Při hraní Ridge Racer... (foto: Pavol Buday - sektor.sk)
Velmi zobecněně se dá říct, že s tím, co jsem viděl a hrál, by mohli být budoucí majitelé Vity spokojeni. Portfolio launchových her je totiž velmi rozumně rozděleno do tří kategorií. V té první hry hlavně dobře vypadají a jsou zábavné, aniž by přinášely cokoli nového nebo by alespoň zajímavým způsobem využívaly toho, co Vita nabízí jaksi navíc (dotykový displej + plocha vzadu). Patří sem třeba Ridge Racer, Virtua Tennis nebo FIFA.
Ve druhé kategorii se nachází tituly, které jsou možná trošku podivné, nestandardní nebo vyloženě ujeté a jsou stavěny na tom, že využívají všemožné vymožeností Vity, ale rozhodně ne na překrásnou grafiku. O skutečnou zábavu v nich kolikrát ani moc nejde – bavit byste se u těchto her měli tím, že objevujete právě to, co Vita umí. Myslím tím zejména tituly typu Reality Fighters a Little Devians, které pracují třeba s augmentovanou realitou.
No a do třetí kategorie spadají hry, které dobře vypadají (a demonstrují tedy velmi slušný výkon handheldu), dobře se hrají a ještě ke všemu využívají některou z novinek, které Vita oproti PSP a jiným handheldům nabízí. Výborným příkladem je třeba Uncharted: Golden Abyss, ale ještě více LittleBigPlanet VITA. Až na opravdové výjimky typu Escape Plan tak v line-upu launchových Vita her nenajdete nic skutečně původního, Sony to zkrátka bere tak trošku na jistotu. Ale proč ne, když ta jistota nevypadá vůbec špatně, jak se dozvíte z následujících dojmů z hraní vybraných Vita titulů. Většina bude k dispozici na start handheldu 22. února 2012, jiné přijdou v následujících měsících.
zdroj:
tisková zpráva
Zátiší s LittleBigPlanet... (foto: Pavol Buday - sektor.sk)
Dalo by se říci, že v očích mnohých se jedná o vlajkovou loď Vity pro první měsíce na trhu. A klidně tomu tak může být. Na poměry handheldů pohledná grafika i plynulé animace a styl hry identický z velkými Uncharted hrami z PS3. Z přítomnosti druhého analogu hra výrazně těží a pocit z hraní je tedy, jak to říci, „klasický“ – hrajete zmenšenou verzi konzolové hry a nemusíte řešit kompromisy, které třeba tvůrci podobných her pro PSP dělali kvůli absenci druhé analogové páčky.
Demoverze, ve které se musí Nathan dostat z hořícího domu a následně palbou krýt partnerku, aby se dostala až k němu a mohli pokračovat spolu, poskytla docela reprezentativní ukázku prvků, na kterých bude koncept Golden Abyss stát: hopsání a šplhání (můžete ovládat i dotykovými ploškami), dialogy s vtipnými hláškami, přestřelky, pěstní souboje. Říkal jsem, že to je stejné jako v PS3 titulech. A možná právě proto se ve mně zahnízdil pocit, že ta hra je dobrá, respektive výborná, ale ne nutně ji budu stůj co stůj chtít hned po vydání. Podobně výpravné hry mi zkrátka přijdou vhodnější na velké TV nebo monitoru. Ale nepochybuji o tom, že řada z vás to vidí jinak a vůbec vám to nechci vymlouvat. Jen jsou v nabídce jiné hry, které mě oslovily o trošku více.
zdroj: Archiv
Jednou z her, kterým to naopak podle mého na handheldu typu Vita sluší, je další WipEout. Schválně nepíšu nový, protože papírově to možná zbrusu nový titul je, ale použití celé řady tratí známých z předchozích titulů naznačuje, že jde spíše o velmi efektní a skvěle hratelnou kompilaci v hezké grafice. Hodně rychlé grafice. Na léty prověřených a interaktivních (mění se v průběhu hry) tratích budete opět létat v úžasné rychlosti a neuvěříte svým očím, jak to je všechno plynulé a adrenalinové. Soupeři jsou řádně nabroušení, což znamená, že i veteráni se vyblbnou bez ohledu na to, že tratě znají jako své boty. Je to spíše výhoda. Velmi dobře přitom funguje multiplayer, kdy jeden člověk hraje na Vitě a druhý na PS3. Nastavit tohle spojení sice bylo v testovací verzi poněkud krkolomnější (možná se jen prezentující hostesce třásly ruce a byla z tolika nerdů na jednom místě nervózní), ale ve hře samotné k žádnému incidentu nedošlo.
Na velké TV i malém displeji šlapala hra jako hodinky s tím, že díky malému displeji vypadala handheldová verze v takto přímém srovnání prostě lépe. Ne, vypadala úžasně. Zastávám názor, že specifický vzhled, který celé sérii kdysi dávno vtiskla designérská firma Designers Republic (žel bohu už zanikla, i když to tak nevypadá), se na neutuchající přitažlivosti WipEout her výrazně podepisoval a podepisuje. Některé tratě se sice snaží ze zajetého schématu vymanit, ale paradoxně se jim to oproti vystajlovaným klasikám příliš nedaří. WipEout bez svého stylu by byla pořád zábavná hra, ale nebylo by to ono. Právě tohle je jedna z těch klasických her, které nic moc nového nepřináší, krom toho nejdůležitějšího, zábavy. Troufám si to odhadovat už nyní a určitě bude jedna z těch, které si po launchi handheldu budu chtít zahrát.
zdroj: Archiv
Další příklad titulu, který to hraje na jistotu, ale využívá silného příklonu Vity k digitální distribuci. Kombinace vysokých rychlostí, atraktivních tratí, trojitého nitro systému a vybalancovaného smykování, to se snad nikdy neomrzí i přes fakt, že celá série se naposled pořádně změnila s příchodem první hry pro PSP. Ridge Racer tak funguje hlavně jako prezentace grafických možností handheldu a jde mu to dobře.
Tři tratě a pár autíček, které byly v Londýně k dispozici, jsem pokládal pouze za demo a prezentující chlapík také. Až po návratu jsem se dozvěděl, že to byla vlastně celá základní hra, která se bude prodávat za pár šupů, a zbylý obsah si budou hráči dokupovat. Uvidíme, jak tento model bude fungovat, ale nic to nemění na faktu, že se Ridge Racer hraje pořád stejně skvěle. Je to báječná hra pro chvíle, kdy máte čtvrt hodinky volna, tedy tak akorát abyste stihli dvě tratě a zase to vypnuli. Tímto stylem vám bude možná dělat společnost pár let, s PSP Ridge Racerem to tak u mě fungovalo.
zdroj: Archiv
Kapesní Resistance je jiný případ než Ridge Racer. To není hra na pár minut, k té už si člověk musí sednout nebo lehnout a věnovat se jí delší dobu. A díky přidání druhého analogu už má pocit, že hraje regulérní střílečku a ne zbastardizovanou verzi, jak tomu u her tohoto žánru bylo na PSP. A zatímco při Uncharted: Golden Abyss mi něco chybělo a měl jsem neodvratný pocit, že bych si raději zahrál konzolovou verzi, u Resistance: Burning Skies tomu bylo přesně opačně. Svým konceptem a jeho zpracováním se mi celá značka vyjímá lépe právě na PS Vita.
Zatímco na PS3 jsou dle mého mraky mnohem lepších stříleček než trojice Resistance titulů, na Vitě hra může prorazit i přesto, že se jedná o obyčejnou střílečku. Ovládání bylo plynulé, přestřelky stavěné na krycím systému zábavné a využití gyroskopu (vyklonění zpoza krytu se dalo dělat i nakloněním, ne jenom tlačítky) či dotykového displeje (třeba pro házení granátů z krytu) praktické, minimalistické a nenásilné. Co mě však trápilo, byla strašně chabá inteligence nepřátel. V jedné větší přestřelce před koncem dema jsem chiméřákům nabíhal přímo do rány u místa, kde se spawnovali, ale stejně všichni běželi do předurčeného bodu někde v místnosti a až pak po mě začali pálit. Jejich hloupost kompenzoval vysoký počet, takže hra nebyla jednoduchá. Zkrátka styl rudé armády z 2. světové.
Nejsem si ale jist, že tohle designérské rozhodnutí je úplně moudré. Přeci jenom existují nějaké standardy, jejichž porušování si mohou dovolit jenom některé bezhlavé střílečky typu Serious Sam. Resistance: Burning Skies se přitom k takovým hrám nehlásí a snaží se tváří naopak jako Half-Life. Design by tomu měl tedy odpovídat, zatím se tak neděje. Uvidíme, co plná verze, která vyjde příští rok v létě.
zdroj: Archiv
Za fotbalem od EA Sports sice chybí číslovka, ale stylem se hra jasně odkazuje na letošní titul z konzolí a PC. Graficky si hra drží vysoký standard, hraní je plynulé a necuká se. Fyzika, kterou velké hry využívají hodně, jde zde ve zjevné light verzi, ale hratelnosti to pomáhá. Typická bolest handheldových fotbálků, příšerná AI, se tentokrát nevyskytuje. Kdepak, hra se nemůže konzolovým soukmenovcům rovnat (přestože po stránce herních módů je identická), ale stejně jako Ridge Racer je schopná pobavit během krátké chvíle čekání nebo lelkování jedním či dvěma zápasy.
Když si nastavíte nejvyšší obtížnost, tak se pořád při obranné činnosti příliš nezapotíte, ale góly už se vám budou dávat hodně těžko. Ne kvůli nadlidsky se chovajícímu brankáři, ale kvůli pozorné obraně soupeře. I FIFA využívá dotykového ovládání, kdy můžete určovat, kam se střílí, přihrává atd., ale nedokážu si představit situaci, že byste tento druh ovládání preferovali nad tlačítky, na něž jste jednak zvyklí a hlavně je tak hra rychlejší, přesnější a zábavnější.
zdroj: Archiv
Jedna z mála čerstvě představených novinek, které byly v průběhu londýnské akce oznámeny. Není to žádný duchovní nástupce Syphon Filter her, jak jsem si myslel po pár sekundách hraní, protože jsem zrovna hrál za postavu, která volí méně hlučný a taktičtější postup (tuším, že to byl sniper). Ve hře samotné budete ovládat operativce několika různých povolání, kteří budou mít k dispozici jiné hračky, budou plnit jiné cíle a celkově tak nabídnou jiný druh hratelnosti. Graficky vypadá hra skvěle, jak se můžete sami přesvědčit na videu, a pokud bude hratelnost opravdu variabilní, jak slibují tvůrci z týmu Zipper (Socom a M.A.G.), rozhodně by z toho mohl být počátek jedné hezké kapesní série.
Jednoduchý level design by zřejmě hru dál, třeba na konzole, asi nepustil, ale hrál sem jeden z více než třiceti levelů, tak nechci vynášet soudy. Škoda, že se nedala vyzkoušet kooperace s komunikací přes headset, kterou si dokážu představit jako velmi slušnou zábavu. Šance snad ale ještě bude, nezdá se, že by Unit 13 měla vyjít 22. února společně s handheldem. Pokud by se stalo, asi bych se obával o „dodělanost“ hry, která zcela evidentně řadu vývojářských zásahů potřebuje. Zejména v oblasti AI nepřátel, která je někde na úrovni Resistance, čili nepůsobí nejlépe. Uvidíme, uvidíme…
zdroj: Archiv
Největší překvapení celého dne, ale ještě pořád nevím, jestli bude výsledek pozitivní. Tvůrci z Evolution Studios vzali koncept svých velkých MotorStorm her (hektické závody různých druhů strojů, interaktivní prostředí) a nalepili jej na závody na dálku ovládaných autíček. Hra vypadá jako MicroMachines nebo Mashed, ale hraje se trošku jinak. Snaží se totiž simulovat, že jde o modely na dálku ovládaných autíček, která se podle toho ovládají. S každým druhem vozítka se jezdí jinak, každé je dobré pro něco odlišného a hlavně nemáte po ruce žádné ničivé bonusy jako třeba v Mashed, kde se při sebrání oleje dali na okamžik ze hry vyřadit všichni soupeři naráz. Stačilo kápnout tady a tam a byla legrace. V MotorStorm RC musíte soupeře překonat jezdeckým uměním a znalostí tratě, což je fajn. Závodit se dá samozřejmě na jedné konzoli, hra bude podporovat crossplatform soupeření (někdo hraje na Vitě, další na PS3) a je hodně sociální.
Vývojáři z Evolution si vzali příklad z Autologu od EA a neustále vám do hry v reálném čase feedují výsledky a výzvy od známých a kamarádů. Motivuje vás to k tomu, abyste si vzájemně přejížděli nejlepší dosažené časy, postovali to na všechny ty nebezpečné Facebooky a Twittery atd. Časy soupeřů na jednotlivých tratích se přitom automaticky stahují do vaší hry a jsou na trati znázorněny barevnou čárou, která ukazuje, kudy soupeř jel. MotorStorm RC jsem hrál jenom chvilku, ale jako malá hra za pár kaček by rozhodně mohla skvěle fungovat. Sociální aspekt hry mají tvůrci zmáknutý a právě na nich jsou všechny závody malých autíček (tedy ty herní) postaveny. Jsem zvědav, jestli se ze hry stane taková droga pro závody s kolegy v redakci a kamarády jako kdysi právě Mashed nebo MicroMachines. A ne, nemyslím si, že by tento titul nějak škodil značce MotorStorm, která se jinak profiluje na konzolích a handheldech zcela jinak. Naopak mi to přijde jako vhodná úprava formy pro jiný typ přístroje než je velká konzole. Jinak řečeno, jsem radši za takto upravenou hru než za obyčejný převod hry z konzole na handheld.
zdroj: Archiv
Konzolovou verzi jsem hrál jen chvilku, takže nemůžu srovnávat, ale není to vůbec třeba. Handheldové díly z PSP mám naopak obehrané do posledního turnaje a považuji je za skvělé zabijáky času. Je to jediná hra na PSP, kterou jsem během posledních dvou let čas od času na PSP na pár zápasů zapnul a hrál. A Virtua Tennis 4 čeká asi stejný osud – hru s sebou budu vláčet pořád. Graficky vypadá parádně, je stejně svižná a zábavná ve své přístupnosti a zároveň i překvapivé komplexnosti.
Není to taková „realistická“ kláda jako Top Spin, ale zároveň to není taková třeskutá arkáda jako předchozí díly. Hra trošku zpomalila a záležet si musíte dát zejména při správném postavení a načasování úderu. Hra podporuje dotykové ovládání, kterým můžete obstarat celou hru, ale upřímně si nedokážu představit kohokoli, proč by je používal. Tlačítky to jde mnohém lépe i bez polámaných prstů. Tuhle hru si pohlídám!
zdroj: Archiv
Tady nečekejte nic nového, je to starý dobrý Super StarDust, který byl mimochodem první hrou, kterou jsem si kdysi dávno zakoupil na PSN pro PS3. A je to pořád ta stejná zábava, která navíc na Vitě vypadá nádherně. Když si vzpomenu, jak jsem se kdysi kvůli absenci druhého analogu pral s PSP verzí, chce se mi až brečet dojetím, že Vita ten druhý analog má a Super StarDust může zazářit v plné arkádové kráse. Podporováno je i dotykové ovládání v plné míře, ale zcela na rovinu není (až na pár výjimek) příliš pohodlné. Tlačítka jsou tlačítka.
zdroj: Archiv
Imidžovka jako blázen. Prodávat se bude mizerně (vsadíme se?), ale jako prezentace toho, že Vita není jen o graficky nabušených titulech, poslouží parádně. De facto se jen staráte o to, aby postavička mohla jít dál, a skoro všechno provádíte prací s dotykovými plochami. Hratelnost hry jako celku bude závislá na tom, jestli tvůrcům někde v polovině nedojdou nápady, ale z hratelné ukázky se zdálo, že by k tomu dojít nemuselo. Potěšení pro oči a uspokojení pro duši, která si touží odpočinout od všeho toho střílení, ježdění a sportování.
zdroj: Archiv
To nejlepší nakonec, dalo by se říci. Dnes již klasická, nápaditá, hratelnost LBP her se díky zapojení gyroskopu, augmentované reality a dotykového displeje i plošky vzadu posune někam, kde se mi to hodně líbí. V několika ukázkových úrovních, z toho dvě byly zábavné minihry, jsem ze začátku narážel na vlastní omezenost. Zapomněl jsem, co Vita umí a nemohl pochopit, jak projít dál kolem stěny v podobě kláves piana. Pak mi došlo, že displej je dotykový, takže stačí na klávesy zahrát správnou melodii a hurá, jede se dál.
V relativně krátkých úrovních bylo podobných překážek spousta a vyžadovaly, abych se handheldu dotýkal, nakláněl je atd. Pocit ze hry byl skvělý a dokážu si představit, že výsledek předčí i naprosto parádní druhý díl ze začátku tohoto roku. Opět platí, že bude vše záviset na nápaditosti designérů, ale s tím neměli v Media Molecule nikdy problémy. Vím, že na LBP Vita tento tým přímo nedělá, ale nějaká spolupráce s Tarsier Studios určitě probíhá a nápady snad létají tam a zpátky. LBP je příkladem hry, která využívá jak výkonového potenciálu Vity, tak i nových funkcí oproti PSP a vlastně i PS3. Velmi se na hru těším.
zdroj: Archiv
Jaké to hraní na Vitě vlastně je?
A jak se vlastně na PS Vita hrálo? Handheld je lehký, padne dobře do ruky a analogové páčky jsou nejenom užitečné, ale i správně umístěné. Ruce nebolely, mohl jsem se soustředit na hraní a ne na to, že mám uprostřed závodu křeč v ruce a na jeho konci už necítím horní polovinu těla. Menu handheldu jsem letmo proklikával, ale na nic převratného jsem opravdu nepřišel. Snad že je navigace jednoduchá, rychlá, ale doufám, že Sony a tvůrci her umožní menu proklikávat jenom tlačítky, zatím se v nabídkách některých her můžete pohybovat jenom dotykově. Ničemu to nevadí, ale proč neumožnit oba dva způsoby, že.
zdroj:
tisková zpráva
Rybím okem... (foto: Pavol Buday - sektor.sk)
Jak už jsme psali, Wi-Fi varianta přijde nás Evropany na 249 europeněz, 3G varianta bude o padesátku dražší a vyjde na 299 euro (ceny v CZK nebyly zatím oficiálně stanoveny). Jestli je to hodně za herní zařízení s dalšími multimediálními funkcemi, to už si musí každý zvážit sám. A ne, opravdu se nedá říci, že hry, které budou pro Vitu, mají stejně zábavné, graficky zpracované a příjemně ovladatelné ekvivalenty na chytrých mobilech a tabletech. V některých případech to platí, ale není jich mnoho. Jsou prostě hry, které si člověk bez skutečných tlačítek a páček pořádně neužije...
