebo z vedlejších her,“ vypráví Chris Lee a slibuje osobnější příběh s větším důrazem na postavy. Kupříkladu Bucka, vojáka z Lockova fire týmu Osiris, už si možná pamatujete z Halo 3: ODST. A pokud nepamatujete, právě teď je ideální možnost to napravit - remake ODST vyšel na Xbox One a stojí pár babek.
Válečná zóna
„Multiplayer v Halo 5 bude obří. Hned v den vydání bude ve hře 20 map a dalších 15 přidáme v následujících 8 měsících,“ slibuje producent. Arénový multiplayer, kde se proti sobě postaví týmy o čtyřech hráčích, už znáte z bety, která běžela na začátku roku. Nově autoři ukázali mód Warzone, o němž tvrdí, že oproti kompetitivní aréně míří na více pohodové hráče, kteří se chtějí jen pobavit.
„Mapy ve Warzone jsou velikánské. Některé jsou čtyřikrát větší než největší mapy v Halo 4,“ chlubí se Lee a na mysl se nevyhnutelně dere Battlefield. Následné hraní však ukazuje, že s tím rozsahem to zase tak žhavé nebude. Na prezentované mapě se sice snipeři už mohli docela vyřádit, ale nebyly tu rozsáhlé planiny s minimem překážek, které byste pěšmo překonávali půl minuty. Conquest z Battlefieldu je co do metrů čtverečních stále někde jinde, čímž samozřejmě neříkám, že by Halo 5 potřebovalo ještě větší multiplayerová hřiště – s limitem 24 hráčů by zela prázdnotou a nudila.
V čem si naopak Warzone s Conquestem potyká, jsou základní pravidla. Dva soupeřící týmy se ocitají na opačných koncích mapy a jejich cílem je zabrat a držet co největší počet strategických bodů, za což inkasují body. Kdo jako první dosáhne tisícovky, vítězí. Jenom o držení klíčových míst však válečná zóna není. Musíte také bránit svou základnu.
zdroj: Archiv
Kromě dvanáctky živých nepřátel se navíc na mapě čas od času objeví umělou inteligencí ovládaný boss. Bossové jsou dost tuzí (např. hunter vás dá klidně na jednu ránu), dávat si s nimi férovku jeden na jednoho by bylo dost neférové, leč jejich skalp představuje velký bodový bonus. O příchodu bosse jsou informováni všichni hráči a zajímavě se tím mění tempo multiplayerového zájezdu, protože účastníci najednou změní své priority a chtějí v prvé řadě zastřelit bosse, ne oponenty z červeného, resp. modrého týmu. Když jsem Warzone testoval, chýlil se konec zápasu a my prohrávali nějakých 850 ku 900, jenže pak se mi povedlo zasadit posledních pár ran covenantskému baronovi v jeho letounu, můj tým z fleku inkasoval 200 punktů, čímž jsme mač na místě zvrátili a zvítězili.
Když lidé z 343 mluví o Warzone coby o módu, který je přístupný široké veřejnosti bez kdovíjakého skillu, narážejí tím krom jiného i na systém odemykání nové výbavy v průběhu zápasu. V zásadě při každém druhém respawnu jsem si mohl vzít nějakou lepší zbraň nebo rovnou vozidlo (včetně raketometného mecha). Takováto extra výbava vydržela jen po dobu „jednoho života“ a pak jsem si ji musel zase vysloužit, ale poskytla mi výhodu vůči jiným hráčům, kteří třímali jen vercajk ze základního loadoutu. Je to možná trochu rovnostářské, ale pro „normální“ lidi je to zábavné. Komu se to nelíbí, dveře do kompetitivního arénového multiplayeru má kdykoli otevřené.
Větší, hezčí, rychlejší… a lepší?
Jestli je Halo 5 vysloveně lepší, to si ze třičtvrtěhodinové seance nedovolím odhadovat. Demonstrovaná pasáž z příběhové kampaně mi vlastně přišla trochu nezajímavá, ale příslib týmového hraní a velkolepého vyprávění drnká na ty správné struny. Halo ještě nikdy nemělo špatnou příběhovou kampaň, což je samo o sobě slušným garantem.
Více než kampaň mě každopádně zaujal nový multiplayer v podání Warzone, který nabízí větší mapy, více hráčů, více zdravého chaosu a k tomu elegantní systém odemykání nové výbavy. Původní „těžkopádnost“ se z Halo 5 každopádně už docela vytratila a ačkoli stále nejde o Call of Duty nebo Titanfall, pohybujete se rychleji, přebíjíte rychleji, ve Warthogu bleskově přesedáváte mezi volantem a kulometem, zaměřujete přes hledí a ještě k tomu skáčete několik metrů vysoko.
Jsou to změny, ale jsou to takové změny, které mi okamžitě přešly do krve a výsledkem byl jeden z nejmilejších zážitků letošní E3. Nutno však podotknout, že Halo 5 nebodovalo jen kvůli sobě samému, ale i kvůli hologramům z HoloLens, které Microsoft spolu s Guardians prezentoval. A to teprve bylo něco.
