Demo switchové verze Vampire: The Masquerade – Coteries of New York sice patřilo k méně nápadným expozicím, ale pro mě osobně rozhodně bylo tematicky zajímavějším materiálem než mnohé viditelnější kousky. RPG servírované formou vizuálního románu, tedy jakéhosi upířího gamebooku, je možná úspornější na mechaniky, ale během těch dvaceti minut strávených v jeho objetí se mi žilami prohánělo nadšení. Pestrý a zároveň nepřepálený výtvarný styl pohyblivých ilustrací jednotlivých scén podbarvoval atmosférický hudební doprovod a velmi solidní psaní.
Tvůrci z krakovského studia DrawDistance mi kývli na krátký rozhovor o svém projektu, který vám zprostředkují následující řádky. Nejprve jen v rychlosti o studiu samotném.
DrawDistance vzniklo částečným odtržením od mateřského studia Bloober. Ano, jsou to ti samí Bloobeři, co vytvořili populární nervy drásající jednohubky Layers of Fear, Blair Witch či cyberpunkového Observera s legendárním Rutgerem Hauerem v hlavní roli.
Zajímavé je i to, že souběžně s Coteries vychází i jejich top-down řežba Ritual: Crown of Horns, což je rozhodně blíže jejich standardnímu portfoliu, kam patří například i na Steamu populární simulátor Viktora Čističe – Serial Cleaner.
zdroj: Archiv
Nočním New Yorkem
K rozhovoru o Coteries jsem si stranou odtáhl hlavního designéra a pisálka Krise a jeho spolupisálského přitakávače Krose. S tímto duem, které dle užitých jmenovek jako kdyby vypadlo z plakátu na stand-up comedy, se nyní krátce vydáme do nočního New Yorku plného stínů a rychle mizících, lačnících siluet.
Zasazení hry je z větší části postaveno na upířím lorebooku New York by Night z roku 2001 věnovaném bouřlivým časům, kdy se tehdy rapidně expandující mladé Camarille daří převzít nadvládu nad městem z otěží poraženého Sabbathu. Na otázku, proč padla volba právě na New York, odpovídá Kris: „New York je ikonickým, očividně dost profláklým a zároveň skvělým místem pro čerstvé upíří přírůstky. Ti se tam navíc nemusí obávat toho, že jim do jejich existence bude kafrat nějaký zdejší, po staletí zakopaný upíří stařešina.“
Kros a Kris
Požehnáno V5
Hra si z lorebooku bere jen zasazení a částečně politický podkres, vše ostatní je již v kreativní režii studia DD, tedy za požehnání kroniky V5 a moderních pravidel. NY je tak v područí Camarilly, ta vede studenou válku proti Anarchům a vaším úkolem bude tomu všemu humbuku tak nějak přijít na kloub.
Hra se v duchu V5 celkově více soustředí na čerstvě přeměněné krvesajstvo a jeho faktor lidskosti. První větvení spočívá ve volbě klanové příslušnosti, a to sice z trojice Brujah, Ventrue a Toreador. Čili žádní naředěnci jako v Bloodlines 2 se nekonají. Začínat budete s řádnými klanovými plnokrevníky, což Kris dále rozvádí: „Ty si budeš jako postava připadat jako ryba vyhozená z vody, nebudeš mít ještě ponětí o tom, co se ti to vlastně přihodilo. Tím tě provede až starší upír, který se skrze tebe pokouší dosáhnout svých vlastních cílů.“
Nehratelné klany mají své zastoupení coby plnohodnotná NPC rekrutovatelná do vaší coterie (upíří družiny). Vy se budete zpočátku zodpovídat Camarille a jak dodává Kris: „Budeš mít možnosti si o obou sektách utvořit svůj vlastní názor, ale zatím nebudeš mít možnost Camarillu úplně opustit.“
Vizuální román
Nejpalčivější otázka samozřejmě směřovala k volbě úsporného formátu tohoto silně narativního RPG, na což Kris odpovídá následovně: „Jasně, můžeme tomu říkat vizuální román, ale pro mě osobně přístup, jaký volím, je ten, že se na to snažím dívat stylem – co kdybych měl RPG, ze kterého oškubu většinu mechanik a ponechám rozhodování a roleplay jako ústřední mechaniky?“
Coteries of New York se tedy budou především snažit klást důraz na společenské a politické interakce a mnohem méně třeba na boj. Ten bude řešen za pomoci disciplín stejným způsobem jako zbytek rozhodnutí z výběrových možností.
Krví nasáklá znovuhratelnost
Mě osobně nejvíce zajímá, zde bude kvalita psaní a prezentace navzdory svému minimalismu na takové úrovni, abych se chtěl ke hře vícekrát vracet. Pozitivním náznakem je finále hry, které, jak mi bylo prozrazeno, sice nenabídne radikálně odlišné konce, jen jejich variace (viz hry od Telltale), ale cest k nim má vést nespočet.
Každý potencionální člen coterie tak bude mít v příběhové lince svůj citelný otisk. Navíc je nebudete mít během jednoho hraní v partě všechny naráz. Autoři dále slibují příběhová DLC, která se těmto postávám budou věnovat blíže, což je jedině dobře, protože základ není kdovíjak obsáhlý. V závislosti na vaší rychlosti čtení by vám jeden průchod hrou měl zabrat něco mezi 4 až 6 hodinami, komplet obsah pak něco přes 10 hodin.
Je to hra pro vás? Na to vám odpoví Kris: „Momentálně je náš příběh takovým intrem pro hráče, co nejsou příliš obeznámení s univerzem Vampire: The Masquerade a chtějí si svou první zkušenost odbýt ve formátu videohry. No a pak pro ty, koho, jako nás, zajímá především příběh.“
