Akce a reakce
V základních principech je Runeterra jednoduchá. Proti sobě stojí dva hráči, každý má svůj balíček čtyřiceti karet a jejich úkolem je zničit soupeřův Nexus (stejná věžička jako v League of Legends) dříve, než protivník zboří ten jeho.
Riot si vypůjčil od konkurence z Blizzardu systém many: každý hráč začíná hru s jedním bodíkem a každé kolo se číslo zvedá o jedna až k desítce. Manu samozřejmě používáte k vyvolávání karet. Specialitou Runeterry ovšem je, že když hráč nevyužije v daném kole veškeré prostředky, tak se mu část zbývající many vrátí do banky. V bance mohou být uskladněny až tři many a slouží pouze k vyvolávání kouzel, nikoliv jednotek. Tohle je jeden z prvků, které dodávají hře další variaci pro taktizování. A taktizování zde hraje prim.
Na rozdíl od Hearthstonu je hra založena na akci a reakci. Hráči se tradičně střídají po kolech v útoku a obraně, ale více méně na každou akci může protivník reagovat, a to je prostě super. Víc si o tom povíme za chvíli.
Runeterra se dá určitě řadit spíše ke komplexnějším sběratelským karetním hrám, ale i tak se snaží být přístupná i naprostým nováčkům. Karty jsou rozmanité a člověk v nich chvíli může tápat, což ovšem dost usnadňuje propracovaný tutoriál, který nejenže vysvětlí základní principy karet a jejich speciálních schopností, ale odměnou za jeho splnění se sbírka karet radikálně rozšíří, a to je do začátku vždycky vítaná pomoc.
zdroj: Gearbox
Hrdina a kouzla na druhou
Karty jsou rozdělené do šesti frakcí nebo, chcete-li, regionů, přesně podle oblastí z příběhového pozadí League of Legends. Každá frakce preferuje trochu jiný přístup a do jednoho balíčku můžete nakombinovat karty pouze dvou z nich.
Aby toho nebylo málo, hra využívá systém hrdinů. Každá frakce má prozatím čtyři. Kromě svých unikátních schopností má každý jeden hrdina ještě speciální úkol ve hře, a když se mu ho povede splnit, jeho karta postoupí na další level s vylepšenou schopností.
Například maličký Teemo. Když nasází do protivníkova balíčku patnáct houbiček, každý jeho další atak do Nexusu zdvojnásobí počet hub ukrytých v oponentově balíčku. U Teema platí: čím víc hub, tím víc Adidas. Nebo aspoň tím víc otrávených karet.
Šampioni mohou být v balíčku až na šesti kartách a deck se většinou skládá ze dvou hrdinů ve třech kopiích, ale viděl jsem i balíčky, kde hrdinné jednotky absentovaly. Při konstrukci balíku máte poměrně volnou ruku.
Právě obehrávání hrdinů je jednou z nejzábavnějších věcí v celé hře. Každý šampion je naprosto unikátní a jejich osobní úkoly jakbysmet. Díky šampionům jsou Legendy z Runeterry vysloveně sexy karetní hrou, takovou, jakou jste ještě nikdy nehráli.
Dalším osvěžením hratelnosti jsou takzvaná klíčová slova neboli keywords. Ta dávají kartám, a je jedno, jestli se jedná o hrdiny, jednotky, nebo kouzla, speciální schopnosti. Keywords je ve hře 47, ale přiznám se, že některá jsem doteď na vlastní oči neviděl. A člověk si musí dát setsakra bacha na to, co daná specializace provádí.
Opět si to pojďme demonstrovat na příkladu. Je důležité vědět, že jednotku, která má na kartě klíčové slovo Fearsome, nemůže blokovat jednotka s útočným číslem menším než tři nebo že blokovat neviditelného protivníka může jen další neviditelný protivník.
Je pravda, že některé balíčky zaměřené na speciální klíčová slova fungují lépe a některé hůře, ale zatím mi přijde hra vybalancovaná poměrně slušně, i když mi některé mé prohry přišly poněkud frustrující, obzvlášť pokud se protivník tváří pět kol neškodně a pak mě během několika vteřin pošle nenávratně vstříc ostudné prohře.
Skvěle vyřešená jsou i kouzla. Magické schopnosti se dělí na tři druhy: pomalá, rychlá a dávkovací (nejrychlejší). Pomalá kouzla jdou sesílat pouze před bojem nebo po něm, rychlá či dávkovací kdykoliv. Zatímco na dávkovací nelze reagovat, u pomalých i rychlých kouzel může protihráč využít svou vlastní magii k zablokování případného nebezpečí.
Na herním stole kvůli všem těm efektům leckdy vzniká, jednoduše řečeno, bordel. Naštěstí i na tohle autoři mysleli a na obrazovce je mezi Nexusy dostupné oko, které vždy ukáže, jak v danou chvíli bude vypadat plocha po vykonání všech akcí. Příjemný orientační bonus pro ty z nás, kteří jsou občas na desce trochu ztracení.
Karty všude, kam se podíváš
Autoři slibují, že Legends of Runeterra vystoupí z bety už během první poloviny letošního roku a stejně jako u League of Legends se hráči dočkají updatů jednou za čtrnáct dní. Prozatím hra nabízí propracovaný tutoriál plus normální a hodnocené zápasy, ze kterých prozatím není žádná odměna kromě žebříčkového umístění.
Dále si můžete zkusit hraní proti přátelům a především expedice, což je jiným slovem draft. V něm si skládáte balíček z náhodně vybraných karet. Prohra automaticky neznamená konec, pokud však odejdete s nepořízenou dvakrát po sobě, daná expedice pro vás končí.
Na jednu draftovou vstupenku může hráč navštívit dvě expedice a počítá se mu ten nejlepší výsledek – ideálně maximální počet sedmi dosažených výher. Příjemné je, že odměna, ne zrovna zanedbatelná, na hráče čeká i při hrozivém skóre 0/0. Ozkoušeno za vás.
Odměn za hraní je hromada. Každý den se obnovuje speciální úkol, za který dostanete 1 000 (občas 1 500) zkušenostních bodů. Podle počtu zkušeností pak dostáváte bedničky plné karet a krystalů.
Po dokončení základního výcviku si dokonce můžete zvolit frakci a zkušenostní kapsle budou obsahovat karty z daného regionu. Výhodou je, že frakční výběr se dá kdykoliv bez postihu změnit a vy tak rázem sbíráte karty zase z jiného balíčku.
Kromě regionálních odměn se vám během týdne plní zkušenostmi i vault, který se může vyškrábat až na třináctou úroveň, která znamená tři diamantové bedny – z nich vám padne přibližně 45 karet do sbírky plus token do expedice. Ani nižší úrovně však nejsou k zahození a k solidnímu úlovku stačí splnit každý týden pár úkolů.
zdroj: Archiv
Takhle má vypadat free-to-play
Kromě jednotek, kouzel a krystalů padají z kapslí také speciální karetní tokeny různých barev od světle zelené značící nejzákladnější karty po oranžové (pro šampiony). Tyto tokeny je pak možné směnit za jakoukoliv kartičku, pokud má stejnou barvu jako token. Je příjemné, že za tokeny vždy dostanete kartu, kterou chcete a nemusíte spoléhat na náhodu.
Karty se dají pořídit i za krystaly, což mě přivádí k nejpalčivější otázce: nutnosti investování reálných peněz do hry. Kvůli zpackané monetizaci Artifactu bylo velkou záhadou, jak problém mikrotransakcí vyřeší v Riotu… a oni ho vyřešili fantasticky.
Za reálné peníze si můžete koupit starter pack, který pomůže do začátku, nebo si koupíte rovnou vstup do expedice. Žádné neomezené bedničky s náhodnou kořistí se nekonají. Utratit peníze můžete i za karetní tokeny, jenže háček je v tom, že počet tokenů, které si hráč může pořídit, je limitován: 6 zelených a modrých, 3 fialové a oranžové. Když jsou vykoupeny všechny tokeny, tak se musí čekat týden, než se nabídka obnoví. To mi přijde jako hodně férový přístup pro všechny hráče.
Za peníze se dají koupit čistě kosmetické věcičky, jako je speciální zvířátko nebo jinak barevná polovina hracího stolu. Nic, co by mohlo jakkoliv narušit hru.
zdroj: Archiv
S vadou na kráse vstříc zářným zítřkům
Jestli někde Runeterru tlačí bota, tak je to rozhodně ve tvorbě balíčku a v kolekci karet. Uživatelské rozhraní je nepřehledné a pro počítač zmatečné. Například od každé karty můžete mít tři kopie, vidíte, když máte jednu nebo dvě, jenomže když vlastníte plný počet, číslovka zmizí.
Navíc jsou veškeré karty vmíchané prazvláštním způsobem do sebe. Přijde mi, že celý skládací proces je vymýšlen s ohledem na mobilní telefony, se kterými se pro Runeterru také počítá. Je to škoda, PC verze by chtěla trochu doladit a překopat.
Graficky vypadá hra parádně. Všechny karty lze rozkliknout a prohlédnout si je bez veškerých popisků. Občas se mi ovšem stávalo, že na začátku hry se mi místo jednotlivých hrdinů v balíčku zobrazovala prázdná kolečka. Je to sice maličkost, ale celkem otravná, která kazí začátek hry, kdy do poslední chvíle nevíte, čemu vlastně čelíte.
Problémem bylo i fixních 30 fps, ale tenhle nešvar odstranil poslední patch. Asi nejotravnější záležitostí tedy zůstává zobrazení toho, co je na hře nejlepší. Evoluce hrdinů je skvělý nápad, ale mizerně graficky znázorněný. U většiny borců se jedná o dlouhý, několikavteřinový proces, který mě po pár hrách začal vysloveně prudit a doufám, že se s tím vývojáři nějak poperou.
Legends of Runeterra má skvěle našlápnuto a svět, ze kterého čerpá, je naprosto nacpaný obsahem, což pravděpodobně znamená mnoho nadcházejících rozšíření. Momentálně je v League of Legends dostupných 148 hrdinů, karetní podobu dostalo prozatím pouze 24 z nich. Něco podobného platí i pro regiony, takže o novinky snad nebude v nadcházejících měsících nouze.
Jediná věc, která skutečně bolestně chybí, je absence mobilního portu. Jinak je dle mého Runeterra ve skvělé kondici, výtečně odladěná, zajímavá a zatraceně návyková. Riot nejspíše opět uhodil hřebíček na hlavičku a stvořil karetní hru, která je komplexní, ale přístupná. Náročnost se tu míchá s barevností a jednoduchostí. Vypadá to na velký karetní hit.
