Futuristická Neo Cab o poslední řidičce ve městě se neštítí politického komentáře
zdroj: tisková zpráva

Futuristická Neo Cab o poslední řidičce ve městě se neštítí politického komentáře

3. 10. 2019 15:10 | Dojmy z hraní | autor: Šárka Tmějová |

Blízká budoucnost plná samořiditelných aut, politický aktivismus a multikulturní neonová společnost jsou hlavními klíčovými slovy adventury Neo Cab. Taxikářka Lina přijíždí do města, které ovládla robotizace a automatizace, kamarádka, s níž měla bydlet, záhadně zmizela a řízení aut bude lidem brzy zapovězeno, protože jsou na silnicích příliš nebezpeční. Co jí v bezvýchodné situaci zbývá jiného, než si povídat s pasažéry a zpoza volantu vyvolat revoluci?

Říká se, že když chce řidič Uberu dostávat pětihvězdičkové hodnocení, rozhodně by se měl v konverzaci vyhýbat politickým tématům. Neo Cab dělá přesný opak, protože jak zazní hned v úvodním rozhovoru uprostřed pouště, politické je dneska vlastně všechno.

Lina se skrz svou práci setkává s různými lidmi a přirozeně i úhly pohledu. Své zákazníky si vybíráte na interaktivní mapě, která vás zároveň informuje, kolik za jízdu dostanete a kolik spotřebujete elektřiny. Na ruce pak nosí speciální náramek, který reflektuje její náladu a dost často posléze ovlivňuje i konverzační možnosti – když vám někdo vypráví smutný životní příběh, má Lina chuť ze samé deprese tak akorát zalézt do postele s hrnkem kakaa, byť by dle své finanční situace měla vzít ještě pár jízd navíc.

Mimo peněz, paliva a střechy nad hlavou si musíte hlídat i své hodnocení, které vám pasažéři udělují na základě probíhající konverzace. Jak už jsem zmínila, vyhnout se politice je tu prakticky nemožné. Sama Lina nesnáší obří korporaci, která ji kvůli automatizaci vykopla z práce, nyní ale prakticky celou metropoli Los Ojos ovládá, a to zdaleka nejen skrze samořiditelné taxíky.

zdroj: Archiv

Postavit se můžete za různé části odboje, nebo se snažit zachovat neutralitu, Neo Cab vám ale vždycky dá jasně najevo, na které straně barikády Lina stojí. Korporace = zlí, vykořisťovaní obyvatelé = hodní.

Do cílové destinace tedy povezete třeba osobu preferující neutrální zájmena, která v dětství přišla o ruku, protože ji srazilo samořídící auto; angažovanou teenagerku, které se stalo to samé, ale její bohatá rodina jí pořídila ochranný oblek, za což svou matku nazývá fašistkou; nebo čerstvě propuštěného trestance, jehož tetě zlovolná korporace zbořila dům a postavila místo něj dobíjecí linku pro auta.

Odhalování příběhů jednotlivých pasažérů na dlouhých nočních cestách, kdy vám na cestu svítí neony a do sluchátek hraje nevtíravý elektroambient chicagského hudebníka Obfusca, je relativně vzrušující. Není ale žádných pochyb o tom, že se Neo Cab snaží být kritikou kapitalismu, potažmo i pokroku, což už tak nevtíravé není.

Mezi pasažéry se, pravda, najdou i prachobyčejní podivíni, kteří vás donutí se znovu zamyslet, jestli náhodou nežijeme v simulaci paralelních světů anebo věří na konspirační teorie v podobě obřího červa v kanalizaci. Každému, co jeho jest.

Větvení příběhů rozhodně dokáže vzbudit zvědavost – co by se stalo, kdybyste teď vezli domů někoho jiného? Co se stalo s tím klukem, který fotil hvězdy uprostřed pouště? A skutečně si megakorporace prosadí zákon zakazující lidem řídit auta?

Abyste se to všechno dozvěděli, budete si Neo Cab muset zahrát sami – pořídíte ho na Steamu, tento týden za zvýhodněnou cenu 11,24 eur, nebo na Switchi. A nejdřív si můžete zkusit bezplatné demo.

Nejnovější články