Již na první pohled je vidět, že od posledního herního zpracování této série (Die Hard Trilogy 2) se podařil jistý skok kupředu. Grafické zpracování je konečně na úrovni a zřejmě se podařilo i vybalancovat obtížnost, protože i na nejlehčí nastavení jsou mnohé přestřelky prohrané a hra se mi zdá trochu těžší. Určitě vítaným prvkem je to, že autoři zvolili velice realistické ztvárnění přestřelek a tak, ačkoliv by hlavní hrdina měl být nepřemožitelným supermanem, si musíte každou chvíli hlídat záda a celkový přístup k přestřelkám je opatrnější. V prvních úrovních najdete dostatek beden, stolů a jiných objektů, za které se lze schovat – a v Die Hard: Nakatomi Plaza se budete schovávat i jindy, než jen při nabíjení.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky
Hra navíc obsahuje dostatečnou interakci s prostředím, ukázkovým příkladem je zabarikádovaný přístup do další sekce budovy, kterou hráč během hry prochází. Nejde však o zamknuté dveře, ale přitlučená dřevěná prkna. Vše tentokrát vyřeší sekera, která je spolu s minimaxem (který jde mimochodem také vzít a použít nejen jako zbraň!) k dispozici na nedaleké stěně. Další inovací je zařazení ukazatele zdraví a výdrže, takže když moc dlouho běháte, dojde vám dech a musíte počkat, než se stav plic vrátí do normálu. Na druhou stranu je ale nutné zmínit jednu velkou neduhu hry – hráč je automaticky levák a ve hře jsem možnost přehodit si všechny zbraně do pravé ruky neobjevil. Ale na všechno se dá zvyknout a pokud si Die Hard: Nakatomi Plaza udrží poměrně slušnou hratelnost ze začátku hry, mohl by to být jistě zajímavý titul.