Jako za starých časů
O jistém zpátečnictví Heroes VII jsme už ale psali v minulosti a já tak mohu spíše jen potvrdit dříve sepsané dojmy na základě zkušeností z hraní téměř hotové hry. Vzhledem k načasování bety a konec konců i jejímu obsahu totiž nemůže být pochyb, že šlo o ukázku finálního produktu. Ano, pořád chybějí dvě frakce a bolístky bety i absentujícího „day one“ patche se projevily naplno, ale stejně tak se projevila i genialita legendární hry.
Podobně se však naplno projevilo i to, co psal Láďa už před dvěma měsíci. Might and Magic ve své sedmé iteraci skutečně uctívá legendární trojku a nabízí tolik už dříve viděných prvků, že prakticky na cokoli nového jednoduše nezbylo místo. Pokud si tedy tvůrci všechny trumfy nad rámec tradiční tahovky neschovávají do singleplayerové kampaně, která stále zůstává velkou neznámou.
Neexistuje ovšem vůbec žádný důvod myslet si, že zcela klasická hratelnost třetího dílu, mírně naředěná stavitelským uměním pětky a bitevní vřavou šestky, bude v singleplayeru chybět. Toho všeho se vám naopak téměř jistě dostane přímo vrchovatě a dobrou zprávou je bezesporu fakt, že základ autoři zvládli solidně. U hry není problém prosedět i celý den a hlavně začátky a konce jednotlivých map opravdu nabízí dynamický a návykový zážitek, který těží z roky prověřených mechanismů.
Obzvláště souboje na čtvercovém poli jsou skvělé a nabízejí mnoho možností nejen k taktizování. Konečně funguje například obcházení nepřátel i útoky do zad nepřítele a přijde mi, že svůj smysl našly i obléhací stroje, či léčící stany. Opravdovým pamětníkům pak radost na tváři vykouzlí i s Heroes neodmyslitelně spjatý hot seat.
zdroj: Archiv
Škoda jen, že starými časy zavání nejen technické zpracování, ale trošku i celkové nastavení hratelnosti. Hra dosti narostla do šíře a vy neustále něco sbíráte, mnohdy zbytečně - velké mapy jsou tudíž neúměrně vleklé. Přebytečný je však i vyšší počet surovin a hraní tak někdy trošku stojí. Hráči, hlavně na velkých mapách, musejí v některých fázích zápolení přešlapovat na místě a čekat na tu či onu surovinu, což určitě není ukázka odladěného designu.
V případě opravdu velkých map, třeba pro 8 hráčů, se k tomu pak přidává i únavné čekání na hodně pomalou umělou inteligenci, která moc rozumu ani na vyšší obtížnost nepobrala. Po desítkách tahů a zcela vylepšené dvojici měst na vás vyjede počítačem ovládaný hrdina, který je sotva schopný postavit základní jednotky.
Exploze barev
Pokud tak něco výrazně nezmění patch hned po vydání, sedmý díl Heroes asi, podobně jako šestý, čeká úmorné balancování, což lze vnímat jako hlavní zklamání posledního betatestu. Vypadá to totiž, jako kdyby tvůrci z Limbic Entertainment usnuli na vavřínech, a ačkoli udělali jinak zábavnou hru, pozapomněli na detaily. Neduh, který tak trápí snad všechny díly od čtyřky, se s největší pravděpodobností vrátí i letos a zdaleka nebude sám.
Jestliže se totiž vracejí pozitiva a léty prověřená hratelnost, musí se zákonitě vrátit i přehnané HW nároky a ikonické bugy, které se s Might & Magic táhnou už od pětky. Zdaleka nejtypičtějším problémem jsou chybějící, respektive mizející textury. Samozřejmě jde o betu a spíše nepříjemnost než nějakou nepřekonatelnou překážku, ale trošku to zamrzí. To třeba hrdinové pohybující se pozpátku už jen vykouzlí úsměv na rtech. Dost možná ale jde o propracovaný žertík autorů na účet jiné legendární značky.
Tvůrci si totiž vyhráli alespoň s audiovizuálním pojetím a kreslená grafika hýří nejen barvami, ale i atmosférou a pozitivní náladou. Ruční nádech vizuálu a povedené vyvedení jednotlivých frakcí se všemi odlišnostmi je doslova jako herní automat, od jehož barevného kaleidoskopu se jednomu nechce odtrhnout oči - některými detaily dovede vyloženě okouzlit.
Stavba města navíc nabízí dostatek taktiky, jelikož hráč musí často volit mezi dvojicemi zcela odlišných budov. Celé rozhraní je příjemně jednoduché a přehledné. Na grafice se ale pozitivně podepsalo i to, že vývojáři jsou již se sérii nějaký čas - některé jednotky a jejich vzhled přicházejí z předchozích dílů včetně trojky a čtyřky.
Pro fanoušky
Stále dokola se tu vracím k legendárnímu třetímu dílu, tedy k jakémusi etalonu žánru, kterým klasický Heroes of Might & Magic zážitek je. Nějak se ale nedostává na výčet novinek a hratelnost proměňujících prvků. Právě ty bude sedmý díl spíše postrádat a pokud se něco skutečně vylepšilo či změnilo, pak jde o drobnosti typu suroviny a jednotky. A možná fungování singleplayeru, v němž budete sjednocovat válkou roztříštěný kontinent.
Je tedy jasné, komu bude hra na konci září určena. Všichni, kteří nějaký díl Heroes s výjimkou čtyřky hráli, se budou cítit jako doma a s největší pravděpodobností je tento mix jednotlivých dílů minimálně ještě jednou vezme. Zároveň beta naznačila, že bude hra potřebovat patch ihned po vydání, stejně jako budou tvůrci muset zapracovat na vyváženosti i herním tempu. S tím už ale fandové většinou počítají a právě jim je Heroes VII nakonec určena především.
Dojmy z poslední bety jsou tak nakonec převážně pozitivní, protože jádro hratelnosti funguje dobře. Od minula přibylo možností více taktizovat v boji i mimo něj a příklon k třetímu dílu příjemně brnká na nostalgickou notu. Zároveň beta neodpověděla na otázky odladění balancu jednotlivých ras a jednotek, popřípadě umělé inteligence. Předobjednávku sběratelské edice bych ale určitě nerušil. Takové jsou totiž Heroes hry posledních pár let - buď jste se s tím naučili žít, nebo musíte ze šuplíku vyhrabat trojku.
