Dojmy z hraní: Horizon Zero Dawn skvěle vypadá a stejně se i hraje
zdroj: tisková zpráva

Dojmy z hraní: Horizon Zero Dawn skvěle vypadá a stejně se i hraje

21. 6. 2016 18:45 | Dojmy z hraní | autor: Adam Homola |

Horizon Zero Dawn řadím už od oznámení mezi nejzajímavější chystané hry. Částečně za to mohou unikátní robotičtí dinosauři, ale také zvědavost, jak se Guerrilla Games poperou s novým konceptem. Skok od vývoje Killzone her do zcela nového světa a žánru totiž považuji za osvěžující krok správným směrem. A poté, co jsem měl na E3 možnost Horizon hrát, se na tuhle akci v otevřeném světě začínám regulérně těšit.

Očekávání nezakládám jen na zajímavém světě plném robotických stvoření, ale na osobní zkušenosti s vypilovanou hratelností se spoustou fungujících systémů. Alespoň soudě dle několika desítek minut hraní jedné z pokročilých částí hry. Horizon Zero Dawn nedělá akčním RPG v otevřeném světě ostudu a pokud vývojářům všechno klapne jak má, mohlo by to celý žánr zase o kousek posunout.

Živoucí svět

Prostředí je v Horizon úchvatné a obsah jakbysmet. V kůži Aloy se ocitnete ve světě, který připomíná prehistorickou Zemi. Jen s tím rozdílem, že místo dinosaurů vás ohrožují jejich robotické napodobeniny. Těch je zde několik druhů, každý se svým účelem a jasně danou rolí. Roboti suplují klasické rozložení živoucího ekosystému, a tak tu najdete ekvivalent pro dravce, masožravce i býložravce. Někteří navíc žijí ve stádech, jiní ve smečkách jen loví, a pak tu najdete i několik samotářů.

Na druhé straně spektra pak stojí lidé, kteří jsou v menšině, zoufale nevybavení a nepřipravení na to, co všechno roboti dokáží. Přesto se kmenům daří proti robotickým dinosaurům více či méně úspěšně bojovat a některé z nich i vyhrávají. Kmenů je ve hře několik, každý má svá specifika a Aloy pochází z jednoho z těch méně vyvinutých. Lidé mají v Horizon obecně problém s pochopením strojů a všech jejich schopností i možností. Něco z toho se naučili používat, ale k jejich plnému pochopení jim stále něco chybí. Proto nahlíží na schopnosti strojů jako na futuristickou magii.

zdroj: Archiv

Cílem vývojářů je, aby charakter Aloy obstál sám o sobě, ale obratem mi potvrdili, že když ji navrhovali, notně se inspirovali u Sarah Connor a Elen Ripley. Za poseroutku tedy rozhodně nehrajete, ale z těch několik dialogů a scén, co jsem absolvoval, nemohu říct, že by mi hned přišly na mysl filmy Terminátor či Vetřelce. Dialogů jsem ale absolvoval opravdu jen několik, a téměř v každém z nich jsem se musel rozhodovat pomocí známého dialogového kolečka. Drsňačku můžete v dialozích hrát, skutečně jí být, snažit se vyjít s každým, nebo naopak všechny naštvat.

Během dialogů nechybí v rozhodujících chvílích ani zásadní rozhodnutí, která ovlivní životy důležitých vedlejších postav, ale i vzhled některých měst a osad. Těch mají být ve hře desítky, včetně několika velkých měst. Já viděl jen větší osadu Mother’s Crown s několika NPC a několika zadavateli questů.

Mother’s Crown připomínala spíše primitivní osadu, ale časem narazíte i na technologicky pokročilejší vesnice. Na dotaz, jestli se v pozdějších fázích hry podíváme i třeba do města robotů, mi vývojáři nechtěli odpovědět, a jen se potutelně usmívali. Závěr si tedy udělejte sami... I kdyby ale nakonec na robotické metropole nedošlo, pořád máte k dispozici spoustu vlastních měst, která jsou zase plná NPC postav, co vám zadávají úkoly a prodávají věci od munice přes zbraně až po různé typy oblečení či výbavu.

Některé věci koupíte draze, jiné levně, jedny jsou obyčejné, jiné vzácné, a jak už asi tušíte, ty nejlepší kousky v obchodech nenajdete. Stejně jako v téměř každém RPG si je i tady musíte poctivě najít, vybojovat nebo získat za nějaký obzvláště vypečený quest. Vybranou výstroj i výzbroj můžete navíc ještě upravovat pomocí socketů a dál tak rozšiřovat možnosti a vlastnosti daného předmětu.

Soubojový systém

Ve svém jádru je Horizon Zero Dawn akční RPG, a tak nepočítejte s tím, že byste se všem potyčkám pacifisticky vyhnuli nebo se z nich vykecali. Tohle není Deus Ex a s robotickými monstry si moc nepopovídáte. „Komunikovat“ s nimi můžete skrze různé šípy, pastí a útoky na blízko. Různé typy šípů jsou vhodné na různé typy nepřátel a modifikovat můžete i samotné šípy, což vám ve výsledku otevírá několik taktických schopností. Nikdo vám nezakazuje útočit na nepřítele X šípem Y, ale větší poškození mu způsobíte šípem Z.

Taktické možnosti rozšiřují ještě různé pasti, do kterých můžete nebohého robota vlákat. Společně se stealth systémem to dělá ze hry zajímavý sandbox. Soubojů se totiž nemusíte účastnit tak, jak to dělají vývojáři v oficiálních videích. Sám jsem hned přešel na stealth postup a nutno říct, že jsem si pomalé a opatrné zabíjení robotů užil. Aloy se umí přikrčit a ve světě je spousta keřů i vysoké trávy, se kterou lehce splynete.

zdroj: Archiv

Stejně jako dnes už skoro v každé hře, i v Horizon najdete speciální režim vidění, které vám zvýrazní všechny nepřátele a důležité předměty. Nepřátele můžete v tomto módu označit, podívat se na jejich silné a slabé stránky a naplánovat si tak postup útoku. K tomu vám dopomůže i zvýrazněná cesta některých robotů: málokteří totiž stojí na místě. Většina se pohybuje kolem svých bodů zájmu nebo hlídkuje určitou oblast. Vy jejich cestičky uvidíte, a tak můžete v klidu v křoví naplánovat přepadení, rozmístit pasti a pak jen počkat, až se to všechno spustí. Pocit z dokonale provedeného přepadení je tu k nezaplacení.

A když se přepadení nepodaří, nevadí. Pořád můžete s roboty bojovat jak na blízko, tak na dálku. Nebo prostě utéct za kopec, a tam se schovat do vysoké trávy. Vedle smrtících zbraní máte k dispozici také nástroje, pomocí kterých můžete roboty hackovat. Některé z nich tím dočasně konvertujete na svoji stranu, jiné zase můžete osedlat, jak jste jistě viděli v aktuální ukázce z tiskové konference Sony. Onen nebohý „býk“ není jediným robotem, ze kterého si můžete udělat mounta. Všechny roboty si ale neosedláte a moje otázka, zda si půjde osedlat i jednoho z létajících robotů, zůstala s úsměvem na rtech vývojářů nezodpovězena. Odpověď si opět dosaďte sami...

Během soubojů a obzvláště na mountech se vám bude hodit užitečné zpomalení času. Někdy totiž musíte trefit robota do specifického slabého místa, což není jednoduché samo o  sobě, a v pohybu na zádech jiného cválajícího robota je to ještě složitější.

Systémový přístup

Horizon nabízí několik systémů, které vás zabaví ve chvílích klidu, když se zrovna nebojuje. Jde především o robustní systém craftování a vylepšování jednotlivých částí výstroje i výzbroje včetně pastiček. Těch máte několik od výbušných přes ohnivé až po omračující. Modifikovat si můžete i oblečení. Suroviny na craftování získáváte primárně z lootování nepřátel, ale často najdete i nějakou surovinu přímo ve světě.

Z několika desítek minut hraní mi přijde, že toho vývojáři ukázali hodně, ale sami tvrdili, že jsem neviděl ještě skoro nic. Prý kutí opravdu gigantickou hru, která si nezadá s ostatními akcemi v otevřeném světě. Důležité ale je, že se Horizon hrál velice dobře. Akce byla zábavná, systémy funkční a snadno pochopitelné, a jiné možnosti, které mi hra dávala, byly zábavné. Novinka od Guerrilla Games rozhodně patřila mezi několik málo hratelných ukázek, od kterých se mi na E3 opravdu nechtělo zvedat.

Nejnovější články