Řada dostupných PSVR her jsou „zážitkové“ jízdy na jedno použití. Druhá skupina her, která mě zrovna neuchvátila, obsahuje překvapivě dost podobné akční záležitosti. V nich se většinou zhostíte role robota nebo vesmírné lodě a vydáte se likvidovat nepřátele. Zbraně zaměřujete tím, že se rozhlížíte, jenže pohyb řídíte klasicky gamepadem – u všech těchto her se mi dělalo bez výjimky špatně. Odolnost svého žaludku můžete snadno otestovat hrou Scavengers Odyssey, která je dodávána v základním balíku PlayStation VR Worlds.
Druhou možností, jak bezplatně okusit poměrně značnou část nabídky, je instalace PlayStation VR Demo, což je jakýsi „HUB“, který vám umožní vyzkoušet rozličné demoverze. Patří mezi ně třeba Driveclub VR, RIGS, Tumble VR nebo Thumper a mnohé další. Přítomnost tohoto rozcestníku kvituji s povděkem.
Driveclub VR
Když už jsem v předchozí větě zmínil Driveclub VR, bylo by fér se o tomto titulu trochu více rozepsat. Driveclub měl během nepřítomnosti Gran Turisma být tou hlavní závodní hrou pro PlayStation 4. Nemá smysl zde rozebírat, zda se to hře povedlo nebo ne, fanoušky si dozajista získala. Těžko říci, jestli se jí to podaří znovu s VR verzí, kde je kamenem úrazu především grafika – horší prostředí tratí, nízké rozlišení a jakoby zamlžený obraz moc parády neudělají. Raději nejdřív zkuste demo. Jestli to s virtuálním závoděním myslíte opravdu vážně, nejspíš rádi zůstanete u Riftu či HTC Vive.
Until Dawn: Rush of Blood
Kdysi jsem si povzdychl, že bych si rád zahrál nějakou on-rail střílečku se světelnou pistolí, což je však v době plochých televizí docela problém. Proto mi hra Until Dawn: Rush of Blood (nemá s původní Until Dawn nic společného) přišla celkem k chuti. Jedná se o „pouťovou“ atrakci, kdy jedete ve vozíku po kolejích a střílíte úplně na vše, co se pohne. Grafika neurazí, střílení ze dvou pistolí naráz (s ovladači Move) je celkem zábavné a občas se i příjemně leknete. Ve výsledku je ale hra poměrně neoriginální a funguje vlastně jen díky dobře zpracované VR. Každopádně jsem se dobře bavil.
Job Simulator
Na první pohled jednouchá blbinka, ve které jsem však strávil více času, než jsem ochoten přiznat. Píše se rok bůhví kolik, všude jsou roboti a lidé už si nepamatují, jak se vlastně pracuje. Zábavnou formou vám proto tento „simulátor“ připomene, že pokud máte v kanceláři jednu koblihu, tak ji přece stačí dát do kopírky a rázem máte koblihy dvě. Ke slovu opět přichází ovladače Move, které jsou poměrně přesné, byť manévrovací prostor je omezený a snadno se dostanete mimo záběr kamery. Simulátor práce je nekomplikovaný, funkční a zábavný – nakonec, kdo by po šéfovi nechtěl hodit hrnek plný chilli, mýdla a rozmixovaného kuřecího stehna s mlékem, ne?
Keep Talking and Nobody Explodes
Můj osobní favorit a žhavý tip na silvestrovské party. Vezměte si na hlavu VR brýle a je z vás hrdina akčního filmu, který narazil na složitou bombu s tikajícím odpočtem. Vaši kamarádi jsou experti s manuálem, kteří vám musí pomoci bombu zneškodnit. Vy nevidíte manuál, oni nevidí bombu. A tak popisujete tlačítka s klikyháky, barevné drátky či číselné řady, zatímco ostatní zuřivě listují v návodu a snaží se vám poradit. Čas je neúprosný, chyby se netolerují, atmosféra by se dala krájet. Zkrátka vynikající party hra s trošku jiným využitím virtuální reality.
Weeping Doll
Na první pohled nadějný titul, který ovšem skončí dříve než vůbec začne. Není to strašidelné, zábavné ani dobře zpracované – obzvlášť dabing působí dost podivně. Celé to trvá zhruba 50 minut, a přestože prvních pár chvil působí docela solidně, zbytek je zkrátka průměrná a technicky nezajímavá nuda.
Battlezone VR
Promarněná šance, to je Battlezone VR. Nejedná se o špatnou hru, naopak jednoznačně nadprůměrnou, avšak je cítit, že tu byl potenciál dokázat mnohem více. Po grafické a zvukové stránce není nic moc co vytýkat. Jenže hratelnost trpí kvůli nepříliš dobře implementovaným „rogue-like“ elementům a dost drsně nastavené obtížnosti. Navíc se Battlezone ani moc neobtěžovala vysvětlit některé zákonitosti herního světa či ovládání. Na druhou stranu je tu výborný co-op režim, takže pokud máte trochu trpělivosti a nečekáte zábavu od první minuty, dejte hře šanci.
Rez Infinite
Pamětníci si možná vybaví hudebně-psychedelickou záležitost Rez z PS2 a Dreamcastu. V jádru se jedná o svižnou střílečku s nezaměnitelným vizuálem, který především ve virtuální realitě získal doslova nový rozměr. Grafika je jen těžko popsatelná, a byť se v podstatě jedná o remake původního titulu, unikátní výtvarný styl působí stále svěže. Hraní je navíc poměrně příjemná výzva díky vhodně nastavené obtížnosti. Místy jsem měl skoro až pocit, že Rez měl být odjakživa VR hrou. Na tenhle trip jen tak nezapomenete. Palec nahoru!
Here They Lie
Virtuální realita je pochopitelně jako stvořená pro herní horory. Na první pořádný kousek si ale budeme muset počkat – pokud tedy nový Resident Evil nakonec nezklame. Here They Lie není zrovna nejlepší zástupce žánru, jeho příběh není nikterak zajímavý, tu a tam narazíte na technické problémy jako doskakování textur a někomu se může z pohybu dělat nevolno. Na druhou stranu je to poměrně neotřelý horor, který nabízí i možnost opakovaného hraní. Rozhodně ve hře funguje pocit ponoření do virtuálního prostoru (pokud se vám tedy nedělá špatně) a je tu i dostatek kvalitních lekaček. Vyzkoušejte demo a uvidíte.
Launchových titulů pro PlayStation VR je samozřejmě podstatně více, tudíž jsme se pokusili shrnout těch několik her, které pravděpodobně upoutají nejvíc pozornosti. Celkově je line-up nových titulů zhruba stejně kvalitní jako při spuštění jakékoliv nové technologie: jsou tu kousky, které se bezostyšně snaží přiživit na novém publiku tím, že krom samotné virtuální reality nic zajímavého nenabídnou. Jsou tu i ambiciózní záležitosti, které kvůli uspěchanému vývoji bojují s více či méně zásadními chybami a chybkami. To se může projevit například ne zcela vhodně zpracovaným pohybem po virtuálním prostoru. A nakonec tu jsou pochopitelně vyloženě povedené hry – Rez Infinite, Keep Talking and Nobody Explodes, Job Simulator, v podstatě i Until Dawn si můžete příjemně užít a hardcore hráči možná zakotví u Battlezone.
zdroj: Archiv
Celkově se nejedná ani o propadák ani o velký úspěch, zkrátka takový standard. Za rohem ale už číhá Robinson: The Journey nebo třeba nový Resident Evil. Tak uvidíme, jestli PlayStation VR nabídne i kvalitní hry pro seriózní hráče.
