Autor: Martin Zavřel Publikováno: 3.října 2006 |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Tohle je válka Až se oklepete z prvního šoku způsobeného pohledem na grafiku, začnete hledat srdce hry – její hratelnost. Je zajímavé, jak někdy zdánlivě jednoduché nápady fungují nejlépe. Gears of War je prostě divokou third-person střílečkou bez zanořených prvků z jiných žánrů. Podobně jako třeba nejoceňovanější konzolová hra loňského roku, Resident Evil 4, nabízí Gears of War prostě poctivou řežbu z pohledu třetí osoby, ve které sice musíte do nějaké míry brát v úvahu spojence bojující po vašem boku, ale ovládáte celou dobu jen svoji postavu. Zábavnost potom pramení z vydladěné síly zbraní, umělé inteligence, dávkování akce, odhalování nových lokací nebo nepřátel a samozřejmě také překvapivě silného příběhu (až donedávna jsem přitom čekal prostě jen zábavnou řežbu). Mezi vývojáři a vydavateli se říká, že spolehlivým receptem na úspěch ve filmové i herní branži je vzít něco co už dokonale funguje, udělat to větší, hezčí a zanořit do toho citlivě nějakých 10 – 20 procent nových nápadů či unikátních prvků. Gears of War byla uvařena přesně podle tohoto receptu. Tím důležitým prvkem z pohledu hratelnosti je přitom důraz na intenzivní přestřelky na malou vzdálenost, kde hraje zásadní roli systém krytí se za překážkami. Tento koncept se ve hře podařilo intuitivním a návykovým způsobem realizovat. Fénixova cesta Blízká budoucnost nevypadá růžově. Mimozemská rasa zvaná Locust prakticky vyhladila lidstvo, povrch planety je jedna velká kouřící ruina. Zůstala jen hrst odhodlaných vojáků, organizovaných pod hlavičkou „koalice“, snažící se vést spíše slábnoucí záškodnickou válku, než smysluplný vojenský konflikt s nadějí na porážku nepřítele. Vám to ale může být docela jedno. Sedíte totiž ve špinavé cele vojenského vězení, jehož hlídače i ostatní obyvatele nedávný poryv bojů zcela smetl. Nyní se zničenými chodbami věznice plazí bytosti, které s lidmi nemají nic společného a hledají oběti. Jmenujete se Marcus Fenix. V cele uvnitř téhle poničené špinavé díry se připravujete na smrt. Tak snadné to ale mít nebudete. Na umírání ještě není čas. Dveře cely rozrazí voják navlečený v masivním brnění, se stejně nesmiřitelně naštvaným výrazem v ušpiněné tváři, jaký se usadil na tvářích všem, kdo přežili. Velitelství lidských jednotek se chystá podniknout zoufalou operaci čítající zásah přímo do srdce nenáviděných nepřátel – a postradatelní dobrovolníci s vražednými sklony jsou ideální kandidáti na tuto divokou jízdu. Abyste rozuměli, mimozemšťané žijí v obří síti podzemních tunelů pod povrchem planety. Z nich se vynořují pomocí průniků, které se nazývají „emergence holes“. Právě otevření těchto jam vypustilo na svět zkázu během začátku války, přezdívaného „Emergency day“. Nyní se konečně podařilo tyto podzemní tunely částečně zmapovat a údajně je možné způsobit v jejich centru destrukci takového rozsahu, že doslova pohřbí nepřátele zaživa. Jestlipak se takhle cítila Ripleyová když vstupovala do hnízda vetřelců… ? Ve čtyřech se to lépe táhne Nejen, že hra obsahuje slušnou zápletku (byť vystavěnou na několika oblíbených klišé), ale ona ji také umí náležitě podat. Těžiště emocionálního náboje Gears of War nepochybně spočívá v dialozích a chování čtveřice lidských protagonistů, tvořících tým vyslaný na tuto sebevražednou misi. Jejich zuřivý řev a černočerně humorné dialogy během každé přestřelky nakopávají atmosféru hry stejně jako rachot střelby či pohled na odletující mračna vystřílených patron. Byť se hra odehrává v budoucnosti a zobrazuje válku s mimozemšťany, drží se do velké míry syrové realističnosti – paprskové zbraně tedy nečekejte, zato motorovou pilu zde najdete… a to dokonce namontovanou na hlavni jednoho ze samopalů místo bajonetu. Příběh samozřejmě obsahuje také další postavy, ať už jde o piloty výsadkových letadel, vašeho generála nebo třeba záhadnou sexy vědkyni. Velkým překvapením pro mne byla přítomnost dlouhých filmových animací mezi úrovněmi hry – hned po první misi následovala asi pětiminutová. Jak mě ujistil hlavní designér hry „CliffyB“, tohle nebyla ta nejdelší filmová scéna, která ve hře je. Pozabíjejte se navzájem Ačkoliv by hra bez problémů obstála jako maximální zážitek pro celonoční jízdu o samotě a potmě, vývojáři položili stejný důraz na multiplayer jako na hru pro jednoho hráče. Jelikož jádro hry se točí okolo zuřivých bojů malých skupinek vojáků na krátkou vzdálenost, týmový aspekt je přenesen také do hry více hráčů. Vedle klasického deathmatche zde tedy najdete několik herních módů založených na týmové spolupráci, společném dobývání určitého cíle apod. Zřejmě nejradostnější je přítomnost plnohodnotného kooperativního multiplayeru, jak ve verzi na rozdělené obrazovce, tak skrz kabel nebo po internetu. Co-op navíc nabízí možnost druhému hráči přidat se do hry v kterýkoliv okamžik a stejně tak kdykoliv zase odejít (AI pak přebere kontrolu nad danou postavou). Design hry je pro spolupráci několika postav připravený, takže na některých místech jeden musí otevírat bránu, zatímco jej druhý kryje střelbou, nebo třeba jeden řídí vozidlo a druhý z korby střílí. V Barceloně jsme se během testování multiplayeru Gears of War sešli tak, že jsme ve skupině čtyř českých novinářů hráli proti skupině z Polska. Jen si nejsem tak docela jistý, proč jsme zrovna my hráli za ty odporné mimozemské zrůdy :-) Každopádně čas vyhrazený na souboj nám utekl jako voda a navzdory tomu, že kolegové byli do určité míry spíše příznivci PC než konzolí, všichni jsme si ten zážitek pochvalovali stejně. Jak společné krytí (cílené, blindfire zpoza překážky i víceméně náhodné krytí poté, co jsme nepřítele obešli každý z jiné strany), tak brutální popravy motorovou pilou měly něco do sebe. Zábavný je také mechanismus umírání – po posledním zranění postava spadne na kolena a umírá (její hráč přitom má možnost rychle mačkat tlačítko „A“ aby udržel srdce ještě chvíli v činnosti). Během tohoto okamžiku může přijít k zraněnému kolega a stisknutím tlačítka „X“ jej postavit na nohy. Stejně tak ale k němu může přijít nepřítel a stejným tlačítkem rozdupnout umírajícímu lebku. Jde o jeden z moha brutálních, ale návykově zábavných prvků ve hře. Gears of War také obsahuje chytrou vlastnost „automatického zaostření na nejzajímavější nebo nejdůležitější věc okolo vás". Po stisku tlačítka „Y“ se herní kamera okolo vaší postavy automaticky natočí na nejzajímavější objekt či událost ve vašem okolí. Někdy to bude zraněný kolega vyžadující pomoc, ale jindy třeba masivní bitva letounů na obloze nebo prostě jen nádherný kus architektury ve vašem okolí. Opravdu next-gen další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Gears of War ale - minimálně po vizuální stránce - tímto průlomem je. Každý pohled na hru, každá vteřina v ní, dokáže přetížit vaše smysly přehršlí nádherně zpracovaných detailů – od již zmiňovaného goticky monumentálního a pochmurného prostředí přes dokonale drsně působící postavy s neuvěřitelnou mírou detailu. Barevné filtry či speciální animace kamery jako v hollywoodských filmech až po opravdu kapalný vzhled stříkající krve (tam, kde doposud z počítačových nepřátel létaly animované červené čtverečky, v Gears of War konečně stříká kapalina, která jako kapalina vypadá a také se tak chová!). Jen se podívejte na libovolný obrázek ze hry a pak si to zkuste představit v pohybu na širokoúhlé televizi nebo ještě lépe na pořádném projekčním plátně. Tvůrci jsou si samozřejmě kvalit svého díla vědomi a náležitě upravují pohyb kamery nebo poutají pozornost hráče směrem, kde připravili ty nejhezčí špeky – prosvítání slunečních paprsků mezi nebetyčnými sloupy budov apod. Země se otevře již brzy „Emergency day“ nastane již za nějakých 40 dní. V USA se hry dočkají 12. listopadu, Evropa bude následovat pět dní poté, 17. listopadu. K dispozici bude hra pouze pro Xbox 360 (s PC verzí v nejbližší době určitě nepočítejte - byť se dříve hovořilo o šestiměsíčním odstupu, v reálu to nejspíš bude mnohem delší doba jako třeba u Halo). Sběratelská edice bude navíc obsahovat artbook a DVD s filmovou dokumentací vzniku hry. Její první úrovně naznačují, že se můžeme těšit na mnoho zajímavých momentů – od obřích pavoukoidních příšer a dalších druhů nepřátel až třeba po sestup na dno mimozemského hnízda, přezdívaného „The Hollow“. Nevím jak vy, ale já si tenhle výlet pod povrch planety rozhodně nenechám ujít. Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Novinky |
Martin Zavřel | |
autorovi je 27 let, pracuje v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech Brněnských Otaku |