F1 2011 - poslední dojmy před recenzí
zdroj: tisková zpráva

F1 2011 - poslední dojmy před recenzí

13. 9. 2011 14:10 | Dojmy z hraní | autor: Václav Rybář |

Když slíbíte pokračování do roka a do dne a opravdu slovo dodržíte, zákonitě musíte čelit podezřívavému oku publika, které dobře míněnou snahu, po zkušenostech se sporty od EA, nutně vnímá jako pokus o ždímání peněz od chronických sběratelů aktualizovaných statistik.

F1 2011 slibuje mnohá oproti F1 2010 vylepšení, ale v jádru zůstává stejná. Ostatně i její duchovní otcové se přiznali, že vychvalovaný loňský ročník byl spíše testovací model, a že teď konečně dostali šanci zapracovat všechny připomínky hráčů i odborníků. Prý na ně nebyl čas a peníze, ale teď je to jinak, a když si tahle série vydupala monopol mezi formulovými hrami a líbí se i Berniemu Ecclestoneovi, je už možné chrlit jen lepší a lepší pokračování. Poslouchá se to moc hezky, ale jaká je tedy realita?

Ještě před vydáním finální verze (23. září – recenzi čekejte brzy!) jsme měli možnost vyzkoušet jeden z pokročilých buildů hry. Soustavným přeskakováním od letošního k loňskému ročníku se rychle (tedy ne úplně rychle - loadovací časy na PS3 verzi jsou víc než minutové) ukázalo, kde se schovávají nejzásadnější vylepšení. Velkou výmluvu pro urychlený nástup dalšího dílu přinesla autorům soutěž sama. Změna dodavatele pneumatik a nástup šesti barevných kódů, podle použité směsi, je patrná na první pohled. Zvlášť když vyjíždíte na trať se superměkkou směsí, která má křiklavě červený potisk.

Dalšími novotami je rekuperace brzdné energie KERS (v podstatě přídavné spalování, které dočasně zvýší výkon vozu) a aerodynamické cheatování jménem DRS (na několika místech trati můžete změnit nastavení přítlačného křídla a zvýšit tak maximální rychlost). KERS a DRS do značné míry mění pravidla celé hry a kromě bezchybného trefování zatáček a prostého skillu přinášejí možnost velkého taktizování.

zdroj: Archiv

To se ovšem projeví až v online závodech, kde se může poměřovat 16 hráčů (plus osmička botů, abychom se dostali na klasických 24 jezdců na startovním roštu). Počítačoví protivníci totiž i přes drobné změny v umělé inteligenci stále trpí syndromem příliš opatrného dobrzďovaní do vlásenek, přičemž z jiných zatáček vystřelují jako prak, navzdory všem fyzikálním zákonům.

Jejich slabiny odhalíte snadno. Pokud ne, čeká vás pár horkých chvilek v chumlu a všudypřítomné riziko toho, že vás traťoví komisaři vytahají za ucho místo opravdového viníka. Systém trestů se mi nezdál o nic férovější než minule a pro vás prostě platí, že si musíte dávat majzla, bez ohledu na to, že počítačem ovládaný monopost se do zatáčky řítí jako bez bázně a hany.

Kdo vyrobí bouračku velkých rozměrů, riskuje kromě postihu i velké praporkování. Žluté vlajky lítaly už v betě jako o závod, při delší stopáži závodu se dočkáte i safety caru, tolik kritizované absence předchozí hry. Autoři se chytli za nos, i co se týče spartánské kariéry, takže tentokrát je zákulisí bohatší na vercajk i lidičky kolem boxů, a kdo vyhraje, může se těšit na šampaňské. Jen doufejme, že toho podlézání mainstreamovému publiku nebude příliš.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Ovládání formule po vypnutí všech asistencí je naštěstí stále celkem "práce", a když k tomu zaprší a začne se smrákat, tak tím líp. Přesně tenhle adrenalin a strach z neustále hrozící kolize s formulí, svodidlem nebo bariérou na konci kačírku dělal z loňského F1čky tak návykovou zábavu. Teď to hlavně nezkazit. Je ale přešlapování na místě jedinou možnou cestou k udržení solidního nadstandardu?

Možná vám to připadá trochu nefér, ostatně co může být lepšího než tvůrce naslouchající fandům, kteří se už rok překřikují v nápadech, co ještě chybí a co lze vylepšit. Na rozdíl od závodění ale vývoj her není disciplína, ve které jde primárně o rychlost. Líbí se mi propracovanější kokpity, živější okolí tratí a trochu vnímám i předělaný fyzikální model pneumatik (může to být ale dáno i tím, že jsem ve virtuální formuli už pár měsíců neseděl a proto občas mému Ferrari tzv. ujedou cvičky), ale zatím je to příliš nehmatatelné na to, aby si nový ročník sáhnul na stejné mety jako jeho předchůdce.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Vypadá stejně, hraje se stejně… to rozhodně nejsou výtky, ba naopak. Ale právě to, že jsem po čtyřech hodinách přeskakování od verze k verzi (každá běžela na jiné konzoli, takže se jen měnil AV vstup na televizi) nebyl schopen určit, kterou zrovna hraju, mne jen utvrdilo v tom, že v plné verzi musí Codies vytasit pár dobře skrytých trumfů. Blbnutí s KERS a DRS není samospásné, řada starých chybiček zůstala nevyřešena a ani ty aktualizované soupisky nejsou úplně aktuální, takže bratrovražedný souboj s o rok starším dvojčetem bude dost možná těsnější, než byste čekali.

Nejnovější články