E3 2012 dojmy: Watch Dogs - pes, který hackuje, ten i kouše
zdroj: tisková zpráva

E3 2012 dojmy: Watch Dogs - pes, který hackuje, ten i kouše

16. 6. 2012 18:10 | Dojmy z hraní | autor: Pavel Dobrovský |

Nejvýraznější moment z prezentace Watch Dogs od Ubisoftu pro mě byl jednoznačný: Aiden Pearce se uprostřed přestřelky na křižovatce schová za nabourané auto, otevře dveře a vytáhne vyděšeného spolujezdce do bezpečí. Řidič je už mrtvý, ale pasažér umírat nemusí – je jen na Pearcovi, zda ho zachrání. Je to malý detail, ale jakou výpovědní sílu o Watch Dogs má! Tou prostou a jednoduchou záchranou člověka dobře ilustruje, jaký druh zážitku Ubisoft připravuje: ve Watch Dogs dostaneme mnohem víc možností jednání, než je obvyklé.

Informační válka

Po třech letech vývoje za zavřenými je Dominic Guay jaksepatří nadšený, že lidé konečně vidí plody jeho práce. „Náš recept na dobrou hru má tři ingredience: potřebujeme čas, talentovaný tým a moderní technologii,“ říká. Tím posledním míní engine a odladěné vývojářské nástroje, ale slova můžeme vztáhnout i na hlavní herní motiv. Právě kolem moderní technologie se otáčí život Jánošíka současnosti, hackera Pearce, který se rozhodl napravit zkažený svět.

Pearce žije v Chicagu, nad kterým ve dne v noci bdí městský počítač ctOS (Central Operating systém). ctOS je propojen s profily a účty lidí, se semafory, s metrem, elektrickou sítí, internetem a bezpečnostními kamerami. „Počítač ovládá město. Ale kdo ovládá počítač,“ ptá se trailer na Watch Dogs a hned si i odpovídá: soukromé společnosti, které obchodují s údaji o lidech. Aiden Pearce jim jde po krku. Pro vítězství musí přijmout jejich vlastní metody, ničit soukromí, porušovat zákony a páchat hackerskou i materiální neplechu. Žádný soudný člověk by ho neoznačil za kladného hrdinu – Pearce je naštvaný anděl pomsty s mobilem, skrz který hackne cokoliv.

Kyberpunkové dobrodružství? Jestli ano, tak ne ve stopách Gibsona a Sterlinga. Vývojáři nezasadili příběh do budoucnosti, pouze se zaměřili na rizika současných technologií. Každý den pracujeme s internetem, telefonujeme, platíme kartou, na úřadě nás zapisují do databáze nebo prostě a jednoduše čekáme na metro pod studeným okem bezpečnostní kamery – technologii vnímáme jako neškodnou a přirozenou součást života.

Žijeme v iluzi bezpečí a přitom stačí jen jeden člověk s dostatečnou expertizou, který nás může číst jako knihu a využívat – člověk jako Pearce. Autoři se na E3 opakovaně bránili názorům, že jejich hra kritizuje zneužitelnost informací nebo komentuje problematiku soukromí na sociálních sítích. „Prostě v takovém světě žijeme. Přece byste se moderní technologie nechtěli vzdát,“ odpovídali. Bez nadsázky se dá říci, že připravují ojedinělé herní dokudrama o současnosti.

Den otevřených hovorů

Představa hry ze současnosti bez iracionálních prvků a nadčlověka v hlavní roli je sama o sobě dostatečně atraktivní, abychom přehlédli formální ukotvení hratelnosti do standardní městské akce. Dobrou zprávou je, že ulice Chicaga budou otevřené na všechny strany a naplněné obsahem až po střechy domů, po kterých můžete běhat, jestli vás už nebude bavit ježdění autem.

Pearcova cesta hlavním příběhem bude lemována konverzacemi a drobnými úkoly, které získá z hackování emailových schránek, lékařských záznamů anebo odposlouchávání hovorů prostých spoluobčanů. Guay v několika rozhovorech naznačil, že jednotlivé hackerské schopnosti budou podléhat vývoji a Pearce budeme moci orientovat na určité typy hackování. Třeba dobře naučené odposlouchávání vás může dovézt k někomu do bytu, kde najdete důkazy o jeho prohřešku – a můžete ho vydírat. Prima, že?

zdroj: Archiv


Devítiminutové E3 2012 demo

Úkoly jako takové mají být dostatečně pestré možnostmi řešení. V ukázce se Pearce dostal do kulturního centra nahackováním telefonu hlídače a odvedením jeho pozornosti, ale můžete zvolit i jiné postupy – třeba objevení zadních dveří anebo zastřelení strážce. Poslední možnost není tím nejlepším řešením, protože tak na sebe upoutáte pozornost policie a hraní se zkomplikuje. Ostatně, princip akce-reakce má být podle Guaye nastavený tak realisticky, abyste nemohli na ulicích beztrestně dělat vyložené voloviny.

Guay podotýká, že pro jeho tým je nejdůležitější, aby se hráč cítil svobodně. „Deus Ex je skvělá hra, o tom žádná, ale my chceme jít trochu dál,“ odpovídá na otázku, zda Watch Dogs bude následovat hitovku Eidosu. Otevřené město vybízí k experimentům, ať už stealthovým nebo akčním. Příznivci stealthu mají být příjemně překvapení tím, že většinu situací vyřeší bez nutnosti vytahovat zbraň.

Akce bude nicméně hrát zásadní roli v důležitých příběhových misích anebo při nečekaně kritické události. „Nechceme se střílení za každou cenu vyhýbat, pro Pearce je zbraň přirozeným nástrojem pro řešení problémů, stejně jako jiné násilí.“ Tím míní teleskopický obušek, se kterým Pearce zachází jako perfektně vycvičený policista. Jen pro přehled dodávám, že z ukázky nebylo patrné, zda byla „obušková“ scéna skriptovaná, přímo ovládaná nebo šlo o QTE.

Víc hackerů víc ví

Z Watch Dogs se můžeme radovat jako z nové značky, ale zároveň na ní skepticky nahlížet jako na další produkt ze žánru „městské akce.“ Ubisoft si na konec prezentace schovával přesvědčivý trumf - multiplayerový mód, ve kterém půjde vstoupit do mise cizích lidí a pomáhat jim. Vývojáře prý nebavilo uvažovat o hře jako o příběhové kampani na jedné straně a tradičních multiplayerových možnostech na straně druhé. A tak se je rozhodli propojit.

V akčním žánru nejde o žádnou novinku, ale v případě Watch Dogs můžeme uvažovat o mnohem širších možnostech – každý z hráčů bude plnit svojí úlohu, jeden bude na střeše, další bude hackovat telefonní systémy v sídle velké firmy a třetí bude třeba čekat na vypnutí alarmu, aby pronikl dovnitř zadním vchodem. Ubisoft v tuto chvíli o multiplayeru odmítá mluvit, nicméně Guay naznačoval, že se jim podařilo vymyslet skutečně interesantní model hraní a já (pozor, spekulace!) dodávám, že by nakonec Pearce mohl být součástí širší organizace. V názvu je přeci množné číslo, ne?

Ubitech

Jak už bylo řečeno, Ubisoft má při vývoji Watch Dogs zásadní výhodu – řadu vlastních technologií, které byly připraveny pro domácí značky Assassin's Creed, Splinter Cell, Rainbow Six a Far Cry 2. Celý tým je složený z veteránů ostatních her od Ubi, takže se dostáváme k velkému příslibu kvality: pakliže má studio odladěnou technologii a optimalizované pracovní postupy, pak zkušeným vývojářům stojí v cestě za „dokonalou hrou“ o dost méně překážek.

Konkrétním důsledkem spojení technologie se zkušenostmi je umělá inteligence davu, rychlá akce s na pohled relativně obstojným krytím, schopnost lézt po domech a samozřejmě animační dovednost pánů z montrealského studia pro snímání pohybů (snímají celostní animaci – tzn. v jedné chvíli pohyb těla, mimiku a hlas herce). Zkrátka, o technologii strach mít nemusíme.

Při omezených informacích, které máme k dispozici, působí Watch Dogs rozporuplně. Objektivně se dá označit za mix Deus Ex a GTA, ale zároveň víme (anebo alespoň tušíme), že takovým srovnáním můžeme Watch Dogs urazit, protože půjde o úplně jiné plemeno (a to jsem si říkal, že se vyhnu kynologickým narážkám). Minimálně kvůli aktualitě zápletky, realističnosti prostředí, anti hrdinovi a multiplayeru. Na kolínském Gamescomu snad vývojáři odhalí další mechaniky. A jestli ne, tak riskují, že jim někdo nahackuje servery, aby se dozvěděl více.

Nejnovější články