Dojmy z hraní: SOMA není Amnesia v jiném prostředí
zdroj: tisková zpráva

Dojmy z hraní: SOMA není Amnesia v jiném prostředí

17. 7. 2015 19:54 | Dojmy z hraní | autor: Vilém Koubek |

Upřímně si nedovedu představit jiné studio, na které by fanoušek hororů mohl klást vyšší nároky, než je Frictional Games. Tvůrci klasických horových fláků jako Penumbra nebo Amnesia nevydali nic nového od konce roku 2010. Letos nás však hodlají vyděsit k smrti svým prozatím nejambicióznějším hororem. SOMA míchá kyberpunk s Lovecraftem, s preview verzí hry jsem strávil necelé tři hodiny a přináším vám odpověď na otázku, zda se u ní budete bát. 

Ono to mluví! 

SOMA začíná vibrujícím telefonem, který vás vytrhne ze všech vzpomínek na minulost. Ať už středověkou, nebo polárnickou. Pak následuje šok, když hlavní postava promluví. A nejen to: má dokonce i jméno, dává na odiv své emoce a v neposlední řadě si vytváří něco jako názor na situaci okolo, což žádná předchozí hra Frictional Games nenabídla. Vždy nás spojila s postavou, která tak nějak mlčky nesla veškerá děsivá břemena, jimiž jsme ji museli ověšet, zatímco křičení strachem a hlasité komentáře plné nadávek jsme si obstarávali sami před monitory.

Tentokrát máme v tomto ohledu konkurenci a nabízí se otázka, zda vám takový přístup k žánru bude vyhovovat. Pravdou totiž je, že v tomto případě se nebojíte vyloženě o sebe, ale o postavu, kterou vám hra svěřila. Nutno však dodat, že se s novou výzvou studio vypořádalo, alespoň co se preview verze týče, docela dobře. Hlavní hrdina je ve své podstatě obyčejný, příjemný chlapík, kterému se něco přihodilo během života a následky ho zavedly nejen do vašich pracek, ale také do problémů. Docela snadno mu jeho roli uvěříte a díky dobře odměřenému množství emocí a „projevů lidskosti“ vám v podstatě nebude bránit nic v tom, abyste ho měli rádi. 

Šuplíky plné překvapení 

Ještě předtím, než se začaly dít „věci“, jsem si rovněž ověřil, že se v Somě vrací jedinečný hratelnostní rukopis studia. Díky klasickému ovládání a propracovaným úrovním můžete otevřít každou zásuvku nebo skříňku, číst různé papíry z okolí, zapínat a používat vybavení místností. Zkrátka: pokud jste měli obavy, že se vrátí podobná netečnost, s jakou na nás vyrukovala Amnesia: A Machine for Pigs (kterou však dělalo studio The Chinese Room), můžete si s klidem oddechnout.

Nic se nemění také na faktu, že jste bezbranní a nepřátelé, jakmile se s vámi konečně přestanou „oťukávat“, vyrazí docela volně do úrovní a postarají se, abyste se s hrůzou krčili v temných koutech, zatímco budete s malou dušičkou odpočítávat každý blížící se krok. Mám navíc pocit, že jsou nově k vaší přítomnosti citlivější než dříve.

zdroj: Archiv

Stačí, aby vás zahlédli jen na malou chvilku, a už jdou po vás. Někteří pěkně po svých, jiní zase ovládají schopnost přirovnatelnou k teleportaci: ve výhledu vám začnou běhat různé vizuální artefakty a „věc“ se v záblescích přibližuje. Že to zní slendermanovsky a nefér? Bohužel trochu ano. Ovšem daleko větší problém bych viděl ve skutečnosti, že když vás taková věc dostihne, neumřete. Zčerná vám obrazovka, přijdete o kus zdraví, ale za okamžik se seberete z podlahy a můžete pokračovat.

Bestie se sice dál potuluje po chodbách a najednou vám nepřijde ani zdaleka tak děsivá, když víte, že vám dává spoustu prostoru pro dělání chyb. A co hůř, neumřel jsem podruhé ani potřetí. Ve skutečnosti nebudu ani moc přehánět, když řeknu, že mi dalo docela velkou práci nechat se od bestie zabít, což je u hororu nejen divné, ale dokonce zarážející. Jasně, dá se polemizovat, že je to výsada preview verze, aby „vyměklí novináři“ od hry neutekli a byli schopní se jí prokousat. Pokud ovšem tenhle zrůdný nápad projde do finálního produktu, bude mi Somy opravdu líto.

Strach a nedůvěra 

Už teď jsem ale docela ochotný tvrdit, že vedle tohoto přešlapu a faktu, že grafika není úplně super next-gen, je z ukázkové verze cítit poctivou a dobře odvedenou práci. Prostředí je temné a depresivní. Nepřátelé minimálně do prvního kontaktu a procitnutí děsiví a dokonce mi učaroval i příběh. Nebudu vám ho samozřejmě spoilovat ani náznakem, ale už dlouho se mi u hry nestalo, abych si v duchu říkal, že mě zajímá, co se bude dít dál. O to víc, když si uvědomím, že Frictional Games se nebojí kontroverzních a mnohdy drastických rozhodnutí.

Je tedy čeho se bát? Je, a to v tom dobrém i špatném smyslu. V duchu si stále říkám, že tak zkušené studio by přece nedokázalo ve svém dlouho vyhlíženém titulu vyrobit tak zásadní botu a plná hra bude na hráče drsnější, a proto i děsivější. Slepě ale SOMA věřit nehodlám. Jak nakonec vývojáři nastavili obtížnost, a zda se jim povedlo smíchat osobitou hlavní postavu s hororem i nad rámec ukázkové verze, se dozvíme 22. Září, kdy hra vyjde pro PC a PS4. 

Nejnovější články