MMORPG žánr si se sci-fi tématikou dlouho nerozuměl. Platí to i v případě Wildstar. Nevěřte řečem, kteří bezostyšně tvrdí, že právě Wildstar pravidla sci-fi splňuje. Odehrává se sice na planetě Nexus v nějaké hodně vzdálené budoucnosti, ale Wildstar je v tomto ohledu žánrově hodně promíchaný. A kupodivu to funguje. Sci-fi, fantasy a jednoduchý humor k sobě lícují jako ty nejlépe svařené pláty letadla.
Úvodní příběhová synopse má v sobě hodně z béčkového filmu. Planeta Nexus je úžasným místem ve vesmíru, které svým obyvatelům nabízí neuvěřitelné možnosti k životu a především k objevování. Moc dobře to ale ví i dvě protistrany s kolonizačními choutkami. Na Nexus tak můžete vyrazit za environmentální The Exiles nebo drsňáky z The Dominion. Každá strana má jiný přístup k nové planetě, ale v zásadě lze říci, že první jsou „jakože hodní“ a druzí zase „ jakože zlí“.
Vývoj postavy je parádní
Tvůrci Wildstar se ohledně tvorby postavy vydali klasickou cestou, na níž se rodí hráčův avatar bez složitých obezliček. Kromě volby frakce vybíráte pohlaví a rasu, přestože jde ve všech případech o humanoidy, jen normální, menší, větší, bizarní a karikované. Pak nastává okamžik pravdy, protože musíte zvolit profesi, která velmi výrazně ovlivní styl hraní. Tady poprvé je vidět a bytostně cítit snaha o jiný přístup, který však z mého pohledu selhává, protože jde opět jen o názvosloví. Je přeci úplně jedno, zda použijete jako profesní zaměření termíny bojovník, kouzelník a zloděj, nebo zvolíte jiný název.
Ve Wildstaru máte na výběr z šesti možností, jak uchopit základní životní styl na planetě Nexus do svých rukou. Pořád jde v základu o boj na dálku a na blízko, případně o možnost léčení dalších postav. Na druhou stranu jsem po jisté době hraní nabyl dojmu, že tentokrát je vizuální zpracováním jednotlivých povolání a herní mechaniky s nimi spojené natolik zajímavé, že mě vlastně láká objevovat, co dalšího se v profesním vývoji skrývá.
zdroj: Archiv
Vybral jsem si inženýra, který dokáže sestavovat v boji nedocenitelné robotické pomocníky. Navíc dokáže vyvolat exo-oblek, který z postavy vytvoří na okamžik skutečně neporazitelný vražedný stroj. Hnidopichové mohou říci, že ve fantasy by to byl třeba šaman, co si dokáže vykouzlit vlky a jinou havěť. Pravda je to jen částečná, protože každá profese, byť v sobě nese logický otisk žánru, se může pochlubit velmi zajímavým přístupem k vývoji postavy během levelování.
Základní charakteristikou každého avatara je logicky zdraví, síla potřebná k útoku a sekundární útočná síla. Následuje několik dalších základních atributů (brutalita, moxie, insight, finese a grit), jejichž zvyšování vždy proběhne po dosažení další úrovně a je logicky ovlivněno tím, za jakou postavu hrajete. Byť názvosloví těchto vlastností je poněkud cizokrajné, jde o klasicky diablovské vlastnosti postavy, jen jinak pojmenované.
Zlomovým okamžikem bylo dosažení šesté úrovně, kdy se hráči otevře možnost upravovat a vylepšovat systém AMP. Tvůrci tak říkají „jinak pojatému“ stromu vývoje a vylepšování dalších schopností. Práce s AMP mě na každém novém levelu naplňuje blahem, protože záleží na každém přiděleném bodu. Systém je snadný na pochopení, ale nabízí spoustu variant a procesu vývoje postavy dodává zvláštní kouzlo.
Kreslený svět reálnějších bitek
Víc vlastně k základnímu pochopení tvorby a vývoje postavy nepotřebujete. Obecně lze říci, že právě tvůrcům z Carbine se po dlouhé době povedlo propojit ne vždy splnitelný požadavek hráčů i vydavatele - být dostatečně casual i hardcore současně.
Wildstar svádí některé lidi k odsouzení především za svoji cartoonovou grafiku, jenže tentokrát jde grafika ruku v ruce s vnitřní filosofií hry. Wildstar má být dobrodružství, napětí, dobývání, zabíjení, ale také legrace. Forma nadsázky je zde brilantně vyjádřena právě vizuálním zpracováním, zábavností úkolů a jednotlivých misí, ale i tím, jak to všechno kolem báječně ubíhá.
Jsem doslova nadšený z toho, jak je vymyšlený soubojový systém. Mačkání tlačítek v rychlém sledu je zde samozřejmě také, leč vylepšené o zaměřovací systém, který OPRAVDU UKAZUJE výseč účinku toho či onoho skillu. V praxi to znamená, že musíte přemýšlet nad účinkem svých zbraní a hlavně mířit. Parádní je třeba možnost vyhnout se útoku soupeře, která se s časem vždy dobije. Správné načasování využití této schopnosti je kolikrát lepší než pořádný laser v rukou.
Questování je zábavné
Wildstar nabízí roztodivný svět plný pohodových questů, z nichž převážná většina je logicky řetězená a ovlivňuje dění a krajinu – následky vaší činnosti mohou vidět i ostatní. Každý okamžik, kdy postoupím někam dál, vždycky přinese nějaké překvapení. U vysokých kopců lze například narazit na krystaly, jejichž přítomnost narušuje gravitaci a vy můžete vyskákat na vysokou horu a vidět ten úžasný svět pod vámi. Úkoly vám zadávají bizarně vypadající postavičky, které jakoby utekly z nějakých laciných knížek. Jednotlivé mise však mají hlavu i patu a občas umí i pozitivně překvapit.
Sami velmi opatrně vyrážíte do lokace ovládanou nepřítelem. Pohybujete se uprostřed základny s cílem zničit určené zařízení. Mise splněna a úspěch ohlásíte přes vysílačku. Zadavatel se však s jednoduchým řešením nespokojí a hned vás zapojí do dalšího úkolu. Na kopci je raketa, vymlaťte nepřátele kolem a odleťte. Krom klasického úkolu tak následuje ještě vydařené finále v podobě střelby ze vznášedla, s nímž se ještě efektně zřítíte k zemi.
Chci tím říci, že questy mají šmrnc, styl a baví svojí akčností. Už od začátku je evidentní, že tvůrci mysleli na všechny. Zahrají si samotáři i hráči, co bez party nedají ani ránu. Sympatické je, že se u složitějších misí ihned dozvíte, kolik lidi je ke splnění potřeba. Nejzábavnější jsou však úkoly, na které musí být více než 3 hráči.
zdroj: Archiv
Stále nová překvapení
Začátky v každé onlineovce jsou vždy plné překvapení, pozitivní i negativních. Ve Wildstar vás takto okouzlí grafické zpracování, vtipné questy, úkoly ve více lidech a… A pak přijdete do hlavního města své frakce a nestačíte kulit bulvy. Rozhodně nejde o pompézní metropoli ale například Thayd je dokonale fungující pevností. Najdete zde terminály, odkud létáte do jiných částí planety (můžete použít i mounta nebo texi), funguje zde aukce a narazíte též na všechny možné trenéry i spoustu dalších lokací k plnění questů.
Plněním questů kolonizujete planetu a je úplně jedno za jakou stranu hrajete. A kdo kolonizuje, měl by mít právo i na vlastní dům a kus půdy. Právě osidlování planety si vytýčili vývojáři za hlavní cíl. V domě můžete mít nábytek, trofeje a další vybavení, ale hlavně můžete na pozemku stavět další zařízení, farmařit či těžit suroviny. Zkrátka na nové planetě žijete svůj virtuální život. Navíc vaše parcela levituje nad zemí, což řeší případný budoucí nedostatek půdy. Všechno můžete samozřejmě prodávat, ale na rovinu říkám, jakým směrem se bude vyvíjet ekonomika hry, nelze v tuto chvíli ještě předjímat.
Vzhůru pod zem, ale jen v dobré společnosti
Okolo dvacátého levelu se příznivcům delších výprav otevřou dungeony, které prověří odvahu a schopnosti každého hrdiny nebo party. Bez sehrané skupiny pěti hráčů se v dungeonech dlouho přežít nedá. Třeba Stormtalon's Lair je první zátěžovou lokací frakce Exiles. Není to nic těžkého, prostě vymlátíte všechno, co se hýbá. Je to však další herní zážitek, který Wildstar zvládnul na výbornou. Nechci předjímat, ale právě na těchto kampaních pro menší grupy bude stát zábavnost Wildstar v delším časovém měřítku.
Vyvážené složení party je přitom nezbytně nutné, což mi udělalo obrovskou radost. V některých onlineovkách hrách je hlavně o to, aby v partě pár útočných povolání doplňoval tank (pro prvotní útok) a zdravotník. Ve Wildstar se ale extrémně užitečný ukázal být i můj inženýr, zejména kvůli schopnosti vyrobit hned dva funkční útočené boty.
PvP ve Wildstaru je hodně akční záležitostí a odehrává se především v arénách. Od šestého levelu si můžete vyzkoušet třeba Walatiki Temple. Vstup do arény mi však přišel o trochu složitější, než třeba při hraní SWTOR, kde byl iniciační proces více přátelštější. Je třeba nutné povolit zařazování do PvP výběru a pro danou arénu jsem se ještě musel manuálně v menu zaregistrovat. Rozhodně by celý proces chtělo odladit, což snad nebude pro vývojáře problém. Start hry se jim povedl, hráči jsou zjevně spokojení a baví se. Stejně jako já.
Netvrdím, že je Wildstar je revoluční onlineovka. Jen mě zkrátka baví a jsem zvědavý, kam se bude projekt ubírat.
