Co fungovalo jednou, bude fungovat pokaždé…
Zhruba tak nějak na mě hra zapůsobila sotva jsem vstoupil do hlavního lobby. Wargaming se tohoto hesla drží doslovně, protože mě přivítala identická uvítací obrazovka, lobby samotné a samozřejmě i interface jako u předchozích dvou titulů. Jediný rozdíl byl v tom, že na pozadí nevidíte např. garáž s tankem či hangár s letadlem, ale přístav s “obří” lodí.
Vždy je ale třeba začít od píky, což znamená, že zpočátku máte k ruce starší a menší kocábky jako je například stometrová Hašidate či Erie. Taková USS Midway se skoro třemi sty metry vás čeká až o desítky hodin později. I přesto mě docela překvapilo, že zpočátku máte na výběr pouze dvě lodě. Jednu za každou frakci - Američany a Japonce (Rusko jako frakci zatím nepočítám, protože obsahuje jen dvě „ochutnávkové“ lodě dostupné pouze za prémiovou měnu).
Je to jen beta
Budu muset hrát víc, abych si vyzkoušel i něco jiného, než jen základní lodě. S odhodláním jsem se tedy pustil do bitvy proti botům. Ano čtete správně, ve hře v tuto chvíli není prakticky žádný tutoriál nebo průvodce ovládáním. Takže do 2. úrovně hrajete pouze proti botům, abyste si zvykli na ovládání a naučili se co je potřeba.
Ze začátku mi vše přišlo lehce chaotické. Důvodem je, že World of Warships je “strategičtější” než tanky a letadla. Během hraní musíte brát v potaz několik faktorů jako je rychlost a směr pohybu vašeho protivníka. Náklon a rychlost střelby vašich děl, torpéd a jiných zbraní. Prostě je zde spousta proměnných, nemluvě o tom, že střelba bez zaměření dalekohledem je prakticky nemožná a odhad vzdálenosti se tak stává jedním z nejdůležitějších prvků.
Ale právě díky tomu jsem si hru užil o něco víc. U mnoha hráčů toto ovládání může vést k frustracím a nechuti hrát dále. Osobně mě ale iritoval zcela jiný prvek hry, nemožnost použít další loď během jednoho kola. Není nic horšího než čekat dalších klidně i 20 minut než se dobojuje, abyste mohli vzít svou loď do další hry. Jedno kolo se totiž klidně natáhne i na půl hodiny.
zdroj: Archiv
Po hodině až dvou…
Jakmile vám ale vše sedne do rukou, začne hra působit jinak. Ovládání nakonec přijde na chuť každý, a protože moment, kdy kanonáda z vašich děl zničí nepřítele je epická, začne čas rychle utíkat. Nakonec jsem se s překvapením díval, kolik hodin už u hry sedím.
Postupně vyzkoumáte nové vybavení, nové lodě a začnete bojovat proti ostatním hráčům. Tím se vám otevřou i nové herní módy, které jsou ale de facto stejné či alespoň velmi podobné. Buď zabíráte jeden větší bod na mapě a přetahujete se o něj s protivníky, nebo zabíráte body tři. Podstatné je, že vás to stále tak nějak baví i přes občasnou nevyváženost zápasů, kdy na straně protivníka klidně potkáte lodi, které jsou dvě úrovně nad vaší.
Detaily
Jestliže už v této chvíli se World of Warships hraje dobře, graficky zatím kulhá minimálně na jednu nohu. Ač jsem hrál na maximální nastavení, lodě mi přišly lehce hranaté a textury nevýrazné. Nedočkal jsem se žádných pokročilých simulací vln, bouří ani jiných prvků, které by ovlivnily hratelnost. Prostě nic světoborného.
Čekal jsem alespoň zničitelné modely lodí, ale nedočkal jsem se ani toho. Veškeré poškození lodě je totiž pouze změněná textura. Lodě se potápí v kuse nebo se rozlomí na dvě části a to vše. Neviděl jsem ani jeden zničený kanón, ustřelenou věž nebo jiné zničené části lodí. Přitom nároky na PC klade hra extrémní. Na co si ten výkon bere?
World of Warships, alespoň v této fázi bety, nedosahuje zábavnosti World of Tanks, ale je na tom o mnoho lépe než World of Warplanes. Jde stále o první fázi open bety a může to působit příliš přísně, když hře vyčítám nízkou úroveň detailů či málo frakcí (lodí), ale i tak bych od Wargamingu po zkušenostech s předchozími projekty čekal o něco víc. Uvidíme, jak se tvůrci předvedou v dalších fázích vývoje.
World of Warships a další free to play hry můžete hrát zdarma na Freegames.cz.
