Ne že by tvůrci byli v mém bohulibém žurnalistickém snažení příliš nápomocní. Nejbližší designér mi několika kliky myši do ruky vrazil meč, připojil na server a v tu chvíli jsem se octl v krvavé vřavě. A moc tomu nepomohli ani samotní hráči. Spíš naopak – ze všech sil se snažili, abych neměl ani vteřinu času na nějaké pozorování nebo dokonce, pánbůh chraň, dělání poznámek.

Doufal jsem, že moje zkušenosti z Mount and Blade, War of the Roses nebo Chivalry: Medieval Warfare by mi mohly pomoci přežít. Nestalo se. Znovu a znovu jsem končil propíchnutý, rozsekaný, podrcený nebo rozstřílený. Těch několika zabití, která u mého jména přibývala s frekvencí příletu Halleyovy komety, jsem dosáhl výhradně zbabělým přepadáváním zraněných nepřátel, co ke mně byli otočení zády. V souboji muže proti muži jsem krom pár výjimek už po několika sekundách polykal chladnou ocel.

Čím to je? Je snad bojový systém Of Kings and Men tak strašně obtížný, nebo se na multiplayerových serverech prohání geneticky vylepšené klony Richarda Lví srdce? Pravda bude asi někde mezi tím. Nejprve bych rád zmínil nezvyklý model šermování, který se tomu z Mount and Blade opravdu příliš nepodobá. Má totiž 8 směrů, nebo také spíš 7 či 9, podle toho, komu zrovna věříte, a co přesně do nich počítáte. Faktem ale je, že vykrýt nepřátelskou ránu je docela kumšt. Zvlášť když se tady tak úplně nehraje na tradiční blokování.

Věc se má tak: když držíte levé tlačítko myši, váš meč je připravený k obraně. Potom myší pohněte, a meč bude následovat daným směrem. Pokud levé tlačítko pustíte, provedete výpad z pozice, ve které se právě nacházíte. Ale pokud je meč vašeho protivníka zrovna namířený do stejného směru, jako vaše seknutí, obě zbraně o sebe třesknou a nikomu se nic nestane. Typický duel tedy může vypadat jako složitý tanec, kdy bojovníci neustále mění svůj postoj a čekají, až se v soupeřově obraně otevře místo. Anebo, pokud narazí na někoho podobně zkušeného a talentovaného jako já, prostě udělají pár výpadů, načež jejich sok zpanikaří a zemře.

zdroj: Archiv

Ale ne, nechci k sobě být až příliš kritický. Proti zjizveným veteránům, kteří momentálně brázdí pole a louky v Of Kings and Men, by měl na prvních pár pokusů šanci opravdu málokdo. Zvlášť když tihle lidé provázejí vývojáře a jejich práci už víc než pět let a téměř vesměs jsou to hardcore fanoušci. Pro nového hráče tak první měsíc hraní možná bude dost demoralizující, plný nevyhnutelného čekání na respawn. Ovlivnit to samozřejmě může příliv nových válečníků díky early access verzi.

Nechápejte mě špatně. Navzdory tomu, že má zadnice poznala středověk, jsem se velmi dobře bavil. Souboje jsou dynamické, nepředvídatelné, a když se do chumlu nahrne dvacet zabijáků najednou, tak i pořádně atmosférické. Najednou se octnete v bitvě, nebo minimálně pořádně zuřivé a zmatené šarvátce. To by mohlo výrazně prospět další složce hry, kterou je strategická mapa, na níž se vede neutuchající válka o území a prostředky.

Princip za tímhle nápadem je velmi jednoduchý. Existují frakce tvořené skutečnými hráči. Ti mezi sebou najdou velitele, kteří je povedou do bitev. V nich se spolu utká až 200 hráčů a budou dopředu naplánovány na rozumné odpolední či večerní hodiny tak, aby se jich mohlo konzistentně účastnit co nejvíc lidí. No a vítěz bitvy si užije kořisti, slávy a rozšíření svojí sféry vlivu. Tvůrci už něco velmi podobného zkoušeli se svým cRPG modem, kde to prý fungovalo vcelku dobře, ale tohle má být mnohem promakanější a zábavnější sousto.

Dojde i na stavění hradů, opevnění a ekonomických budov. Klíčovou roli sehrají taktické manévry na mapě, které mohou výrazně ovlivnit vaše šance na vítězství v bitvě. Pokud vás generál povede do útoku proti početnějšímu nepříteli, který navíc drží výhodné obranné pozice, nebudou vám všechny vaše osmisměrné finty nic platné. A lze předpokládat, že pro maximální efektivitu v rámci frakce bude potřeba taky intenzivní komunikace mezi vůdci jednotlivých armád.

Objeví se tu i spousta nových prvků, z nichž nejzajímavěji zní sedláci. To je totiž místní měna – potřebujete přece někoho, kdo bude během vašich tažení orat a sít, že ano. Ovšem, pokud se dostanete do nouze nejvyšší, můžete je dokonce povolat do boje, a jejich místo zaujmou skuteční hráči. Sedláci jsou mizerně ozbrojení, ale pokud se některému z nich v bitvě zadaří, může být velitelem povýšen na opravdového rytíře. To je přesně ten druh meritokracie, který v perzistentní středověké online rubačce potřebujete!

zdroj: Archiv

Je samozřejmě otázka, jak přesně budou podobné prvky vypadat ve finální verzi. Z toho, co zde popisuju, jsem na vlastní oči viděl prakticky jenom bojový systém a rudimentární základy strategické části hry. Zbytek jsem se dozvěděl z úst několika nadšených programátorů a nemůžu zaručit, že se nenechali trochu unést. Ale nedá se popřít, že základy už tvůrci položené mají. Nejde jen o zkušenosti a nadšené fanoušky, které nabrali během modování Warbandu. Of Kings and Men je hratelný produkt, a už teď o dost propracovanější, než leckteré jiné alfy a bety. Jestli to všechno vyjde…! No, to uvidíme, až to vyjde.