Dojmy z multiplayer bety Doom - kombinace starého a nového funguje skvěle
zdroj: tisková zpráva

Dojmy z multiplayer bety Doom - kombinace starého a nového funguje skvěle

7. 4. 2016 19:00 | Dojmy z hraní | autor: Daniel Kremser |

Nový Doom není ta samá hra, co před více než 20 lety, jen v moderní grafice. A je to dobře. Vlastně jde o skvělou zprávu, a pokud jsem si z multiplayerového betatestu něco donesl, pak poznatek, že i naprosto klasická střílečka ve stylu původního Dooma se může během 8 let dlouhého vývoje změnit na moderní, ale přitom jakýmsi příjemným způsobem nostalgickou záležitost. Doom z roku 2016 proto oslovuje veterány, ale i hráče zvyklé na moderní válečné střílečky.

To nejlepší z obou světů 

Před uzavřenou betou jsem byl přesvědčený, že Doom může dopadnout jen dvěma způsoby. Buď půjde o bolestný multiplayerový návrat, který nebude poplatný době, a v záplavě moderních stříleček se naprosto ztratí. Nebo, a to bylo ještě pravděpodobnější, se zkrátka v id Softu zblázní a udělají klon Call of Duty s tím, že Doom to bude jen na první pohled. Beta ale dokázala, že někdy se skutečně lze zavděčit všem - Doom se bez větších problémů uplatní i v roce 2016.

Jako jeden z hlavních přínosů bety vnímám rozptýlení obav na elementární bázi s tím, že tvůrci nešli do extrému a nabízí funkční kompromis, který má šanci stát se nejen hitem vašich obýváků, ale dokonce i navázat na úspěšnou jízdu série Quake napříč světem elektronického sportu. Zároveň ale nejde o kopírku a brány pekel se otevírají vlastním stylem, který Doom staví někde mezi současný mainstream a frenetické oldschool střílečky.

Samozřejmě se výše zmíněné neobejde bez kompromisů. S klidným svědomím ale řeknu, že si hra většinou bere jen to nejlepší jak z moderní střílečky přecpané komunitními prvky a záplavou barviček, tak i právě ze svého duchovního předchůdce. Nezapře to hlavně kvůli spartánskému pojetí levelů a designu mechanismu střílení, ale třeba i kvůli legendárním zbraním, kterým v betě vévodila zkázonosná brokovnice a raketomet.

Rychlá a moderní jatka 

Doom je v základu pořád stejná střílečka, jako před 20 lety - je až s podivem, kolik toho tvůrci nakonec zachovali. Pořád jde o přímočarou řezničinu, které se podřizuje jak design úrovní plný klasických lékárniček, brnění a munice, tak i třeba styl zbraní a vůbec pocit, který ze zdejšího pojetí FPS máte. Doom je zkrátka pořád hlavně o krvi a na nějakou taktiku, vozidla či další obezličky současných, zpravidla vojenských, akcí rezignuje.

Na druhou stranu ale už na mapě, až na jednu výjimku, nenajdete žádné zbraně. Co si přinesete z nahrávací obrazovky, s tím hrajete. Nechybí ani systém tříd a komplexní upravování vaší výbavy s tím, že po vzoru Call of Duty si zbraně odemykáte v návaznosti na levelování.

Někdo to může považovat za svatokrádež, ale mně tento přístup nevadil, naopak. Do konceptu hry bez většího problému zapadá. Každý si totiž zkrátka vezme, co chce a nemusí řešit nějaké spawn časy jednotlivých zbraní. Celý tým chce mít raketomety? Žádný problém! Nový Doom se zkrátka plně oddává mantře svých předchůdců a rázné akci s důrazem na roztrhaná těla podřizuje všechno.

zdroj: Archiv

Tvůrci si ale zároveň uvědomují, že bez některých moderních prvků by se hra neobešla. Doom tak nabízí možnost upravit prakticky všechno od růžového raketometu až po fialovou helmu a žluté spodky. Ano, trošku tím utrpěla démonická atmosféra s Doomen spojená a hra kvůli tomu působí více jako souboje vesmírných mariňáků ve fešných oblečcích. Jde ale o kompromis, který můžete ignorovat, protože jeho dopad na hru je ryze kosmetický. I přesto ale měl v betě své místo a bez takovéto možnosti by hra rozhodně působila už trošku zastarale nebo osekaně.

Ze stejného důvodu oživuje jednoduchou hratelnost, která víceméně rezignuje na taktiku, obdoba jednorázových karet známých z Titanfallu. Takzvané Hackovací moduly vám po každé smrti umožní například vidět vašeho přemožitele zvýrazněného na mapě nebo po omezenou dobu získávat více zkušeností. Ačkoli se tak Doom drží klasiky, nebojí se ji oživit, což hře umožňuje fungovat s 20 let starým konceptem i v dnešní době.

Stín démona 

Škoda jen, že se přechod k moderní podobě klasické střílečky podepsal i na audiovizuálním pojetí hry, které minimálně v multiplayeru postrádalo pekelný, démonický nádech. Obzvláště mapa Heatwave působí tuctovým dojmem vesmírné základny, a přestože je dobře navržená, moc nepřeje kempujícím hráčům a má hned několik zajímavých míst, její výtvarné pojetí je spíš zklamáním.

Druhá v betě dostupná mapa Inferno už na tom byla o něco lépe. Prostředí ale stále působilo jako umělé kulisy. Částečně to zachraňuje až možnost převtělit se po sebrání speciální runy do vybraného démona a nadělat pořádnou paseku. I tak ale nemám pocit, že by snad otevíraly brány pekelné. Čísla odskakující od hráčů po každém zásahu tento pocit jen umocňují.

zdroj: Archiv

Podobně nejsem nadšený z dostupných zbraní. V betě nebylo z čeho vybírat a většina hráčů používala buďto ikonickou brokovnici, nebo až příliš účinný raketomet. Zrovna tohle je ale téměř jistě spojeno s omezeným obsahem bety.

Beta ale navzdory omezené porci obsahu jasně naznačila, na jakých základech bude Doom v multiplayeru stát. Kombinace moderních prvků, tu vypůjčených z Titanfall, tu z Hallo a tu z Call of Duty, funguje v kombinaci s klasickým Doomem až překvapivě dobře. Pokud jste tedy o Doomu uvažovali hlavně kvůli multiplayeru, máte dle bety velkou šanci, že se nespálíte.

V současné konkurenci zanechává svěží Doom veskrze pozitivní dojmy. Musíte sice slevit z démonické stylizace a přijmout vesmírné mariňáky v růžové, ale povedená hratelnost, a o té má být Doom především, to bohatě vyvažuje. Ostatně, příští týden si v otevřené betě můžete sami vyzkoušet, jak vám multiplayer v Doomovi sedne. Berte článek jako doporučení, abyste si tu příležitost rozhodně nenechali ujít.

Nejnovější články