Výběr hrdiny

Neverwinter budou primárně vyhledávat milovníci Dungeon & Dragons, ale sympatické je, že i tvor nepolíbený deskovou či herní minulostí značky se velmi rychle chopí myši, pár tlačítek na klávesnici a vyrazí na nepřátele. Neverwinter to však bude mít těžké a je úplně jedno, že vstupuje na scénu s přídomkem free-to-play. Tím už dnes nikoho neohromí.

Podstatné je, zda se za tím hraním zdarma nekrčí skryté podmínky jako na předváděcích akcích pro důchodce. Hráči jsou na to hákliví. Navíc je fantasy provařený žánr a hrát bez měsíčních poplatků můžete hned několik opravdu dobrých her. Dovolávat se nějaké zaběhnuté značky také nemá valnějšího smyslu, takových už tady bylo.

První obrázky a posléze i videa z Neverwinter ukazovaly, že hra nabídne velmi dobrou grafiku a solidně zpracované prostředí, které se může opřít o slušnou atmosféru. To všechno šlo vyčíst z filmečků, které postupně Cryptic Studios zveřejňovali. Nic to ale neznamená. Takových videí už našinec viděl, a pak došlo na lámání chleba a výsledek nestál za nic.

Vstup do Neverwinter se podobá většině současných online RPG titulů. Po chaotické registraci, stažení klienta a vlastní instalaci, nastane okamžik pravdy - musíte si vytvořit svého hrdinu. Nic objevného se nekoná ani zde. Po všech těch hodinách u starších her, kde vybíráte pečlivě barvu pleti, vlasů, to u Neverwinter nevzalo žádný originálnější spád. Proč také? Klasická volba muž nebo žena, je dále rozvinuta na rasy jako trpaslík, elf, půl-elf, člověk, půl-ork a další.

Zvolíte rasu a samozřejmě vybíráte zaměření svého hrdiny, nebo jinak řečeno hlavní profesi. V tomto případě se tvůrci pokusili o trochu originálnější přístup, který lze ocenit. Na druhou stranu, výsledkem je mix typických povolání pro hrdiny ve fantasy světě. Tři systémy souboje pro boj z blízka, na dálku a kouzla jsou zde rozvinuta do trochu pestřejší podoby. Někdy jde o kombinaci více stylů, ale opět nic nového pod sluncem.

zdroj: tisková zpráva

Mikrosvět bez odezvy

První videa ze hry, která se objevovala dlouho před spuštěním otevřené bety, naznačovala lehký příklon ke grafickému stylu World of Warcraft. Obavy z pastelkově barevného světa se ale rozptýlí velmi rychle po vstupu do Neverwinteru. Po úvodní sekvenci, v níž se v podstatě kolem těla mrtvého draka probojujete dále, se před vámi otevře velmi propracované město, které má nádech uvěřitelného světa.

Tajemná zákoutí, malé uličky, pompézní třídy i ukřičená tržiště – to vše vytváří kolorit fungujícího světa, v němž se začíná odehrávat váš životní příběh. Neverwinter je po Tarantii z Age of Conan druhým opravdovým městem v MMORPG hře. Není to žádná sterilní kulisa, kde jen nakoupíte a zase táhnete. Je to živoucí organizmus, který má svá tajemství. V mnoha takových lokalitách se za chvíli cítíte jako ryba ve vodě. Za okamžik víte, kam jít, kde na vás číhá nebezpečí. Životním během Neverwinter mnohem více připomíná města ve Skyrimu. Dýchá totiž životem.

Věrohodnost světa je však dvousečná – i zdejší mince má dvě strany. Tou první jsou povznášející zážitky hráče, který občas narazí na zajímavé mikropříběhy za účasti NPC postav. Jejich zasazení do hry shazuje nulová interakce. Jasně, znalci budou namítat, že to už by bylo prostě příliš náročné. Městská hlídka na ulici šikanuje dvě lehké děvy, vy vezmete meč a pořádně se rozmáchnete a … nic. Je to škoda, protože tím by tyto malé etudy dostaly úplně nový rozměr.

zdroj: tisková zpráva

Druhou stranou téže mince je především příliš mnoho předělů v podobě nahrávání, kdy „za oponou“ cítíte svět, jehož části na sebe nenavazují. V tomto ohledu je například Guild Wars 2 geniální dílo. Za velmi krátkou dobu zde začne fungovat hráčova projekce do postavy a z toho plynoucí vztah k virtuálnímu světu. V Neverwinter na vás čeká rozlehlé město, jehož části jsou odděleny zavřenými branami oddělujícími odlišný svět. Opět se nabízí srovnání s Age of Conan v době spuštění – čekají vás uzavřené herní plochy, které na sebe geograficky příliš nenavazují.

Tohle všechno jsou faktory, které někomu mohou vlastní vstup do hry znepříjemnit, což by zrovna v případě Neverwinter byla velká škoda. Neverwinter je od samotného začátku koncipován jako free to play hra, což opravdu neznamená žádné vedlejší a skryté požadavky na vaše peníze. Obsah je daný! Za ten se neplatí. To je férová nabídka od tvůrců, kteří nechtěli na hráče koulet nějakou levotu v podobě dodatečného placení za doplňky, které teprve po zakoupení udělají z Neverwinteru skutečnou hru.

Samozřejmě i tady se otázka placení dostane na stůl, záležet však už bude jen a jen na vás. Model hraní zdarma je zde ošetřen velmi chytře. Vývojáři samozřejmě nabízejí možnost být podporovatelem a za ne zrovna malé peníze si lze koupit celkem zajímavé vybavení. Ve hře samotné však fungují rovnou tři druhy měny. Základní vybavení se nakupuje za měnu, která padá z nepřátel, jinou formu lze získat na společných akcí a nakonec je tu třetí dílek skládačky, který lze nakupovat na skutečné peníze. Jejich uspořádání v rámci ekonomiky však budí trochu rozpaky.

Klasické peníze vám budou sice padat z potvor, ale za ně si toho mnoho nepořídíte. Ideálně vám pomohou na začátku, kdy za ně koupíte lektvary. Hybatelem ekonomie světa Neverwinter jsou Astral Diamonds, jejichž získávání od vás už předpokládá mnohem aktivnější zájem o dění kolem vás.

Musíte plnit denní úkoly, hodně vám pomůže plnění úkolů vytvářených hráči a nebo přímo jejich vytváření. Astral Diamonds vám umožní nakupovat v aukcích. Zeny jsou pak jakousi „nadměnou“, kterou si kupujete za skutečné peníze, nebo v určitém poměru za Astral Diamonds. Jenže to ještě není všechno. K dispozici je celá řada všelijakých pečetí, které opět umožňují nakupovat vybrané a exkluzivnější typy zbraní.

Boj za jedna

Tvůrci Neverwinteru zvolili celkem zajímavý kompromis, který nikoho nenutí utrácet skutečné peníze. Benefity tímto krokem získané nikterak nenarušují herní ekonomiku. Ale teprve čas ukáže, nakolik byla zvolená cesta správná. Vizuálně hra vypadá hezky, svými mechanismy pak přichází s osvědčeným modelem, který se až na několik prvků nepokouší o něco vyloženě nového. První odlišností je samotný příběh, který je mnohem více typický pro offline fantasy RPG. Je zajímavý, asi vás však nevtáhne tak intenzivně hned na začátku. Postupem času vás však bude zajímat víc a víc a nakonec i pohltí.

Vývojáři v tomto případě zasluhují pochvalu. Nezkouší to na nás razantním útokem v podobě tuny kladných emocí, ale přetahují nás na svoji stranu postupně. K tomu patří i trochu jinak koncipovaný systém soubojů. Žádná automatická komba a generované útoky, hezky si to musíme odklikat a ohlídat. Každý hráč MMORPG očekává lištu, kam si hezky bude skládat s dosaženou úrovní skládat typy útoků – pasivních a aktivních. Rozlučte se s tímto úlisným systémem. Už žádná komba hezky za opaskem.

Ke všemu se musíte pěkně proklikat a současně nebudete mít pocit, že vám každou chvíli upadne prst. Popsat systém soubojů nelze úplně jednoduše. Důležité je poznat jej a pochopit. Představte si, že držíte meč, každým úderem se zahříváte, zvyšuje se vám energie, kterou v určitý okamžik můžete použít. Je to stejné, jako když ve vás rupne nějaký přetlak a vy se uvolníte. Dokonce jsem nabyl dojmu, že pro účinné vraždění je nutný pohyb. Není to už takové to zbytečné máchání mečem na jedno místo a ono to nějak dopadne.

zdroj: tisková zpráva

Kdo používá jen útok a nesnaží se bránit, utratí hodně peněz za lektvary. Vlastní pomocník je fajn, ale vlastně ho z počátku není třeba, obtížnost nepřátel není nijak závratná. Později se však hodí a dokonce jej lze považovat za výhru pro někoho, kdo nechce příliš interakce s ostatními hráči a chce trávit čas v Neverwinteru jen s kamarádem. Na složitější quest tak vyrážíte vlastně ve čtyřech. Interakce mezi hráči je řešena podobně jako v jiných online hrách. Klasické spamování diskuzí na serveru se však z nějakého důvodu toleruje.

Každopádně, socializační prvek Neverwinteru nechybí – lidé si pomáhají, komunikují společně a vyráží za velkými úkoly. Druhou zvláštností je ovládání. Pokud patříte ke konzervativním vyznavačům rozložení vaší klávesnice, budete mít asi delší dobu problém. Hlavně navyknout na tlačítko Shift, ale sami uvidíte. Je to prostě jen trochu jinak, vytvořeno snad za účelem, aby vývojáři mohli říci, že nic od nikoho nic nepřebírali.

Samotné plnění úkolů vypadá záludně a složitě. Najdete zde denní questy, PvP, klasické questy, dungeony a je pravděpodobné, že jsem toho neodchytil ani polovinu. Systém je zde poněkud komplikovanější a ne každého chytne za srdce, že vydělávání herních bonů mu dá zabrat. Na druhou stranu nic není vytržené z kontextu a pěkně zapadá do herního světa.

Tvůrci přišli navíc s velmi zajímavým konceptem „ovládání“ přes webové rozhraní. Samozřejmě že si na daných stránkách nezahrajete plnohodnotnou hru, ale můžete zde v pracovní době vesele řešit aukci, posílat poštu a úkolovat své virtuální pomocníky. Přístup sem máte okamžitě, jen její možnosti se otevírají postupně podle dosažené úrovně.

V samotném závěru psaní tohoto článku jsem si vybavil jednu docela vtipnou věc. Pokud vás nebaví boj nebo zrovna nemáte příliš mnoho času, můžete se do hry zalogovat jen na pár vteřin a u oltáře, či ohně se pomodlit. Zvyšujete si tím zkušenost! Samozřejmě i zde platí časový rozestup, kdy tuto funkci můžete použít. V týdnu, kdy jsem příliš nestíhal, jsem tímto způsobem udělal celý jeden level.

zdroj: tisková zpráva

Vyplatí se to

Neverwinter se vyplatí hrát, vyplatí se jej i sledovat! Neverwinter naštěstí obstojí i jako hra pro ty, kteří se v životě nesetkali se sérií Dungeon & Dragons a nikdy nehráli ani offline hry z tohoto světa. V tomto směru Neverwinter vyhrává na celé čáře. Rozhodně není jen obyčejným MMORPG, je to životaschopný projekt, který budeme opravdu pečlivě sledovat a přinášet vám nové informace. Ostatně, ostrá verze Neverwinter bude spuštěna už brzy, 20. června.