Je samozřejmě zbytečné a snobské pohoršovat se nad dobrodružnou hrou kvůli tomu, že její hrdinka podává totálně nesmyslné lezecké výkony, vedle nichž bledne závistí i skokan s cepíny z Vertical Limit. Je však trochu komické poslouchat řeči vývojářů o tom, kterak se inspirují Sirem Edmundem Hillarym a dalšími, a pak sledovat šíleně akční scény, kde Lara neustále padá a vše, na co sáhne, se spolehlivě bortí. Uncharted 4 je také přestřelená, ale netváří se vážně. Rise of the Tomb Raider se vážně tváří.

Velká holka 

„Lara už není ztroskotancem bojujícím o život,“ vysvětluje Rich Briggs z Crystal Dynamics na úvod našeho E3 sezení. Lara už má svou zkoušku dospělosti za sebou a nyní vyráží na svou první velkou archeologickou expedici, aby našla legendární ztracené město Kitěž pod jezerem Světlojar a prokázala, že její otec měl pravdu, že nadpřirozené elementy z Yamatai, s nimiž se potýkala minule, jsou skutečné.

Úvodem mladá Lara zavítá do Sýrie, kde zavětří stopu, která ji zavede na Sibiř, v níž coby hráč strávíte většinu času. „Sibiř ale neznamená jen sněhové pláně a zamrzlé hory. V Sibiři jsou i lesy, bažiny…,“ vypočítává Rich Briggs. Na zeleň si musíme počkat, prozatím tvůrci ukazují jen bledě krutou tvář severního Ruska.

Naše E3 prezentace začala víceméně tam, kde skončila akcí přesycená sekvence z konference Microsoftu, kterou jste u nás už mohli zhlédnout. Dravá příroda rozdělila Laru od jejího parťáka a zraněná hrdinka se ocitla ve vánici. Pomalu se brodila hlubokým sněhem, od úst jí šla pára, držela se za zraněné břicho (Lara se často drží za břicho), a z jejího těžkého našlapování šla vyčíst bolest. Lara se pohybovala vesměs přirozeně a obecně je rozdíl, jestli zrovna jdete po kolena v hlubokáči nebo po rovné cestě, ale občas byly její pohyby krapet trhané a cukané. Tady je Uncharted 4 o fous dál.

zdroj: Archiv

Při svém strastiplném bloumání sněhovou bouří Lara ulomila pár klacků, z mrtvého jelena stáhla svým multifunkčním cepínem srst a opravila vichrem rozcupované tábořiště, aby měla kde přečkat noc. Dokonce si rozdělala oheň, z nasbíraných surovin (ve hře jich bude na 16 typů) vylepšila svůj luk a dokonce vyrobila jedovaté šípy, které následující noci použila proti hlídkujícím žoldákům z podlé organizace Trinity.

Trinity taktéž hledá ztracené město a nebojí se při tom jít přes mrtvoly. Lara se sice umí ohánět, ale proti dvojici chlapům v těžkém brnění by se zapotila a tak pro ni bylo jednodušší vylézt na strom, přeskočit z větve na větev a na nepřátele v klidu vyčkat. Stejně tak je jednodušší někomu ukrást vysílačku, zahodit ji, nalákat na ni skupinku nepřátel a pak mezi ně hodit Molotov vyrobený z kanystru s kerosinem, než abyste se pouštěli do přímé zteče. 

Archeoložka 

Lara podává neuvěřitelné ledolezecké výkony, jako predátor likviduje po zuby ozbrojené žoldáky a samozřejmě nechybí ani dramatické útěky před divokou zvěří. V demu se takhle potýkala s asi pětitunovým medvědem, což z hlediska hráče znamenalo jednak několik quick-time eventů s vidinou okamžité brutální smrti, jednak klání lučištnice vs. medvěd. Při té vší akci by člověk málem zapomněl, že Lara Croft je přeci především archeoložkou, která ráda sedí na bobku a hrabe se v zemi.

Proto jsem byl rád, že po akční Sibiři mne autoři vzali do Sýrie, kde Rise of the Tomb Raider víceméně začíná. Věděli jste třeba, že Lara se bude učit novým jazykům? Během dema narazila na několik nástěnných maleb v řečtině, přičemž každé takové setkání s cizí kulturou obohatí Lary jazykové schopnosti, takže časem bude schopna rozluštit různá starodávná tajemství.

Celá syrská pasáž trvala asi deset minut a ocenil jsem, že během ní Lara ani jednou nevystřelila, pouze lezla, cupitala, plavala, řešila drobný puzzle s bazénkem, plazila se klaustrofobickými chodbami plných škorpionů… „Moc dobře víme, že naše hra se jmenuje TOMB Raider a slibuji, že v ní bude spousta kobek na prozkoumávání,“ říká Rich Briggs. V ten moment Lara konečně vylezla od štírů a zalapala po dechu, když se před ní otevřely ruiny starodávného syrského města. Lara na jedné straně, cíl cesty na straně druhé a mezi nimi propast, skryté pasti a všemožné prostorové hádanky. No vida, takhle to má vypadat.

Ty největší kobky budou součástí příběhu, což je po přímočařejším předchozím dílu příjemná změna, a vedle nich autoři dělají ještě spoustu dalších nepovinných kobek, jejichž zdolání vám přinese nějakou extra výbavu a zkušenost navíc. Podobně to fungovalo už minule.

A podobně jako minule bude fungovat i svět Rise of the Tomb Raider. Nemůžeme mluvit o open-world v klasickém slova smyslu, protože jednotlivé „mise“ budou dost uzavřené a naskriptované, ale např. Sibiř bude mít jedno velké centrum, do něhož se budete moci opakovaně vracet. V základním táboře najdete všemožné další postavy i obchodníky, a báze připomíná zázemí velkých expedičních výprav do mrazivých krajin. Pěkné.

Čím více času jsem s Rise of the Tomb Raider trávil, tím více se mi nové dobrodružství Lary Croft líbilo. Zprvu to s tou akcí vývojáři přeháněli, ale pak došlo na atraktivní predátorské hraní, a když se nakonec tvůrci blýsknuli rozsáhlými kobkami s různými nástrahami a hádankami, v duchu jsem si s nimi plácl high five. Lara vyráží na svou první expedici a pěkně se u toho zašpiní. Nejdříve 10. listopadu na Xboxu, příští rok pak i na PlayStationu a PC.