Tři hodiny s Assassin's Creed III - pokažený čajový dýchánek
zdroj: tisková zpráva

Tři hodiny s Assassin's Creed III - pokažený čajový dýchánek

24. 9. 2012 19:00 | Dojmy z hraní | autor: Pavel Dobrovský |

Londýnský Tower na břehu Temže zažil za necelých tisíc let své existence události, při kterých se vraždilo, kradlo a intrikovalo ve velkém. Kdyby kameny, shlížející na britské korunovační klenoty, mohly vyprávět, mluvily by jak o násilí, tak o krásné britské absurditě. Slyšeli byste třeba příběh o tom, jak Richard I. Lví srdce dotáhl z křížové výpravy krokodýla a na laně ho venčil v řece, dokud plaz neutekl. Anebo o partě šimpanzů, kteří dostali nábytkem vybavený pokoj. Nebo o slonovi, lvovi, pštrosovi krmeném železem... Ze zvířat přežívají dnes pouze legendární havrani a ti, když náhodou z přežraných těl dostali minulé pondělí nějaký zvuk, zakrákali: „Už vícreed ne!“

Proč se zrovna Tower stal místem pro prezentaci Assassin's Creed III, nejnákladnějšího projektu v dějinách Ubisoftu a jedné z nejdražších her v historii vůbec, na to zodpovědní lidé odpovídali neurčitým: „Přišlo nám to jako prima nápad.“ Cynicky nechávám stranou poznámku, že diamant Koh-i-nur v towerské klenotnici by zajímal mnohem víc Garretha než Connora Kenwaye a spouštím šestou kapitolu eposu na kterém pracovalo šest let lidí v několika zemích.

Zajíc obecný žije v lese, žije v lese...

Assassin's Creed III je ohromný. Dokonce tak, že dávají smysl slova producenta Hutchinsona, že on a jeho kolegové jsou mezi posledními z dinosaurů, protože tak rozlehlých a nákladných her ubývá jako indiánů v Severní Americe.

Nebyla to však rozlehlost krajiny na 2D mapě, která mi vyrazila dech, ale samotný dojem z nekonečných lesů ozdobených pionýrskými usedlostmi, mezi kterými patrolují červenokabátníci a na okrajích potoků loví ryby agresivní medvědi. Les žije, na pohled je krásný a smrtící a ze všech kamerových úhlů říká, že tohle není procedurálně vygenerovaná krajina, nýbrž s láskou vybudovaný přírodně krajinářský park.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Britské patroly se kupodivu nikdy nepozastavily při pohledu na Connora boulderujícího po skalkách v lese, ani když jim svištěl nad hlavami po větvích jako Tarzan. Na rozdíl od nich je pro Connora les jednou velkou tělocvičnou a stejně jako v minulých dílech série je jeho pohyb gymnastickou hymnou.

Přes čtyři sta nových animací (pro sběratele čísel: kdyby se pustily za sebou, tak mají přes hodinu) výrazně osvěžuje zážitek z lesního parkouru, a stejně tak malé mise nebo nepovinné aktivity. Dobrá, stopovat zajíce, lovit je lukem a stahovat z kůže nezní jako něco, co by měl provozovat velký zabiják templářů, ale jen samotný fakt, že lovecké minihry fungují, aniž by byly svázané s hlavní příběhovou linkou, říká mnohé o pečlivosti, s jakou je hra připravena. Můžete toho dělat mnoho a žádná z aktivit nepůsobí, jako by tu byla navíc.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

V hospodě bodaj nože do stolu

Tři hodiny jsou na důkladné otestování Assassin's Creed III málo. Proti své vůli opouštím lesy a vplouvám do příběhového fragmentu, ve kterém se Connor vydává proti pozemkovému spekulantovi Johnsonovi, který chce připravit o půdu indiány v Connorově rajónu.

Stopy vedou do Bostonu, kde Johnson mimojiné jede ve velkém v pašování čaje. Znalcům historie není třeba napovídat: ano, schyluje se k 16. prosinci 1773, kdy proběhl Bostonský čajový dýchánek. Američtí kolonisté se vzbouřili proti britské koruně a z jiskry odporu vzešel plamen americké revoluce.

Napjatá nálada v bostonských ulicích by se dala krájet. Nespokojení měšťané se shromažďují na nárožích a nadávají na procházející britské vojáky. Ti si svojí neoblíbenost dobře uvědomují, pevně drží pozice na strategických místech a hlídají práci výběrčích daní.

Řada pečlivě narafičených detailů a kulis na ulicích maskuje fakt, že samotná městská architektura je fádní a nudná. Boston v osmnáctém století není Istanbulem nebo Florencií, městy s desítkami historických úrovní - Boston je novodobé město postavené podle praktického plánu.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Žít se chce, avšak žít nelze

Connor se ve skákání vyzná, ale agresivita britských vojáků nezná po vyprovokování mezí. Poplach o vetřelci se šíří ulicemi jako požár a (stejně jako všichni kolegové v místnosti) utíkám víc, než bych chtěl. Když dojde na souboje, je taktický model blokování a rychlého asasínského odpravení poněkud těžkopádný a neuspokojivý, zvlášť při boji s přesilou. Vojáci poslušně čekají, až si to Connor vyřídí s jejich kolegy, a pak útočí. Z toho vyplývají dvě věci: lepší je nebojovat a umělá inteligence bude muset být ještě odladěna.

V jednom kouzelném momentu, když Connora zase jednou ze střechy sundá salva kulek od minute-manů, se unaveně podívám ven na Tower – a střetnu se s uhranutým pohledem náhodného turisty, který se přišel podívat na korunovační klenoty a náhodou zjistil, že může také vidět Assassin's Creed III. Škubne sebou tak, že čelem narazí do okenních mříží a odpotácí se pryč.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Čaj se pije se solí

Pátrání po Johnsonovi spěje do finále. V přístavu Connor odpaluje sudy se střelným prachem pašovaný čaj a nálada mezi obyvateli a armádou houstne. Stephane, jeden z věrných bostonských spojenců, už britskou šikanu nehodlá tolerovat. Zase mu vzali majetek, zase ho vydírali. Takhle už to dál nejde! Vyráží do ulic a peklo začíná.

Způsob, jakým v tento okamžik autoři pracují s budováním dramatické situace, je na hony vzdálený filmově střiženým animovaným sekvencím. Stephane útočí sekáčkem na maso na vojáky, volá po rebelii a Connor mu mohutně pomáhá. Střih. Přístav. Lodě s čajem. Rozzuřený dav. Arogantní vojáci. Dýchánek začíná, pánové.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Do vody letí krabice s čajem, i samotní vojáci. Po úspěšném zakončení mise se Johnson neobjevuje (probíhá jen poprava vedlejší postavy a nová možnost vyvolat stisknutím tlačítka další nepokoje) a já mám už jen půl hodiny na poslední výraznou část hraní – námořní bitvy.

Předtím, než Connor opustí tomahawk, luk a otrávené šípy a chytne do rukou kormidlo, je nutné ohlédnout se za celou misí. Stejně jako v minulých dílech série z ní čiší kontroverznost – na jedné straně tu je krásný otevřený svět se svobodou pohybu a miniher, na straně zadání misí, která spoutávají svojí konkrétností.

„Mám nápad,“ řekne jeden ze spiklenců. „Connore, budeš nám při cestě do přístavu dělat průzkumníka!“ To je za trest nebo za odměnu? Zabiják templářů má dělat podřadnou práci? Linearita zadání a dost často i řešení v otevřeném světě zkrátka při krátkém testování vyvolává nelibé pocity.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Godspeed, sir!

Na kritiku je ještě brzy, a tak pojďme na vodní dílo singapurské pobočky Ubisoftu. Respektive, ponoříme se do jedné z mnoha misí, které jsou buď prolnuté s hlavní příběhovou linkou, nebo v nich můžete v poklidu pirátit. Volím eskortní misi, kdy je obchodní loď pod útokem nepřátel.

Nejhorší obavy, a to sice, že jednoduché námořní bitvy budou vzhledem ke komplexitě měst a divočiny jako pěst na oko, se potvrzují. Jde o arkádu vyváženou vyšší obtížností při kormidlování a zaměřování nepřátel (funguje magnetický zaměřovák, díky bohu za něj).

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

O několika potopení a opakování smekám a přehodnocuji názor. Komplexitu ovládání a mnohovrstevný zážitek z měst a divočiny sice na moři nenajdete, ale vývojáři je dokázali vyvážit atmosférou vybudovanou, pozor, na zvucích.

Zvukový prostor námořní bitvy je neuvěřitelně strhující a adrenalinový. Námořníci na sebe řvou, zástupce kapitána opakuje příkazy a varuje, když se blížíte na skalisko, loď skřípe, ráhna mlátí o plachty a výbuchy znějí tak, že se směrem k prezentační místnosti musela natočit i historická děla vystavená v muzejní části Toweru.

Rychlý pohled dokola: všichni novináři sedí u námořních bitev jako přibití. S dostatkem pečlivě navržených misí budou svižné boje na vodě jednoznačným favoritem mnoha hráčů.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

A to je konec

Po návratu z rychlého provětrání před domem nacházím PS3 restartovanou. Vaše herní doba skočila, uhánějte zpátky na letiště! A nemohl bych ještě chv....? Ne! Cestou na letiště Luton je alespoň čas zrevidovat si zážitky.

Když byl po vydání Assassin's Creed II ustanoven tým pro trojku, dostal jeden hlavní požadavek: udělejte to stejné jako dvojka, ale úplně jiné. Povedlo se. Nejde pouze o nový engine AnvilNext, stovky animací, mnohem drsnějšího hrdinu nebo nová prostředí (opět pro sběratele čísel: ve hře přibylo 145 nových featur) - to by stačilo na derivát, ale ne na svěží, zábavnou, překvapivou a duchaplnou hru, jakou Assassin's Creed III je.

Jestli na nás teda v Toweru neušili boudu...

Vy sami si budete Assassin's Creed III moci vyzkoušet už od čtvrtka tohoto týdne na veletrhu For Games, který se koná až do neděle 30. září v Praze Letňanech.

Nejnovější články