Zábava vs. realita 

Po vyzkoušení betaverze World of Warships mám pocit, že tahle hra by pro mne mohla být to pravé ořechové. Dobře kombinuje akci s taktickým uvažováním, které je zde důležitější než rychlé reflexy. Lodě jsou pomalé, většinou máte čas si svůj další krok promyslet a více než kde jinde zde platí ono známé „dvakrát měř, jednou řež“. V základu jde ale o klasickou hru od Wargamingu.

Dvě skupinky hráčů se utkávají v samostatných zápasech, kde je cílem buď vystřílet soupeře, nebo obsadit klíčové body na mapě. Tu tvoří, překvapivě, moře a ostrovy rozeseté v něm. World of Warships není hrou na realismus - bojiště jsou menší než v reálu, dostřel lodí byl upraven tak, aby vyhovoval akčnímu pojetí hry a spousta věcí, o které byste se starali v reálném simulátoru, je zde automatizovaná.

Danny Volkov, šéf vývoje, k tomu na rovinu říká: „Naším cílem není realismus za každou cenu. Ano, chceme být co nejblíže realitě, ale pokud se rozhodujeme mezi zábavou a realismem, naší volbou je zábava.“ A funguje to. De facto se v boji staráte „jen“ o rychlost a směr lodi, střelbu a občas hasíte požár, případně vypustíte průzkumné letadlo, pokud jím vaše loď disponuje. Jenže to je jen kostra celého systému. Už jen proces střelby vyžaduje určitý um, který se odvíjí od toho, s jakou lodí jste do bitvy vypluli.

Galerie

Jednoduché základy... 

Momentálně jsou ve hře čtyři typy - křižníky, torpédoborce, bitevní lodě a letadlové lodě. Křižníky představují páteř flotily, protože jsou nejflexibilnější. Disponují solidními děly, jejich protiletadlová obrana je na slušné úrovni a díky silnějšímu pancéřování vydrží víc. Bitevní loď je křižník na steroidech. Masivní pancíř z ní dělá plující pevnost, masivní protiletadlové baterie zajišťují aktivní ochranu a na palubě najdete nejsilnější děla s největším dostřelem. V tom ale tkví i slabiny bitevních lodí. Než se mohutné věže otočí na cíl, chvíli to trvá, takže nemůžete cukat z cíle na cíl. Často je zde i méně děl, takže musíte o to lépe mířit.

U křižníku většinou můžete jednou ranou zjistit, kam momentálně vzhledem k pohybujícímu se cíli vaše střely dopadají, a podle toho upravit náměr. U bitevní lodi ale nabití děla trvá klidně deset vteřin a za tu dobu už váš náměr vůbec nemusí platit. Proto platí, že s bitevní lodí bude úspěšnější spíše zkušenější hráč. A to nemluvím o tom, že je rozdíl, jestli pálíte protipancéřovými nebo výbušnými projektily.

Třetí typ lodí, torpédoborec, patří mezi lovce. Vydrží toho nejméně, ale je nejrychlejší a disponuje silnou zbraní – torpédy. Jenže trefit se torpédy není žádná legrace. Musíte zvolit rozptyl a odhadnout rychlost svých torpéd vzhledem k rychlosti pohybu cíle. A přestože můžete na obranu vystřelit kouřovou clonu, s torpédoborcem se musíte krýt za ostrovy či spojenecké lodě a vyrazit až ve chvíli, kdy jste připraveni ulovit kořist.

Letadlová loď pak nabízí hru ve hře. Na rozdíl od ostatních lodí nesledujete bojiště z můstku, ale shora, jako realtimovou strategii. Ostatně, ovládáte své letky průzkumných a torpédových letadel, která jsou vaší hlavní a jedinou zbraní. Letadlová loď představuje bezbranné oko vaší flotily a zároveň dokáže díky torpédům uštědřit smrtící úder. 

Galerie

...komplexní nadstavba 

Jakkoliv je tedy práce s loděmi v základu prostá, opravdu dobře zvládnout dané činnosti chce dobrý odhad a spoustu přemýšlení. Tím spíše, že jednotlivé lodě se od sebe liší podle reálných předloh. I v rámci jedné třídy se tak od sebe liší počtem a umístěním zbraní, sílou pancíře, rychlostí, schopností manévrovat apod.

Ve hře jsou lodě rozděleny podle kvalitativních skupin, nicméně jsem si jistý, že pokud někomu více sedne třeba rozložení děl u lodě páté třídy, vypluje raději s ní než se zdánlivě lepší „šestkou“, jejíž styl mu ale nevyhovuje. Výsledkem je pozoruhodná rozmanitost. Během krátké chvíle jsem si našel oblíbené křižníky, které vyhovovaly mému stylu hraní více než jiné. Torpédoborce jsem rychle vzdal, to je loď pro zkušené hráče, jelikož je velmi křehká a zároveň důležitá kvůli své rychlosti, s níž dokáže proniknout k letadlovým lodím a zlikvidovat je. Bitevní lodě pak vyžadují hodně předvídání, protože pomalu manévrují, a každá střela se musí počítat.

Z toho, že každá z typů lodí plní svou specifickou funkci, ale vyplývají i nároky na týmovou hru. Tvůrci už nyní vědí, že omezí počet letadlových lodí, které mohou být v jednom týmu, protože by vznikly krajně nevyvážené bitvy. Když jsme si pak dali bitvu mezi dvěma skupinami novinářů, druhý tým, kterému začal velet veterán World of Tanks, roznesl ten náš na kopytech. Koordinace je klíčová, a pokud se jeden tým dokáže správně sestavit, jeho formaci je velmi obtížné rozrazit. V tom ale také tkví kouzlo World of Warships. „Snažíme se co nejvíce rozšířit způsoby, jak mohou hráči komunikovat i mimo TeamSpeak,“ potvrzuje Volkov. „Momentálně pro to můžete využívat minimapu, na které se zobrazí vaše pinknutí myší.“

Galerie

World of Warships se jeví překvapivě dobře. Kombinuje pravidla snadno přístupné akční hry s mnohem taktičtějším, přemýšlivějším systémem, který ocení chladnokrevnou analýzu situace a zkušenosti víc než bleskurychlé hraní a reflexy, jak tomu dnes u multiplayerových titulů bývá. Široká nabídka lodí navíc umožňuje, abyste si v daných kvalitativních skupinách našli plavidlo, které nejvíce vyhovuje vašemu stylu. Schopnosti plavidla navíc můžete dodatečně modifikovat třeba volbou kapitána, který nabírá zkušenosti, a tak vaše loď rychleji nabíjí nebo námořníci rychleji uhasí požár na palubě. Do vydání je samozřejmě ještě spousta času, protože se vývoj momentálně nachází ve fázi uzavřeného betatestu a Lesta Studio stále zkouší, co funguje a co ne.