Perimeter - první dojmy

Představte si revoluční real-time strategii, ve které můžete dle své libosti upravovat krajinu a využívat změn terénu v boji. Přesně takový je Perimeter, jehož pár misí jsme otestovali a zde jsou naše dojmy.

Autor: Pavel Oreški
Publikováno: 21.května 2004

Verze hry: SP demo
Doba hraní: pár dnů

zdroj: tisková zpráva
První zmínky o Perimeteru se objevily již před více než třemi lety. Už od začátku ruští vývojáři z KD-Labs prohlašovali, že půjde o revoluci RTS žánru. Aby svým výrokům dodali na váze, tvrdili, že RTS v případě Perimeteru neznamená real-time strategy, nýbrž Real Terraforming Strategy. Perimeter má z RTS vyvát zatuchlost (kolikrát už jsme tohle slyšeli?) a lačným hráčům nabídnout originální prvky. O tom se nás KD-Labs snažili přesvědčit desítkami screenshotů, trailerů a naposledy také v rozhovoru. Ale až teď máme možnost si Perimeter vyzkoušet na vlastní myši.

• Příběh
Na úvod se sluší povědět si něco málo o příběhu. Nemohu příliš zabíhat do podrobností, protože tak detailní popis světa a událostí, které vedly k situacím probíhajícím v Perimeteru, jsem už dlouho neviděl. Lidstvo v blízké budoucnosti objeví portály, které umožní cestovat mezi planetami bez nutnosti zdlouhavých vesmírných výprav.

Část populace se rozhodne z umírající Země přesídlit a postaví obrovská města/lodě - Frames. Nedlouho po jejich dokončení se pozemšťané, kvůli vzrůstajícím nepřátelským útokům z nových světů, rozhodnou portály zničit. Všechny Frames se narychlo vydávají do téměř neprozkoumané Psychosféry - řetězce malých nestabilních světů.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Po dlouhých staletích se původní aliance rozpadá a šest frakcí začíná bojovat o nadvládu nad světy mezi sebou i s původními obyvateli planet. Opravdu jsem příběh hodně zjednodušil a pro veškeré podrobnosti doporučuji navštívit stránky hry.

• Obsah
zdroj: tisková zpráva Ukázková verze Perimeteru obsahuje skirmish mód na dvou mapách a tři mise pro jednoho hráče, z nichž jednou je tutoriál. Ten rozhodně doporučuji spustit, protože značně usnadní rozkoukání se a ukáže vám základní princip hry v praxi. První skutečný level je v podstatě pokračováním výuky a za úkol v něm máte zničit tři „hnízda“ původních obyvatel. Tady se naučíte, jak důležité je transformování jednotek (viz. dále). Poslední mise je docela tuhým bojem s nepřítelem, který už od začátku disponuje rozlehlou bází.

Skirmish mód je klasická okamžitá akce, v níž si vybíráte ze dvou frakcí. Navolit si můžete až tři počítačem řízené protivníky na úrovních easy a normal. Obě dostupné mapy jsou vcelku malé a bitva na nich většinou netrvá déle než pár desítek minut.

• Změny povrchu
Aby lidé putujících v nehostinné Psychosféře přežili, vyvinuli několik pokročilých technologií, z našeho pohledu čirých zázraků. Celý Perimeter stojí a padá na dvou věcech - terraformingu a transformaci. Pro rozvoj základny je totiž nutná úplně rovná plocha, kterou dokáží z údolů a hor tvarovat jednotky zvané Brigadier. Lépe řečeno, Brigadier je velitelské vozidlo dohlížející na práci zhruba dvacítky malých strojů formujících krajinu.

Veškerá manipulace s povrchem je velmi jednoduchá a probíhá naprosto automaticky. Jediné, co musíte udělat, je vyznačit území, které má být udržováno v rovině a o zbytek se postarají výše zmiňované jednotky.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Vyrovnáním dané plochy práce samozřejmě nekončí, protože při dobývání základen každá střela vyryje do země malou rýhu a vyzvedne kopeček. A dokud je roboti znovu nevyrovnají, nemůžete tam nic stavět. Samotní roboti upravující krajinu jsou nesmrtelní, respektive se na ně nedá útočit. Brigadiery sice zničit lze, ale automaticky se (pokud není v misi jejich počet omezen) doplní.

• Základny a suroviny
Jedinou surovinou v Perimeteru je energie, která se používá úplně ke všemu, co ve hře děláte - stavění základny, její udržování v chodu, výroba jednotek, jejich transformace a tak dále. Získáváte ji stavěním sběračů, které pak automaticky energii vyrábějí a slouží zároveň jako základny pro vztyčení nezničitelných štítů. Jediný problém se štíty je ten, že nenažraně spotřebovávají energii, a tak je jejich použití omezené na krátké chvilky nebo malé oblasti.

zdroj: tisková zpráva
Další zajímavé budovy, kromě obligátních obranných věží, továren na jednotky a technologických budov zkoumajících nové bojové stroje, jsou velící centra. Správný postup při výstavbě základny je to nejdůležitější ve hře. Když ho podceníte, budete mít málo energie a nepřítel vás nemilosrdně smete. Navíc je pomocí základen efektivní dobývat protivníkovo území, protože jakkoliv silný útok zřídka dokáže celou základnu zničit.

• Nanotechnologie a transformace
Rozhodně jsem předchozím odstavcem nechtěl říci, že bojové jednotky nejsou důležité. Ale jejich úkolem je hlavně základnu nepřítele narušit, vyřadit z provozu co nejvíce sběračů - tak, abyste nad ním získali energetickou převahu.

Originální je výroba bojových strojů. K dispozici máte tři základní kameny - vojáky, velitele a inženýry. Ti sami o sobě nemohou bojovat, jsou jen stavebními prvky, ze kterých skládáte samotné tanky, letadla nebo útočné krtky. Tak například tři velitelé se dají přetrasnformovat na laserového odstřelovače a ze tří vojáků uděláte raketového robota.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Kombinací všech tří kategorií se dostáváte až k dělovým buginám, bombardérům a všemožným dalším apokalyptickým strojům. Úplně nejlepší ale je, že si hra pamatuje počet jednotlivců ve skupině a když máte potřebu, můžete na bitevním poli letadla ihned přetavit v tanky nebo jakékoliv jiné jednotky, které jdou z daného počtu základních prvků složit. Transformace zabere přibližně 4 sekundy a jestli máte chuť, můžete transformovat do nekonečna.

zdroj: tisková zpráva K jednotkám se pojí jedna důležitá věc, kterou jsem již nakousl. Neovládáte je individuálně, ale pouze ve skupinách. Ono by ani nebylo dost dobře možné mít přehled o každém prťavém vojáčkovi. Předtím, než zadáte výrobu, musíte určit, k jaké skupině budou nové jednotky patřit. Skupin může být maximálně pět a novou vytvoříte postavením velícího centra. Nakonec pracujete právě jen s celými skupinami. Myslím, že jde o dobrý nápad, protože v tradičních RTS obvykle označujete stejné druhy jednotek a cíle jim zadáváte společné.

• Oči - uši - ruce
Technické zpracování Perimeteru je na vysoké úrovni. Když si prohlédnete obrázky vytípané z ranných fází hry (rok 2001) a porovnáte je se současným stavem věcí, pochopíte, že autoři ušli dlouhou cestu. Původně jsem se domníval, že je terén vykreslován voxelovou metodou, ale autoři prohlašují, že je ve skutečnosti tvarován pomocí polygonů. Nicméně terraforming vypadá naprosto úžasně. Stejně tak všechny budovy a jednotky jsou zpracovány do posledních detailů.

Engine by teoreticky zvládl milion polygonů za vteřinu, a tak se nedivím, že je grafika tak maniakálně propracovaná. Obrázky možná vypadají trochu podivně, ale za běhu je Perimeter naprosto unikátní. Animace vdechuje celému světu život. Krajina se neustále mění, všude poletuje spousta robotů, rakety zanechávají kouřové stopy, laserové paprsky křižují oblohu, energie proudí z okrajových částí základny do hlavní lodi, štíty nádherně pulzují a nad tím vším proplouvají mraky. Jednoduše nádhera.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší galerii
Hudba je ambientního ražení a její kvality můžete posoudit z volně stažitelných MP3 souborů odsud. K sci-fi z daleké budoucnosti se hodí naprosto dokonale. Zvuky jsou na standardní úrovni.

Co se nároků na hardware týče, je jasné, že tahle paráda něco stojí. Minimálně je potřeba 1 GHz procesor a GeForce druhé generace. Na mé obstarožní konfiguraci byl největší překážkou procesor, protože v začátcích misí hra běží naprosto svižně, ale jakmile postavíte desítky věží a stovky jednotek, začne se nechutně trhat. K nerušenému hraní bych doporučil procesor alespoň 2 GHz nebo lepší.

• Závěr
zdroj: tisková zpráva Perimeter má samozřejmě pár much, jako ne zcela vyladěnou umělou inteligenci nebo občasné oněmění, ale s tím se musí počítat a více se tomu budeme věnovat rozebereme až v recenzi. Každopádně KD-Labs skutečně přišli se spoustou originálních prvků, i když nakonec jde jen o „trochu zvláštní“ RTS. Už teď pročítám ceníky počítačového železa, abych byl připraven na spuštění plné verze, která se v zahraničí začíná prodávat v těchto dnech.

Stáhněte si: Demo, Trailery, Cheaty...

Související články: Rozhovor, Novinky

Pavel Oreški
autorovi je 25 let, pracuje jako grafik v celostátním deníku, píše obcas i pro Level, hraní her se venuje témer patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem (všechny clánky autora)