Autor: Martin Zavřel Publikováno: 24.května 2007 |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Na rozdíl od většiny stříleček zde nemá být jasná bílá a černá, hodní a špatní. Místo toho má příběh dát hráči témata k zamyšlení a pocit, že by si vlastně střílení lidí ve hrách neměl zas tak užívat. Tento odvážný koncept ovšem může narazit, obzvláště na americkém trhu, kde zákazníci nemají rádi pocit, že nehrají za ty správné hochy a nevraždí ty špatné. Jako jedna z hlavních inspirací pro atmosféru a hloubku příběhu byl uveden slavný válečný film Apocalypse Now. Každopádně tvůrci kořenili své sliby výroky o tom, že zaměstnávají zkušeného filmového scénáristu. Nebo že jim pro nadabování postav kývli nejlepší herci Anglické královské shakespearovské společnosti (prý nejlepší herci v Evropě), kteří by to nikdy neudělali pro peníze, ale jen pokud jim scénář připadal opravdu zajímavý a hodnotný. Nebezpečná závislost Ústředním příběhovým i herním prvkem Haze je jednoznačně droga Nektar, kterou si můžete kdykoliv aplikovat za pomoci jediného stisknutí tlačítka. Počítač zabudovaný ve vaší helmě (jako voják Mantelu máte na sobě brnění dalece překonávající současné vybavení, známé např. ze série Ghost Recon) napíše hlášku „administering“ a vaše vnímání i schopnosti se bleskově zlepší. Najednou vidíte nepřátele ohraničené oranžovou barvou (něco podobného známe z konzolové verze Far Cry), jste rychlejší, přesnější (menší rozptyl při střelbě), silnější (smrtící údery pažbou). Navíc se vám okamžitě rozvine jakýsi šestý smysl, díky kterému vidíte tlakové vlny od dosud nevybuchlých výbušnin – tak snadno obejdete nášlapné miny nebo utečete před granátem, který kdosi hodil do vaší blízkosti. Jenže každá závislost má svoji stinnou stránku. Při boji v divoké džungli nebo nepřehledné ulici zahalené kouřem z požárů si budete píchat jednu dávku za druhou, abyste vůbec měli šanci nepřátele včas spatřit. Předávkování Nectarem ale způsobuje nebezpečné halucinace a hlavně: brutální agresivitu. Voják předávkovaný touto drogou snadno přestane rozlišovat spojence a nepřátele, takže může obrátit palbu na ty, kdo mu jdou po boku. Tento prvek je fascinujícím způsobem realizován ve hře přímo na vaší postavě - po předávkování např. vidíte nepřátele jako spojence a naopak. Navíc se vám aktivuje jakýsi berserk-mód, ve kterém vaše postava automaticky stiskne spoušť, pokud zamíříte na kohokoliv v okolí. Být hra pouze pro jednoho, nebylo by to možná až tak revoluční. Jenže Haze zahrne také kooperativní režim ve čtyřech lidech (trio doprovázející vaši postavu v singleplayeru ovládá AI). No a představte si situaci, kdy jdete s přáteli bojištěm a najednou se jeden předávkovaný kolega obrátí proti vám (předávkované postavě výstražně svítí helma). Co s tím? Zastřelíte ho? Schováte se někam než efekt předávkování přejde? Každopádně předávkování má svoji roli i ve hře pro jednoho, jelikož díky němu začnete mít děsivé přeludy ve stylu hry FEAR: uvidíte duchy zemřelých, uslyšíte děsivé pazvuky apod. Ochutnávka misí Trojice hratelných ukázek na Ubidays představila úvodní misi v džungli, během které po pár potyčkách s místními vaše jednotka zavolala o vzdušnou podporu. Na obzoru se přehnala stíhačka a shodila napalm mezi stromy. Jenže jakmile jste na místo zkázy dorazili, místo vypáleného lesa jste našli vypálenou civilní vesnici. Zde se projevil zajímavý prvek příběhu i hratelnosti, kde počítač ve vaší helmě aktivoval „cenzuru skutečnosti“, abyste neviděli mrtvá těla nebo krev. Tento prvek se opakoval také v druhé mapě, kde vám helma během bojů v továrním komplexu přestala na nějakou dobu fungovat - boje pak byly najednou syrově brutální, krvavé. Jenže pak se ve vašem hledí vynořila hláška „restart systému“ a cenzura byla zpátky, mrtvá těla zmizela a krev také (aneb dobrý způsob, jak vysvětlit mizení mrtvol ve hře, které má samozřejmě také technické důvody). Váš zaměstnavatel očividně nechce, abyste válku brali příliš vážně nebo přemýšleli nad tím, co vlastně s tou zbraní v ruce druhým lidem děláte. Možná je to ode mě cynická poznámka, ale napadá mne že nejeden hardcore hráč si ve skutečnosti užívá všechno to herní násilí a že mu tahle cenzura bude spíše vadit. Poslední demonstrovaná ukázka se odehrávala v kaňonu, kterým se čtveřice hráčů proháněla ve dvou buginách – každé vozidlo mělo místo pro řidiče a pro operátora těžkého kulometu (na korbě). Mimochodem, hra byla na Ubidays předváděna v módu pro čtyři hráče na čtyřech PC, ovládaných joypadem z Xboxu 360. další obrázky z této hry si prohlédněte zde Další střílečka v řadě Haze vypadá na slušnou zábavu od zkušeného týmu, jenže problém by mohl v tvrdé konkurenci. I když má hra obsahovat různé multiplayerové režimy, včetně několika dopravních prostředků, to samé nabídne Halo 3. Tvůrci se očividně snaží o kvalitní uměleckou/barevnou stylizaci ala Hollywood. Grafika již není tak komiksově zjednodušená jako předchozí hry od studia Free Radical - džungle je opravdu členitá, s hustým a detailním porostem, včetně např. drobných barevných květinek v trávě, ohýbané větrem, nebo realistickými světelnými efekty paprsků mezi listím stromů. Přesto Crysis vypadá na první pohled o nějaký ten kus lépe. Taková voda v Haze vypadá vyloženě jednoduše, bez pořádné průhlednosti, pouze se základním odleskem okolí (což není případ Crysis nebo Bioshocku). Nechápejte mě špatně, Haze nevypadá zle, ale jaksi nevypadá ani jako titul, který by snadno mohl překonat své příbuzné. Mé naděje se tak upírají k slibovanému příběhu, protože s dostatečně dobře podanou zápletkou a silnou myšlenkou, kterou signalizoval i nový filmeček níže, si člověk užije. Ačkoliv UbiSoft v tiskových materiálech uváděl jako jedinou cílovou platformu PlayStation 3 (letošní Vánoce), podle vyjádření autorů půjde jen o časovou exkluzivitu a pořád ještě pracují také na verzích pro PC a Xbox 360 (až 2008). Stáhněte si: Trailer z E3 2006, Trailer z UbiDays, Gameplay video Související články: Novinky |
Martin Zavřel | |
autorovi je 27 let, pracuje v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech Brněnských Otaku |