Dojmy z hraní - začátek Wolfenstein II obstojí i jako simulátor vozíčkáře
zdroj: tisková zpráva

Dojmy z hraní - začátek Wolfenstein II obstojí i jako simulátor vozíčkáře

5. 7. 2017 17:15 | Dojmy z hraní | autor: Martin Bach |

Na nezaujatého a hrami nepolíbeného pozorovatele musela celá scéna působit až bizarně. Před stánkem v podobě stylizovaného baru z 60. let stojí fronta čítající více než sto lidí. Už nyní je jasné, že se na všechny nedostane, přesto počet lidí neustále narůstá. Zřejmě v naději, že některé slabší kusy vepředu odpadnou. Všichni ti lidé budou čekat mnoho hodin na to, aby si mohli zahrát první misi hry, ve které hlavní hrdina střílí nacisty a jezdí přitom na invalidním vozíku. A většina z nich pak odejde ze stánku s blaženým výrazem na tváři – dostali totiž přesně to, co chtěli.

Novodobá klasika

Wolfenstein II: The New Colossus opravdu působí jako služba fanouškům, kteří před třemi lety s povděkem kvitovali návrat celé série v podání studia Machine Games. Přímočará střílečka The New Order, charakteristická svým nadhledem a perfektním herním designem, potěšila svého času všechny, kterým už se začaly přejídat komplexní a skoro až překombinované moderní akční hry. Je proto potěšující, že Machine Games podle všeho nepodlehli pokušení přidat do pokračování další a další herní prvky a stále dávají vzpomenout na zlatý věk FPS žánru. Na doby, kdy střílení ve hrách nemuselo mít žádný velký smysl a k zábavnosti si vystačilo samo o sobě.

The New Colossus se odehrává v roce 1961 a nejde o svět, jaký známe z naší reality. Nacisté zde ovládli Spojené státy, z New Yorku zbyl postapokalyptický atomový kráter a odboj je velmi slabý. Jednou z jeho mála nadějí je legenda, o které si nacisté vyprávějí děsuplné historky před spaním. Němci mu říkají Terror Billy, mezi odbojáři je ale znám jako BJ Blazkowicz. Bohužel, Blazkowicz na tom není dobře. Několik měsíců strávil v kómatu a po probuzení na palubě utajené ponorky je tak zesláblý a nemocný, že se nemůže ani postavit na nohy. Ponorka je ale napadena nacistickou jednotkou pod vedením staré známé Frau Engel a legendární bojovník musí zachránit sebe i své blízké.

Invalidní hrdina

Právě v tomto okamžiku jsem na letošní E3 dostal do ruky myš a klávesnici a mohl si The New Colossus zahrát (naštěstí bez stání ve frontě). Předvádět na nejdůležitější herní akci roku svou novou střílečku zrovna v misi, kde je hlavní hrdina upoután na invalidní vozík, může působit trochu riskantně a zvláštně, po chvíli ale zjistíte, že tvůrci ví, co dělají. Vozík vás totiž ve výsledku zas tolik neomezuje a v druhém sledu pak přidává k hratelnosti zajímavé prvky, které byste s chodícím Blazkowiczem nezažili.

Stejně jako u předchůdce, i v The New Colossus hraje primární roli akce a design úrovní. Ponorka, ve které s Blazkowiczem odrážíte nacistický útok, je perfektním příkladem toho, jak má vypadat dobře navržený level ve střílečce. Vše je tak přirozené, logické a funkční, že se ihned dostanete do hry a budete si užívat samotnou akci na maximum. Invalidní vozík vám samozřejmě střílení a pohyb trochu komplikuje, nebrání vám ale ve stealth přístupu a rychlost pohybu není tak strašná, jak byste mohli čekat. Podvědomě se ale budete chovat taktičtěji a pocit zranitelnosti umocňuje fakt, že Blazkowiczovo zdraví je omezeno na hodnotu 40. Můžete sice sebrat lékárničky, které jej dočasně vyženou do vyšších hodnot, během chvíle ale spadnou zpět na hrdinovo současné maximum.

zdroj: Archiv

Na začátku hry nemáte k dispozici ani žádné super zbraně a vystačit si musíte s obyčejnou pistolí a následně s automaty, které seberete padlým náckům. Pro pozdější fáze hry ale autoři slibují několik originálních a extra ničivých kousků v čele se Laserkraftwerk. Všechny zbraně je možné i vylepšovat a budou k dispozici v několika variacích, takže znovuhratelnost, tak ceněná na předchozím dílu, bude opět jedním z hlavních tvůrčích cílů.

Ale zpět do ponorky. Není totiž navržená zrovna jako bezbariérová a s Blazkowiczem jsme tedy museli překonávat některé nečekané překážky. Tak například po žebříku skutečně nevylezete a do vyšších pater se musíte dostat jiným způsobem. Co třeba naskočením na ozubená kola, která pohánějí mechanismy ponorky? Zákeřné, ale velmi zábavně využitelné, jsou i zrychlující pásy, po kterých nacisté přepravují náklad. Když na ně naskočíte, pohybujete se velmi rychle a překvapené vojáky můžete likvidovat jak na střelnici. Problém je jen v ukončení této jízdy – často totiž z vozíku spadnete a musíte se na něj vyškrábat zpět, zatímco jste v podstatě bezbranní.

Všechno je na místě

Pocit ze střelby a intenzivnosti akce je v The New Colossus vynikající. Vedle již zmíněného designu úrovní tomu napomáhá i stále velmi efektní grafika a především zvukový doprovod, který zbraním a vůbec celému prostředí hry dodává patřičnou hloubku. Když k tomu přidáme ještě humor a jasnou nadsázku, jež se nejvíce projeví na konci první úrovně v podobě cutscény s Frau Engel a její dcerou, mají vývojáři z Machine Games v ruce koktejl, který by vás neměl zklamat.

Autoři nám ještě na začátku prezentace doporučili zvolit nižší obtížnost s tím, že celou hru stále balancují, a podle dosavadních zkušeností z výstavy se zdálo, že náročnost trochu přepískli. Když jsem ale jednal podle jejich rad, zjistil jsem, že doporučená nižší obtížnost přináší takové množství lékáren, brnění a nábojů, že se ze hry vytrácí výzva. Doufejme tedy, že do vydání finální verze, které je naplánováno na 27. října tohoto roku, se autorům povede The New Colossus vybalancovat tak, aby vyhovoval skutečně každému.

Nejnovější články