Ono když se vaše hra jmenuje zrovna takhle, existuje vcelku vysoká pravděpodobnost, že i otravný herní novinář rozklíčuje váš autorský záměr - děláte hru, která nějakým způsobem nakládá s temnotou. V žánru her, nakládajících s temnotou, pak léta kraluje ta se zlodějem Garrettem v hlavní roli a právě na ni se hoši a dívky z Realmforge Studios odkazují, aniž bychom je k tomu museli nějak pobízet. Konkrétně to byl hoch s titulem hlavního výtvarníka, který ochotně přistoupil na improvizovanou ukázku z rozpracované hry.

Aby situace nabyla na složitosti, ten první pohled zaváněl docela jinou, ale neméně ambiciózní inspirací: uctívanou Bloodlines ze série Vampire the Masquerade. Dark rozehrává velmi příbuznou partii, když do světa, kde upíři operují mimo povědomí veřejnosti, vyplivne čerstvě hryznutého hrdinu Erica Banea a do vínku mu vkládá schopnosti, živené pochopitelně krví vinných i nevinných obětí. Tady ovšem pozor. Dark sice obsahuje prvky jako větvící se strom schopností, ale v herní praxi je skutečně víc Thiefem, než košatým eposem tragicky zesnulé Troiky.

Z upírské diskotéky Century, která funguje jako centrála vašich akcí, vyrážíte na jasně vymezené mise, které je potřeba pokořit, abyste se dobrali k pravdě o Baneově nakažení. To má mít "vědecký" základ a snad by se tím pádem měla hra vyhnout některým ze zavedených upírských klišé. Zápletka úzce souvisí s předivem konspirací, svazujících anonymní futuristické velkoměsto. Dark si tyká s moderní genetikou a dokonce i zlehka s kyberpunkem, ale technologie přenechává spíš nepřátelům.

zdroj: tisková zpráva

Bane prý za celou hru nesáhne na zbraň, tudíž nastupují jednak upírské schopnosti, ale hlavně staré dobré plížení. Spustit poplach v úrovni, kterou sledujeme, je kapitální průšvih, ze kterého se sice Bane dostane (do stínů, kde počká, až stráže vychladnou), ale nemít pan výtvarník zapnuté cheaty, patrně by ho to stálo nějaký ten reload.

Zpátky v Century si nelze nevšimnout, jak pekelně se alfa kód hry trhá (a je s podivem, že podobný build prý tvůrci ukazovali i v halách pro veřejnost), ale především nás zklame, že o nějakých větvených dialozích a dalších příběhových serepetičkách nemůže být řeč. Na druhou stranu to není od věci, pokud si Realmforge uvědomují hranice svých schopností - obzvlášť pokud bereme v potaz, že jde o jejich první projekt v daném žánru. Příslibem solidního scénáře by ale mohla být sice nenápadná, nicméně povedená (a doopravdy vtipná, což je v žánru vyložená anomálie) adventura Ceville, se kterou debutovali.

zdroj: Archiv

Dark má samozřejmě daleko do barevného světa Faeryanis, ale všechny ty temné upírské hrany mu ohlazuje vcelku neotřelé použití cel shadingu. Symbióza realistických kulis a decentně stylizovaných postav má rozhodně něco do sebe a přítomný pan výtvarník se navíc dušoval, že spoustu grafických fines hra teprve dostane.

V tuhle chvíli je hotový samotný obsah a ten pochopitelně čeká hromada betatestování. Rozhodně bude CO testovat. Dark zatím viditelně postrádá plynulost nejenom co se frameratu týče a celkový dojem dává znát, že hře chybí peníze, které nalila třeba Bethesda do Dishonored. S tou má mít nicméně společnou skutečnost, že hru půjde pokořit bez jediného zabití, a když už dojde na boss fight, má to být spíš hádanka s neotřelým řešením, než nějaká tradiční násilná přetlačovaná.

zdroj: tisková zpráva

Realmforge si rozhodně troufají, ale zdravou skepsi v nás částečně ultumila nápaditost prostředí, která by mohla ukrývat spoustu příjemných překvapení. Předváděná mise se odehrávala hned v několika patrech luxusního mrakodrapu a vrcholila v prosklené hydroponické zahradě, kde stěny skrápěl venkovní liják a uvnitř bylo skoro hmatatelné dusno. Projít celý mrakodrap prý zabere něco přes hodinu a podobně to má být i s dalšími úkoly, které dají dohromady zhruba dvanáct hodin herního času. Jestli se vyplatí ho do příběhu Erica Banea investovat, to se máme dozvědět v polovině února příštího roku.