Při návštěvě Rockstaru na stánku Take 2, jsem si připadal jako někde v centrále americké FBI nebo NASA. Prověrkový maraton započal kontrolou mé identity na „recepci“, na čemž není ještě nic divného. Uvnitř stánku proběhla další kontrola, tentokráte podepsaných NDA smluv, a následně mě jako tajní agenti obklopili dva chlapíci z Rockstar Leeds, kteří stojí za konverzí L.A. Noire pro PC (australští vývojáři Team Bondi už jsou bohužel ze hry – vice zde). Slušně jsem se představil a po chvíli mlčení se zeptal na jejich jména. „Žádná jména, jména nejsou důležitá,“ odpověděl jeden z nich, načež mi zarazil vytáhnout z baťohu kameru a dokonce i foťák.

To už jsme stáli osamoceni v relativně velké prezentační místnosti, kde jsem pro změnu chlapcům vyrazil dech já, a to hned dvakrát. Nejdříve na jejich čistě formální otázku „Kolik máš času?“ jsem odpověděl „15 minut“, což zjevně nečekali vzhledem k tomu, že se mělo původně jednat o hodinovou gameplay session (můj časový plán se totiž kvůli předcházející schůzce nepříjemně zbortil).

Jakmile se vzpamatovali a pochopili, že tohle bude sprinterská akce, rychle mne posadili do luxusního koženého křesílka, na hlavu mi nasadili 3D brýle (aktivní stereoskopie) a položili mi z jejich strany druhou formální otázku. „L.A. Noire z konzolí už znáš, že?“ „Ne,“ odpověděl jsem. A v tu chvíli mi z výrazů v jejich tváři došlo, že jsem kluky jednak urazil, a jednak jsem za blbce.

zdroj: tisková zpráva

Rychle jsem jim tedy vysvětlil, že jsem PC-only hráč, že se soustředím výhradně na adventury, a že od L.A. Noire očekávám jedinečný sandboxový titul, který nepřikládá velkou důležitost akci, ale soustředí se především na vyšetřování, díky čemuž nepochybně zaujme hráče adventur a jejich oblíbený žánr povznese na zcela jinou úroveň. A tímhle výrokem jsem spasil svoji duši.

„Jo, tak přesně taková je L.A. Noire!“, odpověděl jeden z nich, nadšeně mi vrazil do ruky klávesnici a myš (ovládání gamepadem jsem pochopitelně odmítl) já se pustil do hraní DLC „Nicholson Electroplating“. To je mimochodem první pozitivní zpráva pro PC hráče: PC verze totiž bude už v základu obsahovat všechny doposud vydané balíčky DLC.

Pokud o L.A. Noire nic moc nevíte, dovolím si vás odkázat na recenzi konzolové verze, protože nyní bych se rád věnoval čistě jen dojmům ze žhářského DLC. To začalo v 9:45 herního času obrovskou explozí v Los Angeles. Detektivové Phelps (hlavní hrdina) a Biggs zrovna postávali u auta, když výbuch pár ulic od sebe slyšeli, a tak rychle sedli za volant a vyrazili směrem za hustým oblakem kouře.

zdroj: Archiv

Záběry z hraní konzolové verze DLC případu Nicholson Electroplating. Obrázky okolo ale pochází z PC verze!

V tom okamžiku jsem měl možnost vyzkoušet si ovládání vozu pomocí kláves WASD (nebo kurzorových šipek) a nebyl sebemenší problém udržet jej na silnici – s tím jsem ale neměl problémy ani v české Mafii, na rozdíl od většiny Američanů. Samozřejmě, že předpisy v téhle situaci nehrály roli, takže kvapem a bez ohledu na počet sražených popelnic, dopravních značek na naťuknutých aut jsem co nejrychleji dorazil na místo určení – do továrny Nicholson Electroplating.

Po příjezdu mne od vyšetřování zdrželo rabování okolních obchodů a já dostal za úkol ozbrojené vykradače zastavit. A to byl pro pacifistu mého typu docela problém. Během vcelku triviální přestřelky jsem brzy zaklepal bačkorama a potupně se kluků zeptal, jestli by mi nemohli raději pustit nějakou neakční vyšetřovací sekci hry. „Vydrž, všechno bude,“ odpověděli a přestřelku restartovali s nápovědou, abych zloděje zbytečně nehonil, ale odpráskl je hned na začátku. A rázem bylo po problému.

Střelba se provádí levým tlačítkem myši, a když hlavní hrdina zamíří, kamera poletující za jeho zády se přiblíží k jeho hlavě a tečka uprostřed obrazovky jasně ukazuje, kam bude směřovat kulka poté, co opustí hlaveň. Ruka Phelpse se moc netřepala, a zpětný ráz také nebyl příliš silný, takže oba pacholci padli mrtví k zemi během pár vteřin.

zdroj: tisková zpráva

A pak už konečně začalo to, nač jsem se těšil – vyšetřování na místě činu. V graficky neuvěřitelně realisticky a detailně vymodelovaných troskách továrny jsem se poohlížel po jakýchkoliv stopách, které Phelps identifikoval tím, že jejich směrem otáčel svoji hlavu – tedy stejně, jako Manuel Calavera v Grim Fandangu.

Mezi mnoho klíčových ale i falešných stop patřila například ohořelá bota, kterou po kliknutí myši Phelps uchopil do ruky a klávesami WASD ji v ruce různě obracel. Pokud se na předmětu nachází nějaký zajímavý detail, kamera na něj při správném natočení nazoomuje a Phelps jej automaticky okomentuje.

Vůbec nejdůležitější stopou byl kufřík nalezený uvnitř zničené plechové skříně, ve kterém Phelps objevil – kromě mikro-fotoaparátu, který používají jen tajní agenti - výstřižek z novinového článku se zakroužkovanou šifrou, vedle něhož ležel šifrovací prstenec se dvěma otočnými vrstvami – stejný, jaký Němci používali za války.

zdroj: tisková zpráva

Úkolem této klasické, i když nijak zvlášť obtížné hádanky, bylo nastavit na prstenci obě jeho vrstvy do klíčové polohy a poté jednotlivá písmena šifry jejich nastavením na vnější vrstvě prstence dešifrovat. Vše se ovládalo pomocí myši. Pohybem nahoru a dolů se přepínalo mezi vrstvami prstence, pohybem do stran se pak aktivní vrstvou otáčelo. Upřímně řečeno to ale nepovažuji za nejšťastnější řešení, neboť ovládání bylo velmi citlivé a nastavení správné polohy vrstev prstence mi dalo sakra práci. Klikání na tlačítka s šipkami by bylo mnohem příjemnější.

Každopádně, dekódováním šifry jsem získal adresu místa, kam se Phelps vydal pátrat dále – bohužel už beze mne. Závěrem ještě zmíním, že všechny nalezené stopy a důležité informace se automaticky zapisují do přehledného deníčku, který je pak využíván při dialozích a při výsleších – čehož jsem byl svědkem velmi záhy, kdy se na místo katastrofy dostavil majitel zničené továrny, pan Fred Nicholson.

zdroj: tisková zpráva

Celá sekce, kterou jsem odehrál, byla proložena řadou krátkých leč režisérsky i kamerově perfektně zvládnutých nehratelných scén a dialogů, v nichž vynikají pro tuhle hru proslulé animace postav a především jejich obličejů, a také precizní anglický dabing. Hrát L.A. Noire, je opravdu jako „hrát“ špičkový detektivní film. Obzvlášť na PC, kde grafika dozná výrazného zlepšení, ať už jde o vyšší rozlišení textur, nejmodernější vizuální efekty nebo stereoskopické 3D zobrazení. Hra má fantastickou atmosféru i zběsilý spád, a nemá přehnaně akční obsah.

Jistě, přestřelky zde jsou, ale měly by tvořit pouze minoritní část hry, stejně jako přejíždění mezi lokacemi (nebo honičky) v autě, které hře naopak dodávají sloní porci svobody. Prioritní totiž bude vyšetřování, hledání stop, vyslýchání svědků, a řešení (pravda spíše jednodušších) hádanek. A to dělá z L.A. Noire přesně takovou hru, o jaké už takřka deset let – od doby vydání české Mafie – tajně sním.

zdroj: tisková zpráva

V dalším adventurním preview z letošního Gamescomu se Petr 'BigPeter' Ticháček zaměří na hororový thriller Y: The Case of John Yesterday od tvůrců série Runaway. Zavede vás do podsvětí New Yorku, kde dochází k brutálnímu upalování bezdomovců zaživa, a vy do tohohle šílenství vstoupíte coby mladík Johnny Yesterday, trpící absolutní ztrátou paměti.

V rámci adventurního speciálu z Gamescomu 2011 vyšly články:

• Gamescom 2011 - horké adventurní novinky
  
• Jurassic Park: The Game – adventurní dojmy  z GC 2011
• Testament of Sherlock Holmes - adventurní dojmy z GC 2011
• Captain Morgane and The Golden Turtle - adventurní dojmy
• Asylum - hororové adventurní dojmy z GC 2011
• Lucius -  GC 2011 dojmy z ďábelské adventure
• The Book of Unwritten Tales - adventurní dojmy
• Book of Unwritten Tales: The Critter Chronicles - GC 2011 dojmy