Stejně tak jsme ale z napodobeniny scény z Cameronova Titanicu pochopili, že originality hra opět (jak už je smutným zvykem této série) mnoho nepobere. Jenže právě tuto domněnku se nám během prezentace hry snažili její tvůrci z hlavy vypudit s tím, že neoriginální scénář je tou hlavní věcí, se kterou se Secret Files 3 na ulici odmítá byť jen slušně pozdravit.
„Vyprávění původního příběhu, ztvárnění lidských emocí a maximální soulad hádanek s příběhem – to jsou tři hlavní věci, na které se v Secret Files 3 soustředíme,“ zdůraznil šéf týmu Animation Arts Marco Zeugner a pustil se s vervou do prezentace obsáhle první kapitoly hry.
A na té byla už od počátku znát snaha tvůrců o filmový dojem, který do hry propasírovali externí scénáristé ze společnosti NEOS Film. Úvodní animovaná sekvence, následovaná hratelným prologem, nás zavedla do Alexandrie roku 48 před Kristem. Na moři pluly hořící lodě Julia Césara, které si věhlasný vojevůdce údajně sám zapálil, aby vzal z města nepozorovaně do zaječích, ovšem naše pozornost byla soustředěna na plameny prozatím neolíznutou alexandrijskou knihovnu plnou převzácných dokumentů.
zdroj: Archiv
V roli zlodějského mistra, najatého tajemnými postavami v kápích, jsme přelezli přes vysokou zeď do nitra knihovny, ošálili několik strážných a proslídili se až do skladu těch nejvzácnějších svitků, kam zloděj umístil zápalné bomby.
O katastrofickém následku ničivé exploze už se můžete dočíst v mnoha historických análech. Jedna amfora se svitkem však propadla kanálem do stoky a postarala se o to, že příběh tímto atentátem na vzdělanost nekončí. Ba naopak jím teprve začíná a pokračuje skokem do současnosti, kde si Nina a Max zamilovaně říkají své ano v liduprázdném kostele, který záhy pohltí plameny z horoucích pekel.
zdroj:
tisková zpráva
Ne, první přibližně čtvrthodinka hry Secret Files 3 člověka nenechá vydechnout, a to jak díky dynamickým filmovým sekvencím, tak obdobně dynamické hratelnosti, která je na úvod lehká jako pírko. Například abychom se se zlodějem dostali přes vysokou obvodovou zeď knihovny, musíme při šplhání klikat na volné spáry mezi kameny ve zdi a najít si ideální cestičku k jejímu vrcholu.
Jen o několik málo chvil později se už v roli Niny snažíme rozhoupat na ramenou kamenné sochy periodickým klikáním na postranní šipky, abychom se při jejím pádu zhoupli do výklenku ve zdi hořícího kostela přesně jako Indiana Jones v Dobyvatelích ztracené Archy. Adrenalin ze hry cáká jako krev z proříznuté tepny.
Divoký úvod je nicméně pouhým snem – a to v pravém i přeneseném slova smyslu. To, co Nina zažívá v kostele, je jen její noční můra, ze které se ráno probere do obyčejného bílého dne. A to, co my zažijeme během prvních patnácti minut hraní, je jen iluze, která jako mlha opadne a odhalí zcela standardní adventuru, prakticky totožnou s předchozími díly.
zdroj:
tisková zpráva
Poté, co se Nina probudí ze snu na posteli vedle Maxe, kterého záhy ke zděšení obou mladých snoubenců odvede v poutech ozbrojená zásahová jednotka, zůstává Nina v bytě sama samotinká a musí se snažit zjistit, do čeho se to Max namočil. Max jí přitom během odchodu v poutech zanechal jediný vzkaz: „Postarej se o ptáka!“ Ale o jakého, když v bytě žádného nemají?
Nina tedy začne hledat stopy. A spolu s nimi začne řešit klasické adventurní hádanky a puzzly, které odhalí tajné schránky a vzkazky nejen v jejich bytě, ale později také v Maxově pracovně v antropologickém muzeu, a dále pak na mnoha dalších lokacích roztroušených po celém světě, například v Egyptě nebo v Turecku. „Hra se od této chvíle stává komplexnější, Nina může cestovat mezi více lokacemi a také obtížnost hádanek začne postupně přitvrzovat,“ prozradil o dalším vývoji hry Marco Zeugner.
zdroj:
tisková zpráva
Secret Files 3 tak po divokém úvodu sklouzává do svých původních kolejí, což je na jednu stranu dobře. Typická hratelnost, oproti předešlým dílům prakticky neměnné point-and-click ovládání, a precizní předrenderovaná grafika jsou přesně tím, co od hry její fanoušci očekávají. Po zhlédnutí prezentace prologu a části první kapitoly si ale na rozdíl od vývojářů nemyslíme, že by se hra dokázala zcela vyvarovat klišé prvkům, protože už jen ve zhruba půlhodinové ukázce jsme jich viděli hned několik.
Tvůrci se však dušují, že výrazně omezí počet přehnaně komplexních až nesmyslných hádanek, které v minulých dílech série odváděly pozornost hráče od příběhu. Pokud se jim alespoň tenhle slib podaří splnit, mělo by nám nejnovější dobrodružství Niny a Maxe vykouzlit blažený úsměv na rtu.
