Princip hry je přitom jednoduchý. Hráči se rozdělí do dvou barevně odlišených týmů po čtyřech. Cílem hry není sestřelit co největší počet členů soupeřícího týmu, nýbrž obarvit barvou ze stříkaček co největší plochu úrovně, kde se bitva odehrává. Tým, jehož barva převládne, vyhrává. Na ploše úrovně (na zemi i po stěnách) s barvou vašeho týmu se během bitvy můžete z humanoidní formy proměnit v chobotničku, která se pohybuje rychleji, není tolik vidět a podplave pod ploty nebo vyšplhá na kolmou zeď.

K přímému boji s protivníky tak přibývá další herní vrstva, ve které jde hlavně o přetnutí protivníkovy logistické linie. Zákeřně proto přebarvujete některé chodby vedoucí k nepřátelskému spawnpointu nebo k vyvýšeným prostranstvím, abyste výhodu rychlého přesunu a dobíjení inkoustu získali na vaši stranu. Zároveň tím plníte hlavní úkol hry – nabarvit úplně všechno barvou vašeho týmu. Do toho samozřejmě v duchu dynamické a akční hratelnosti neustále měníte polohu a zasypáváte své okolí barvou: a když minete, zas tak moc to nevadí.

zdroj: tisková zpráva

Chapadlo na to!

K barvení mimo klasických stříkaček využíváte i různé technologické hračky. Oblíbeným krátkodobým power-upem je kupříkladu bazuka, která dá velkou ránu soupeři, na chvíli jej vyřadí ze hry a ještě nabarví prostor okolo. Zajímavé jsou také granáty, které dokáží dorazit dezorientované nepřátele, a ještě k tomu v kruhu rozšířit správnou (tedy vaši) barvu.

Navzdory dynamické hratelnosti a neobvyklému stylu zůstává Splatoon přehlednou hrou. V „barevném bordelu“ budete za chvíli jako doma. Jednoduchá pravidla a snadná orientace dláždí cestu krystalické hratelnosti, která si na realitu opravdu nehraje. Jde především o postup dopředu, obarvení co největší plochy na mapě a bránění soupeřům, aby provedli to samé. Problémy klasických stříleček, třeba kempování, herní systém Splatoon dokonale eliminuje. Navíc se díky jednoduchým pravidlům mažou rozdíly ve zkušenostech jednotlivých hráčů.

Snadnému vklouznutí do hry pomáhá intuitivní ovládání, které pochopíte doslova za pár sekund. Samostatnou zmínku si zaslouží míření, probíhající částečně za pomoci analogů, přičemž k drobným korekcím slouží gyroskopy. Schéma funguje nad očekávání dobře a zaměřování nepřátel vám přijde již po několika minutách naprosto přirozené a přesné. Souboje s ovládáním tak můžete hodit za hlavu a soustředit se na barevnou válku.

zdroj: Archiv

Akce, že se Call of Duty může jít zahrabat

Souboje ve Splatoon zaberou příjemných 5-10 minut - po každém kole budete mít chuť „dát si ještě jedno“ než zas půjdete něco dělat. Tempo hry a její odlišnost dokáže rychle strhnout. Po pár zápasech hodíte veškeré starosti za hlavu a dokonale se odreagujete nehledě na to, jestli vyhrajete, nebo prohrajete. Fungující ovládání, zábavný hlavní soubojový mechanismus a neotřelý multiplayerový mód ve mně zkrátka zanechal skvělý dojem.

Po delší době hraní se přeci jen objevilo několik otázek, podle nichž se patrně rozhodne, jestli se ze Splatoon stane legendární titul, nebo jen sympatická jednohubka na dvacet minut denně. V prvé řadě jde o to, jestli se tvůrci rozhodnou přidat další herní režimy, dodatečné power-upy a další podobné prvky. Museli by se však mít na pozoru, aby dalším obsahem nenarušili minimalistické zpracování hry a zároveň ji dostatečně ozvláštnili, aby se z jednoduchosti nestal časem stereotyp.

zdroj: tisková zpráva

Hlavní a nejpalčivější otázka se však týká designu map. Jen s nápaditými úrovněmi, které nejsou svázané mustrem klasických stříleček, totiž vynikne šílenost a zábavnost Splatoon. Pokud se tvůrcům povede vytvořit dostatek hřišť, kde můžete používat unikátní schopnosti chobotniček a barvit ve velkém stylu, mají vyhráno. Mapa, na které jsem Splatoon hrál, ale naznačila pozitivní směřování. Uvidíme v příštím roce, kdy Splatoon vychází exkluzivně pro WiiU.