Star Wars: Battlefront II – dojmy z hraní bety
zdroj: tisková zpráva

Star Wars: Battlefront II – dojmy z hraní bety

10. 10. 2017 19:30 | Dojmy z hraní | autor: Adam Homola |

Star Wars: Battlefront II má teoreticky skvělou výchozí pozici. Dva roky stará jednička nabízí sice ohlodanou, ale použitelnou kostřičku, na kterou jen stačilo nabalit hromadu masa a svalů. Trailer na Poslední z Jediů už začíná šponovat očekávání a Star Wars budou zase pár měsíců vládnout světu. Druhý díl Battlefront z toho všeho může jen těžit a minimálně z bety se zdá, že téhle šance využije.

Zatímco singleplayerovou kampaň snad potáhne kupředu energická a sympatická Janina Gavankar, multiplayer ústřední hvězdu nemá. Namísto něj se musí spolehnout na systémy, možnosti, desítky hráčů a ikonické postavy z předaleké galaxie. Příslib většího a lepšího multiplayeru se daří betě docela dobře prodávat, a tak zatímco na začátku každého zápasu jste nezajímavým a nudným droidem či člověkem, v jeho průběhu se můžete propracovat až k slavným hrdinům v obou odstínech Síly.

Galaktické šarvátky

Hlavním módem multiplayerové bety je Galactic Assault odehrávající se v hlavním městě planety Naboo Theed. Ta se skládá z jedné široké ulice, několika málo přilehlých uliček a interiéru paláce. Souboj je tu rozdělen na několik fází, ale když jste šikovní obránci, můžete to celé ukončit ještě na ulici.

Měnící se hratelnost, kdy v první fázi záleží spíše na taktice, opatrném postupu a sniperech, zatímco v paláci na frenetických soubojích na blízko, funguje. Taktiku střídají granáty, ale musíte chtít měnit role. Snipeři jsou v paláci vcelku zbyteční a hra vás tak donutí vyzkoušet něco jiného... a nebo trpět vlastní neefektivitou.

zdroj: Archiv

Ono nabalování svalů na kosti prvního dílu zaznamenáte prakticky okamžitě. Ještě před vstupem na bojiště se totiž musíte rozhodnout pro některou ze základních tříd a časem i pro jejich různé zbraně a vlastnosti. Na začátku vás čeká základní výběr Assault, Heavy, Officer a Specialist. Každý má jiné zbraně, schopnosti a za každého se hraje podstatně jinak.

V ideálním případě byste měli znát a hrát svoji roli tak, jak ji tvůrci zamýšleli, jenže to v betě moc reálné nebylo. Namísto plnění úkolů pobíhala většina hráčů zmateně sem a tam a snažila se nahánět jeden kill za druhým. Nešvar, kterému se v žádné týmové online hře nevyhnete, tady akcentují ještě schopnosti hráčů a jejich výbava. Pokud někdo ví, co dělá a má už správné nástroje i vylepšení, převálcuje vás, zvlášť pokud kolem vás pobíhají zmatení spoluhráči. Galactic Assault může při vzájemné spolupráce vyniknout, ale ne každý má asi po ruce devatenáct kamarádů se stejnou platformou, hrou a headsetem.

Osobně mě také nepotěšila malá viditelnost nepřátel. Celý Theed je zabalený do odstínů hnědé, zlaté a žluté, stejně jako bojový droid B1. Velmi často jsem tak neviděl nepřítele i v situacích, kdy bych ho vidět měl. Chápu, že si vývojáři nemohli dovolit droidy nijak měnit, nebo jim vymýšlet originální oblečky a měli ruce svázané striktními pravidly licence.

Star Wars Battlefront II zdroj: tisková zpráva

To ale nic nemění na tom, že je občas těžké B1 zpozorovat dřív, než je pozdě. Jedna věc je totiž nemít šanci zareagovat, protože vás trefí skrytý sniper z dálky. A druhá věc je nemít šanci zareagovat, protože si včas nevšimnete někoho, koho byste si normálně všimnout měli. Nejde o nic kritického, ale stávalo se mi to častěji, než by se mi líbilo.

Ti druzí

Působivému útoku na Theed jsou těsně v patách vesmírné bitvy reprezentované módem Starfighter Assault. Namísto menších přestřelek na zemi se posunete do vesmíru a nad planetou Fondor se snažíte sestřelit všechno co má kolem sebe červený obrys.

Jakkoliv mi přišel Starfighter Assault spíše jen na efekt, byl to efekt silný a fungující. Jakmile si totiž zvyknete na trochu netradiční ovládání a všechno to do sebe zaklapne, můžete si hrát na nejlepšího pilota galaxie. Vesmírné přestřelky už takovou hloubku minimálně v betě nenabízí, ale opět má něco do sebe, když se s X-Wingem naháníte, kličkujete a snažíte se přežít a najednou kolem vás prosviští Millennium Falcon.

zdroj: Archiv

Z prvních hodin na mě celý vesmírný mód působí jako vítězství formy nad obsahem, ale Starfighter Assault hlavním pilířem Battlefrontu není. Jako doplněk funguje skvěle a je příjemné si na chvíli odskočit z Theedu do vesmíru a zastřílet si zase tam.

Podstatně jiný zážitek pak nabízí mód Strike na mapě Takodana, kde ve filmu Síla se probouzí potkali Han, Rey a Finn Maz Kanatu. Tady už čtyři desítky hráčů nenajdete. Na mapu se vejde celkem jen šestnáct odvážlivců rozdělených na dva týmy. Odboj se snaží bránit jeden vzácný artefakt uprostřed zámku, zatímco členové First Order se ho snaží ukrást a pláchnout s ním k lodi.

Assault na Takodaně je obecně mnohem více kontaktní, rychlejší a díky menší velikosti mapy i dynamičtější. Prchající vojáci First Order často padnou, artefakt leží na zemi a po čase se vrátí zpátky do základny, tudíž se hráči postupně přetahují o každý metr a síly se pomalu přelévají z jedné strany na druhou. Právě díky kompaktnějším rozměrům mapy tu na akci už moc dlouho nečekáte a užijte si jí teoreticky víc než na Naboo.

Vše pak doplňuje Arcade, který v betě slouží spíš jako taková rychlá a jednoduchá ukázka ovládání a představení základních konceptů Dartha Maula a jednoho z droidů. Nic náročného, nic promyšleného, prostě kratičká a časově omezená vlna jednoduchých a hloupých AI nepřátel, které zničíte levou zadní.

zdroj: Archiv

Kredity nebudou stačit

Loot boxy nesmí samozřejmě chybět ani v Battlefrontu a podobně jako v případě jiných velkých letošních her, i tady tlačí vývojáři na pilu. V loot boxech totiž nenajdete jen kosmetické věci (ty jsou tu trochu nudné), ale pokud se něco nezmění, nebo nebylo v rámci bety něco zatajeno, jde také o jediný zdroj pro Star Card. To jsou karty, které mají vliv na vlastnosti vašeho vojáka i sílu některých schopností a čím lepší verzi karty máte, tím silnější je vaše schopnost.

Na základě bety nechci nad hrou lámat světelný meč, ostatně balanc pořádně ukáží až týdny a měsíce po vydání plné hry. Nicméně prostor pro obavy tu je. V multiplayerových střílečkách záleží často na každém procentu poškození, na každém hitpointu a ve chvíli, kdy musíte spoléhat na náhodu, to není dobré. Spoustu potenciálních problémů může pod koberec zamést také matchmaking, ale v betě jsem byl nejednou v partě s výrazně lépe vybavenými spoluhráči i nepřáteli.

Ve výsledku bude všechno záležet na hráčích. Battlefront II v tomhle bohužel až příliš připomíná free to play hry a jako takový bude také platící hráče odměňovat. Nejen skiny a kosmetickými drobnostmi, ale především Star Card a zbraněmi. Jednoduše řečeno si můžete za peníze nakoupit hromadu loot boxů, tím se dostat rychleji ke zbraním a silnějším schopnostem a mít na bojišti navrch nad neplatiči. To je v multiplayerové střílečce nepřijatelné a pokud systém loot boxů zůstane stejný i po vydání plné hry, může mít Battlefront II velký problém s tím, zda hráči vnímají tyto rozdíly jako férové. Silnější verze karet mají větší efekt a prostě nepůsobí dobře, když někdo odolá vaší kanonádě jen proto, že má lepší "kartičky."

Selektivní wow

Připravte se na to, že první desítky minut strávíte s otevřenou pusou. Tedy za předpokladu, že máte dostatečný hardware a můžete hrát na nejvyšší možné grafické nastavení. Star Wars: Battlefront II vypadá i zní úžasně. Je plná malých i velkých "wow momentů" a umí z nich příkladně těžit. Když se v rozhodujících chvílích zápasu rozezní Williamsova hudba, div mi nenaskakuje husí kůže.

Stejně rychle jako si na všechnu tu nádheru zvyknete trvá ale také probublání těch méně nádherných věcí. Po chvíli totiž zjistíte, že ony úžasné efekty a vůbec celá ta paráda je nesmírně selektivní a je to celé taková vesmírná Potěmkinova vesnice.

Krásné holubice na Theedu jsou opravdu všudypřítomné, což bych ještě překousl, ale až podezřele často je přistihnete, jak si v klidu prolétávají zdmi, nebo jak vylétají zpod chodníku. Do očí praští také závěsy, na které vývojáři nenamapovali fyziku. Na mapě fouká silný vítr zběsile vířící listí, ale se závěsy to ani nehne. Co víc, když do nich vystřelíte, chovají se jako zeď – ani se nehnou a lítají z nich jiskry.

zdroj: Vlastní

Samozřejmě že jde o detaily, ale jsou to jasně a často viditelné detaily, které vás z jinak perfektního audiovizuálního zážitku dokáží spolehlivě vytrhnout. Podobně jako čekám od Síla se probouzí nebo Poslední z Jediů technicky perfektní podívanou, očekávám od takhle velké herní produkce absenci podobných chyb.

It’s time for the Jedi…

Bohatí bohatnou. Tak by se dal popsat systém hrdinů, který je kořením každého Star Wars. Hrát za řadového droida je sice fajn, ale máchat světelným mečem jako Rey nebo Darth Maul je přeci jen jiná liga. Bohužel je to liga, do které se podívá jen zlomek hráčů. Jen ti nejlepší z nejlepších, zatímco všem ostatním, i těm "jen" dobrým, zůstanou ikony filmového plátna zapovězeny. Proč? Inu proto, že hrdinové jsou drazí a fungují systémem „kdo dřív přijde, ten dřív máchá světelným mečem.“

Hrdiny, vozidla i lepší droidy si kupujete v rámci každého zápasu za Battle Points. Ty získáváte postupně v průběhu bitvy za všechno možné, od zabití, přes asistenci, až po plnění úkolů. Problém je, že hrdinové stojí pět tisíc Battle Points, což není zrovna málo a po mapě nemůže běhat deset verzí Rey a pět Darth Maulů. To dává smysl. Takže abyste mohli na Naboo porcovat nepřátele s Rey (což zase smysl nedává ale budiž), musíte být nejlepší. Nejlepší, nejrychlejší, jako první se z dvaceti lidí dostat na částku pěti tisíc Battle Points a pak si Rey rychle vybrat v menu. Hlavní hrdinka nové trilogie Star Wars je pak na jeden život vaše.

Několikrát se mi dařilo, byl jsem mezi prvními pěti a svých pět tisíc bodíků jsem časem nastřádal. Jenže pak mi byla Rey zapovězena, protože si ji už vzal někdo přede mnou. A i když ten dotyčný umře, stihne si ji před vámi vzít pravděpodobně někdo jiný. Takže buď sedíte na pěti tisících a čekáte až a jestli vůbec se vám podaří Rey alespoň na chviličku ulovit, nebo si za méně bodíků koupíte třeba drona rakeťáka, nebo borce s plamenometem.

Bohatí bohatnou a ostatní mají smůlu. Na jednu stranu to chápu, ale na druhou si jeden z těch největších taháků hry užije jen pár hráčů v daném kole. Méně bodů už stojí vozidla a různé stíhačky, jenže ty mi na Theedu přišly na hranici využitelnosti. Ve vozidle je z vás najednou mnohem větší cíl, zatímco se stíhačkou ty titěrné a rychle se pohybující cíle na zemi skoro nevidíte, nebo nemáte šanci někoho spolehlivě trefit. Sice se můžete střílet s ostatními stíhačkami, ale k čemu to je, když je potřeba plnit specifické úkoly dole na zemi.

zdroj: Archiv

…to end

Betaverzi Star Wars: Battlefront II jsem vypnul s dobrým pocitem. Hodně jsem se kochal, docela se i bavil, ale namísto předobjednávky jsem si na Originu raději znovu nainstaloval Titanfall 2. Výrazně jinou a podstatně „ošklivější“, jenže pro mě osobně mnohem zábavnější multiplayerovou střílečku.

Druhý Battlefront stojí hlavně na Star Wars a úžasné audiovizuální stránce. Pod nádhernou slupkou se skrývá solidní multiplayerová akce s diskutabilním systémem Battle Points a s loot boxy, které mají potenciál rozbít celý jinak solidně vypadající multiplayer.

Nejnovější články