Avšak s posledním, pátým a nepříliš povedeným dílem z roku 2010, se nad sérií Silent Hunter zavřela hladina. Tři roky nikdo oficiálně nevěděl, zda bude někdy vyzvednuta ze dna a pokusí se oprášit lesk své předchozí slávy. Ohlášení
Ponorkový dějepis
Než vypálíme první torpédo a potopíme se několik desítek metrů pod hladinu, kde ponorku drtí obrovský tlak vody, celá se kroutí a skřípe, musím novým námořníkům zlehka představit, odkud ponorková vášeň Silent Hunter pochází. První simulace ponorek byla v roce 1996 překvapivě umístěna do bojů v Pacifiku a nabalila na sebe mohutnou komunitu.
Druhý díl skočil v roce 2001 do studených vod Atlantiku. Konečně jste mohli velet německým ponorkám a navíc, pokud jste sehnali soupeře, mohl vám dělat protivníka v podobě velitele eskortních lodí konvoje, které rády shazovaly na ponorky hlubinné pumy. V roce 2005 vyšel Silent Hunter 3, byl to vrchol série, který nebyl dosud překonán a zvláště s aplikovanou modifikaci Grey Wolves nabyl na působivosti i realističnosti. Jeho zásadní předností byla nejen solidní grafická kvalita, ale hlavně generovaná kampaň, která zaručila nekonečné hraní v nevyzpytatelných vodách Atlantického oceánu.
Dva roky po veleúspěšné trojce se na hladinu vynořil díl čtvrtý s podtitulem Wolves of the Pacific. Návrat do Tichého oceánu byl příjemný, americké ponorky neokoukané, ale série i přes několik nevšedních novinek jako vysílání průzkumných letounů nebo řízení svazů bitevních lodí, začala přešlapovat na místě. Následný Silent Hunter 5: Battle of the Atlantic, jenž vyplul v roce 2010, potopil sám sebe pomocí pouze dvou dostupných německých ponorek, krátké kampaně a vlastně i snaze být více přístupný široké veřejnosti.
Nepovedená zjednodušení pro zaměřování torpéd, kombinované s toporným ovládání nevyvážilo ani vyzdvihované volné procházení po palubě ponorky, pokec s posádkou nebo hezčí grafika. Pád série Silent Hunter z vrcholu slávy trval skoro tři roky. Nikdo netušil, zda se někdy ještě vrátí. Nyní už konečně víme, co bude dál – Silent Hunter Online.
Strategie v prohlížeči
K ponorkaření už nyní nepotřebujete našlapaný počítač. Nově se podvodní dobrodružství přesouvají do oken prohlížečů s podporou Flash 11. Mizí krásné 3D prostředí, ale přibývá několik nových rovin virtuální ponorkové služby. Už nejste jen velitelem jedné ponorky, ale můžete vlastnit až šest plavidel a posílat je na strategické mapě plnit úkoly.
Samotné potápění lodí nebo plnění jiných úkolů není automatické. Musíte se vždy přepnout na palubu dané ponorky, ale několikahodinovou plavbu k cíli mise zajišťuje systém sám. Ve hře máte speciální body, které vám umožní si dobu plavby zkrátit. Pokud jich nemáte dostatek, jednoduše vyšlete loď, vypnete klidně hru a za stanovenou dobu třeba jedné hodiny se na moře vrátíte.
zdroj: Archiv
Strategická část je novým rozměrem hry. Na mapě světa se vyskytuje několik nadefinovaných misí, které jsou součástí celé operace. Zpočátku vás čeká jednoduché potápění obchodních lodí bez jakékoli ochrany. Postupně, jak splníte požadované mise, se otevře nová operace a období války, kde již přituhuje.
Torpédoborce po vás smejčí jako lovečtí psi a hází vám hlubinné pumy na hlavu. Ale vy máte další výhodu. Na každou takovou misi si lze pozvat kamarády, čímž vytvoříte obávané vlčí smečky. Bohužel jsem hrál exkluzivní verzi, kde ostatní hráči pocházeli z řad vývojářů a mluvilo se spíše německy, takže kamarády jsem si nezískal, ale je zřejmé, že právě tohle společné torpédování bude hlavním tahounem Ponorkový simulátor Silent Hunter nemá žádnou přímou konkurenci. Tento monopol na potápění lodí během druhé světové války není pro hráče moc výhodný, ale až do roku 2007, kdy vyšel čtvrtý díl série, to nemohlo nikomu vadit. Každý kousek série byl kvalitní, něčím úspěšný a měl u ponorkářské komunity dobrý ohlas.<p> Avšak s posledním, pátým a nepříliš povedeným simulátorem, jenž vyšel v roce 2010, se za sérii Silent Hunter zavřela hladina. Tři roky nikdo oficiálně nevěděl, zda bude někdy ještě série vyzvednuta ze dna a pokusí se oprášit lesk své předchozí slávy. Ohlášení Silent Hunter Online vše prosvětlilo a my se nyní podíváme, kam legenda Silent Hunter pluje.
Grafika na maximum
Jakmile se dostanete do kontaktu s nepřítelem, je možné a nutné se přepnout na palubu ponorky. Simulace tentokrát dělá krok stranou. Veškeré prostředí v ponorce je statické, až na ovládací prvky a kroužek obrazovky v periskopu (či zaměřovače na můstku), v němž se odehrává veškeré 3D dynamické zobrazení okolního světa - moře.
V jedné z prvních verzí hry se skutečně všechno dění na moři odehrávalo v malém okénku periskopu a dalekohledu. Grafické ztvárnění takového typu připomínalo kukátko v nevěstinci pro nadržené námořníky a celkově to také odpoutávalo od simulace, působilo neosobně a nerealisticky.
V srpnu však proběhl masivní update a SHO udělala ohromný skok, zejména co se týče grafického rozhraní, což výrazně pomohlo atmosféře. Obraz viděný v periskopu lze nyní roztáhnout do velkého okna, stejně tak jako pohled z můstku pomocí dalekohledu. Netušil jsem, co vše lze z grafického enginu běžícího v internetovém prohlížeči vůbec vytáhnout. Zcela upřímně mě proto překvapil výstup z ponorky na můstek a volný pohled na moře.
Na palubě
Jako kapitán si samozřejmě řídíte směr, rychlost a hloubku, tedy odpovídáte za správné přiblížení a manévrování poblíž konvoje. Veškeré další akce jsou v rukách posádky. Vy pouze označíte vhodnou nepřátelskou loď, zaplavíte torpédovou komoru a na určeném námořníkovi je pak výpočet rychlosti a dráhy torpéda. Pokud je dobře vytrénovaný, zvládne to rychle. Nováčkům to ale trvá věčnost, což neuvěřitelně drásá nervy, pokud po vás zrovna pátrá nějaký torpédoborec.
Příjemné je, že se samotná akce na palubě dá uspíšit až čtyřnásobným zrychlením času. Schopnosti jsou důležité i u ostatních členů posádky, kteří se starají o případné opravy, identifikování kontaktů a další nezbytné činnosti při boji ponorek. Hra se tím obohacuje o nepřehlédnutelný RPG prvek, který je pro zdar akcí kriticky důležitý.
zdroj: Archiv
Poslední novou strategickou možností jsou činnosti prováděné na ponorkách v přístavu. Samozřejmostí jsou opravy poškození a doplnění paliva či torpéd. Lze si dokupovat různá vylepšení, která se projeví na lepší odolnosti, rychlosti i výzbroji dané ponorky. Tady se také nachází místo, kde vstupuje do hry free-to-play prvek a tedy čas, kdy by tvůrci rádi viděli nějaké peníze.
Začneme třeba tím, že na instalaci vylepšení motoru ponorky nemusíte čekat několik desítek reálných minut, stačí si za nakoupené kredity čas urychlit. Budete utrácet za unikátní a spolehlivější torpéda, ale i za kompletně nové typy ponorek. Některá vylepšení se dají pořídit za takzvané body prestiže. Ty unikátnější si zaplatíte kredity v podobě zlaté cihly, které si nakupujete za korunky a něco málo získáváte za plnění misí. Přístav (a nakupování v něm) stimuluje hráče podobně dobře jako pořizování vybavení tanků u World of Tanks.
Kormidlo vyrvané z rukou
Silent Hunter Online není přímým pokračováním série. Je spíše odskokem, jinou větví, kterou by si měli oblíbit všichni virtuální ponorkáři. Přesouváme se totiž ze simulace a graficky pěkné 3D hry do torpédování lodí v internetovém prohlížeči. Sice nezažijete pohled na námořníky, kteří pozorně sledují horizont, nepodíváte se do strojovny ani nepozdravíte posádku v jejich ubikacích, ale hra dokonale využívá výkonu a možností Flash 11 a rozhodně nepůsobí levně.
Ponorkový simulátor Silent Hunter nemá žádnou přímou konkurenci. Tento monopol na potápění lodí během druhé světové války není pro hráče moc výhodný, ale až do roku 2007, kdy vyšel čtvrtý díl série, to nemohlo nikomu vadit. Každý kousek série byl kvalitní, něčím úspěšný a měl u ponorkářské komunity dobrý ohlas. Avšak s posledním, pátým a nepříliš povedeným simulátorem, jenž vyšel v roce 2010, se za sérii Silent Hunter zavřela hladina. Tři roky nikdo oficiálně nevěděl, zda bude někdy ještě série vyzvednuta ze dna a pokusí se oprášit lesk své předchozí slávy. Ohlášení Silent Hunter Online vše prosvětlilo a my se nyní podíváme, kam legenda Silent Hunter pluje." target="_blank">Silent Hunter Onlinevám sice vyrve z ruky kormidlo a není už pedantickou simulací, ale jeho síla spočívá ve strategii, multiplayerových lovech vlčích smeček, radosti z vylepšování schopností posádky i vybavení ponorek. A to by mohlo fungovat.
