Fortnite: Battle Royale - dojmy z hraní
zdroj: tisková zpráva

Fortnite: Battle Royale - dojmy z hraní

14. 1. 2018 17:25 | Dojmy z hraní | autor: Ondřej Švára |

Ve Fortnite: Battle Royale, tedy free-to-play nadstavbě stále vyvíjené hry, se ukrývá příležitost, jak si užít multiplayerové hraní trochu jinak než v Halo, Destiny nebo Call of Duty. Zdarma dostupná online akce s PvP režimem pro až 100 hráčů je zdatnou alternativou k multiplayerovým bitvám starého střihu a ukazuje, že současná popularita herního režimu Battle Royale je zasloužená. Zároveň se snadno obhájí před nařčením z kopírování konkurenční PlayerUnknown's Battlegrounds. Na nevyhnutelně společných základech staví barevnější svět, arkádovou hratelnost a nové nápady, například stavění hradeb. A chytře tak vyplňuje zbývající díry na trhu tohoto žánru. 

Herní režim Battle Royale je fenomén s kořeny v multiplayerových modifikacích (tedy co se týče her, jinak pochází z filmů a knih), které se během několikaleté evoluce vyvinuly do celé řady více či méně samostatných her, jako je právě PlayerUnknown's Battlegrounds nebo H1Z1. Jednotlivé tituly si tvrdě konkurují, což z Battle Royale činí de facto nový herní žánr. Máte-li s ním tu čest vůbec poprvé, čekejte neotřelé herní zážitky v podobě survival střílečky s proměnlivým herním prostředím ve skutečně masivním multiplayeru s desítkami až stovkou hráčů.

Svěží směs nápadů

Na velkém území, které se ale pro udržení tempa a napětí dynamicky zmenšuje, vzniká zázračně chytlavá variace na týmový deathmatch. Desítky hráčů bojují střídavě společně i proti sobě a sdílejí, nebo se perou o suroviny a zbraně. V případě F:BR dokonce stavějí či bourají provizorní vojenské bašty. To vše je zakomponované v lákavě nevyzpytatelných bitvách.

Fortnite: Battle Royale reprezentuje herní styl, který vznikl jako protiklad k zavedeným multiplayerovým pořádkům a odmítá předpřipravené příběhové scénáře, povinnou vojenskou výbavu a striktně rozdělený svět na spojenecké a nepřátelské území. Nikdy proto nevíte, odkud soupeř zaútočí, jaké zbraně ponese a jakým způsobem vůbec přistoupí k celému kontaktu. Míra předvídatelnosti je v Battle Royale mizivá, a to je na tomto herním režimu asi to nejkrásnější.

Bez skriptů, sfér vlivu a rozdělení hráčů do bojových tříd s předepsaným arzenálem, se tu píší válečné příběhy úplně novým způsobem. Třeba takto: Seskočil jsem do mapy společně s několika kumpány a hned nám hrozilo nepřátelské přečíslení. Shodou šťastných náhod a díky chytrému postupu jsme však nakonec slavili vítězství, které překvapilo jak eliminované protivníky, tak nás samotné.

Vyprodáno

Na počátku bitvy jsme se místo obligátního rozdělování úkolů a zabírání taktických pozic rozeběhli hledat zbraně, munici a výzbroj. Ve Fortnite, a v Battle Royale hrách obecně, se totiž padá z nebe doslova s holým zadkem. O nepříteli jsme v tu dobu nevěděli vůbec nic. V romantické přírodě okolo provinčního městečka mohlo dojít ke střetu prakticky kdykoliv, neboť protivníci, stejně jako my, si mohli vybrat, kde se v mapě objeví, což mohlo být za nejvzdálenějším horizontem, ale i za prvním stromem. Napětí a nejistota se v tu chvíli daly řezat cirkulárkou.

K nejbližším budovám, ve kterých se nejčastěji ukrývá náhodný proviant, jsem s prázdnýma rukama, ale zato plnými kalhotami, doběhl pozdě. V cukrárně, motelu a stáji pro dobytek si vše rozebrali kumpáni a kdo v Battle Royale dřív bere, dobře bere. Lépe řečeno, déle přežije.

Při typické hratelnosti na způsob „Last man standing,“ se úspěch od první vteřiny odvíjí od schopnosti obstarat si základní vybavení, což odkrývá další unikátní vlastnost hry. Ač nabízí i sólové hraní, její doménou je kooperace, a to od spolupráce ve dvojicích a malých týmech až po střet armád s padesáti pěšáky v na obou stranách. Týmová solidarita je ale permanentně v křížku s pudem sebezáchovy jednotlivců, kteří si mohou, ale vůbec nemusejí pomáhat.

zdroj: Archiv

Myslete jinak

Honba za výzbrojí se stává poznávacím znakem každé bitvy a průzkum prostředí je čím dál nebezpečnější s tím, jak se frontové linie přibližují. Území se v pravidelných intervalech zmenšuje a nutí každého postupovat směrem do epicentra konfliktu. Kdo zůstane za linií, umírá. Hra tím podporuje vzájemnou konfrontaci a eliminuje pasivní hráče, ale také to znamená, že obě strany míří nevyhnutelně ke zbývající výzbroji a začne se tak sbírat i výbava po mrtvých.

V Battle Royale vyhrává pouze ten, kdo nejdéle zůstane naživu a nutno podle toho přemýšlet i hrát. Neexistuje žádný rychlý respawn, ani druhá šance, jen návrat do herní lobby. Cílem je tedy minimalizovat umírání obezřetným postupem krok za krokem. Nelze se například bez rozmyslu rozeběhnout k vysypaným zbraním opodál, protože se člověk stává terčem pro někoho za rohem. Nakonec je to onen dobře schovaný střelec, kdo sesbírá blyštivý poklad. Tentokrát obohacený o vaši výstroj. Za takovou hratelnost Battle Royale sbírá plusové body, i když to samozřejmě není lákavá pozvánka pro každého.

Budovatelská akce

Měl jsem štěstí a přijal šlechetný dar od kamaráda v podobě obyčejné pistole. Tu sice vojáci v poli vytahují jenom v naprosté nouzi, ale cokoliv je lepší než základní krumpáč, se kterým se bránit nelze. Na nářky navíc nezbýval čas, nastala totiž druhá fáze hry v podobě stavění opevnění z nastřádaných materiálů. Ty se ve hře dobývají prostým mlácením do všeho kolem. Do aut, budov a okolní přírody. Podle toho pak do ruksaku přibývá kov, cihly nebo dřevo.

Sběr surovin a stavba opevnění jsou nejvýraznější novinkou, se kterou se Fortnite může chlubit. Stejné je to s kompletní zničitelností prostředí, která výrazně ovlivňuje hratelnost. Žádná stavba ani překážka nejsou stoprocentně bezpečné a každý, kdo za sebou někde zavře dveře, musí mít v hlavě únikový plán pro případy, že mu doslova uletí střecha nad hlavou po dobře mířené střele z raketometu.

Samotným budování hra bezesporu potěší, i když ne všechny stavitelské možnosti jsou efektivní a potřebné. Je sice nádhera, když se v krajině vyloupne opevněný hrad, ale do značné míry je to kontraproduktivní, protože každá taková struktura přitahuje pozornost nepřátel. Zůstanete-li v budově příliš dlouho, ocitnete se v obklíčení a pokud už v ní nejste, znamená to, že byla zbytečná. Význam každé náročnější stavby rychle klesá s tím, jak se fronta pohybuje a každá struktura za ní je de facto k nepotřebě.

Mnohem užitečnější jsou drobné stavby v podobě prozatímních ramp, schodišť a chodníků, s nimiž se lze dostávat na nepřístupná místa a získávat skvělé pozice pro odstřelovací palbu. Nic vám nebrání postavit si doslova schody do nebe a získat skvělou pozici na nedobytné skále. Nebo vybudovat lávku přes řeku a hluboké údolí. Možnosti jsou v tomto ohledu takřka neomezené a stavění je hračka.

zdroj: Archiv

Bitva o pahorek

Budování opevnění v mém příběhu bohužel už z počátku přerušila cizí střelba. Na pahorku za městem se objevila nebezpečně vypadající banda útočníků, i když karty osudu naštěstí nebyly rozdány tak jednoznačně v jejich prospěch. Střelba z travnatého kopce je prozradila, a to se jim nakonec vymstilo.

Rozhodli jsme se postavit improvizovanou rampu na střechu benzinky a z bezpečného místa podporovat krycí palbou spolubojovníky, kteří postoupili z ulic města až na vrchol kopce. Tam se také za pár minut ozvaly zbraně a bylo vše vyřešeno. Z ostřelovačů se stali dezertéři a při sprintu na druhou stranu údolí to schytali do zad. Slavili jsme úspěch v předem prohrané bitvě, což je pro Battle Royale krásně typické.

Rozdíly nejen v grafice

Podobné příběhy se jistě dají zažít i v PlayerUnknown's Battlegrounds, ale bylo by nefér onálepkovat novinku za cílený plagiát starší konkurence jen kvůli společným herním základům. Ve skutečnosti je klasickým plodem postupného žánrového vývoje, a kromě budování a ničení architektury oplývá i celou řadou dalších charakteristických odlišností. Mimochodem, navzdory pověsti nedotknutelného vzoru, nebyla ani PUBG první hrou svého druhu a od starší H1Z1 se liší vlastně jen větším důrazem na realističnost. To ve Fortnite bychom paradoxně našli rozdílů více.

V novince do očí samozřejmě nejvíce uhodí pastelová grafika a její komiksový styl. Z výšky vypadá jako SimCity a ze země jako směs Minecraftu s Team Fortress. Nouze není ani o bláznivé detaily. Například do mapy se neskáče z vojenského letounu, ale z „létajícího autobusu“ a před přistáním vystřelují pěšákům z ruksaků spíš deštníky než padáky. Možná je to křeč, ale požadavek na jasný odstup od Battlegrounds to splnilo.

Také z hlediska hratelnosti je novinka jiná. Po všech stránkách mnohem arkádovější. Projevuje se to zejména v přístupu k arzenálu a proviantu. Zbraně stylizované do fantasy mají k realističnosti daleko a nelze je ani dále vylepšovat. Místo osazování bonusových součástek bývají zbraně dle jejich účinnosti pouze rozděleny do pěti barevných kategorií, což hráči v terénu pomáhá s rychlým rozhodováním, zda má smysl to či ono sebrat ze země. Je to rychlé a jasné, ale nic pro kutily.

Také při tvorbě lootu vsadili autoři spíše na univerzálnost a pohádkový design. To, co se ve vojensky koncipované Battlegrounds řeší různými součástmi realistické výzbroje v několika úrovních kvality, smázne Fortnite jedním kouzelným „shield“ lektvarem. Zrovna tak se nepovozíte v dopravních prostředcích, které byly nahrazeny skákacími rampami a trampolínami. To je možná také „změna pro změnu“, ale účel světí prostředky.

zdroj: Archiv

Menší, ale pestřejší mapa

Každá Battle Royale hra se chlubí velkou společnou mapou, která je ve Fortnite sice o chlup stísněnější než v Battlegrounds, ale ani to nemusí znamenat nic špatného. Díky tomu jsou bitvy kratší a navzdory taktickému myšlení i svižnější, což mnozí hráči přivítají. Mapa je také pestřejší a nabízí lépe odlišené lokality a architekturu. I když je to spíše otázka vkusu.

Hra je ale dost omezená v úpravách vzhledu hrdinů. Vyhrabat nějaké to bonusové tričko z lootu přímo ve hře je jako vyhrát v loterii a získávání odměn skrze růst zkušeností je zdlouhavé. Zde svoji úlohu splňují mikrotransakce, jejichž prostřednictvím si lze dokupovat různé součásti oblečení i výbavy, ovšem tuto možnost většina hráčů zatím příliš nevyužívá. Na obranu free-to-play mechanik nutno podotknout, že si s nimi nelze koupit herní úspěch. Doplňky mají pouze kosmetický efekt a na začátku každé bitvy jsou si hráči sympaticky rovni.

Hráčům, kteří mají zkušenost s PlayerUnknown's Battlegrounds i Fortnite: Battle Royale, zpravidla jedna z her nevyhovuje. To je neklamný znak toho, že opravdu nejsou stejné. Fortnite je na rozdíl od starší hry svižnější, barevnější, méně realistická a také je v ní o fous snazší zabíjet. Je to zkrátka trochu jinak zábavná onlinovka, ale splňující vše, co se od mladého herního fenoménu Battle Royale očekává.

Hra by jistě zasloužila dopilovat princip stavby větších fortifikací, slušela by jí alespoň základní úprava postav zdarma a koneckonců i nějaká forma výuky pro nově příchozí. Projekt se však stále vyvíjí a není důvod nevěřit, že s jeho potenciálem se mu Epic bude maximálně věnovat. S vánočním patchem ostatně hra vstoupila do své druhé sezóny, která potrvá do 20. února. Přichází s novou nabídkou kosmetického lootu, předplatným Battle Pass, denními výzvami a dalšími drobnostmi.

 

Nejnovější články