Nový Spider-Man loni zaujal hned na první pohled soubojovým systémem, který jako by z oka vypadl jiné herní adaptaci komiksu: Batmanovi od konkurenčního DC. Hry s Batmanem by nebyly ani z daleka tak skvělé, kdyby nenabídly plynulé, intuitivní souboje plné energie. To samé bude platit i o Spider-Manově nové hře.
Příběh, houpání se na pavučinách a bitkování se s protivníky jsou tři hlavní pilíře hratelnosti Spider-Mana. Zatímco první z nich nemohu posoudit, zbylé dva jsem si osahal pořádně. Zdržme se nejprve u soubojů, které rovnou a možná až moc odvážně označím za o level vyšší v porovnání se zmíněným Batmanem.
zdroj: Archiv
Kouzelné elasťáky
Ale stojím si za svým. Takhle příjemně jsem si už dlouho nezabojoval. Pár tlačítek gamepadu stačí k rozpoutání elegantního tanečku, ať už jste v obklopení dvou tří pěšáků, deseti těžkooděnců, nebo se vypořádáváte s některým z bossů. Spider-Man mezi fackovacími panáky plynule přeskakuje, mizí jim doslova pod nohama, odráží se od stěn, překvapuje z výšky, využívá spoustu triků s pavučinami a nebojí se rozpoutat peklo s interaktivním prostředím.
Tomu dáte pěstí, dalšího skopnete přes zábradlí, skluzem se dostanete za záda štítonoše, ke stěně přilepíte zaměřujícího snajpra, včas uhnete před letící raketou díky Spideyho pavoučím smyslům, po nováčkovi mrsknete pytel s cementem a celou několikavteřinovou eskapádu zakončíte nabitou ultimátkou, která z posledních přeživších udělá kokony. A ne, nic z toho nemusíte trénovat, prostě to tak nějak vyplyne samo.
Je radost souboje ovládat, a ještě větší radost pramení z jejich pozorování. Sálá z nich čirá energie, která proudí „bitevním polem“ a vytratí se až s pádem posledního přisluhovače zla. Spider-Man samozřejmě není nesmrtelný, což se projeví v opravdu velkých přesilách a v soubojích s bossy. Ale jakmile se naučíte naslouchat pavoučím smyslům a improvizovat s prvky prostředí, budete si připadat jak páni.
Hodný soused Spider-Man
I pro pohyb po městě si vystačíte s pár tlačítky. Vlastně samotné pohupování využívá jen tlačítko R2 a směrové navádění pomocí páčky. I v tomto případě vám tarzanovský pohyb betonovou džunglí přejde rychle pod kůži a začnete tak objevovat jeho skryté stránky. Xkem přidáte švih, zmáčknutím páčky uděláte šipku, kombinací tlačítek se zastavíte na římse… A když se vám to náhodou nepovede, žádný strach. Pád Spider-Manovi nevadí a je to i zdatný běžec, ať už jde o horizontální, či vertikální povrchy.
Dokud se sami nerozhodnete, nebudete při průletem mezi mrakodrapy rušeni žádnými ukazateli misí. Kdykoliv si ale můžete dočasně zobrazit všechny aktivní body v okolí a doplachtit k vybrané aktivitě. Hra vás samozřejmě navádí na hlavní mise, ale i vedlejších úkolů je požehnaně. Může jít o zneškodnění několika bomb před vypršením času, uzavírání úniku plynu nebo třeba analyzování jedovaté látky pomocí minihry. Kromě toho se zničehonic můžete nachomýtnout k policejní honičce a je jen na vás, zda si na ni uděláte čas.
S Insomniacem lépe
Z toho, co jsem měl možnost vyzkoušet na E3, soudím, že se Insomniacu podaří vyhrabat z nezajímavé šedi, ve které se značka posledních několik let plácala pod taktovkou Activisionu. Pokud nebude příběh vyloženě katastrofální a vedlejší úkoly příliš repetitivní, čeká nás zanedlouho pořádný návrat Spider-Mana.
Karty se postupně vykládají na stůl a ty, co už jsou otočené lícem nahoru, slibují propracovaný soubojový systém při zachování intuitivního ovládání, což platí i o neodmyslitelném cestování otevřeným světem. Spider-Man zkrátka bude přístupný každému, ale neznamená to, že by z něj vymizela výzva a s ní spojená uspokojivá radost.
