11-11: Memories Retold – recenze

3. 12. 2018 18:45 - Recenze
autor: Jakub Kovář

Recenzovaná verze: Windows

Vychází na platformách: PS4, Windows, Xbox One, PS4 Pro, Xbox One X

První světová válka je pořád originální zasazení, i když po Battlefieldu 1 a Valiant Hearts už to není tak hrami neprozkoumaná epocha. Příběhy, k jejichž napsání vybízí, nicméně pořád odvyprávěny nebyly. Explorační adventura 11-11: Memories Retold právě o špičkovém vyprávění osudu dvou vojáků znepřátelených stran je. A přestože nepřekvapí tím, že se osudy mladého kanadského fotografa Harryho a postaršího německého otce a šikovného mechanika Kurta protnou, jde o příběh, který v srdcích všech hráčů určitou stopu zanechá.

Verdikt

Skvěle propletené vyprávění o přátelství a válce sráží jednoduchá hratelnost a neustálé odtahování od příběhu. Pár zajímavých mechanismů a dobrý scénář celou hru neutáhnou.

Hodnocení redakce
6
Karta hry ▶

Recenze

Svůj podíl na tom má velmi dobrá atmosféra a celková příběhová premisa, kterou podtrhuje už to, že všechny postavy mluví svým jazykem: Němci německy, Kanaďani anglicky, Francouzi francouzsky… A hra netradičně staví na tom, že si jednotlivé strany nerozumí, což přidává sympaticky originální rovinu (ačkoliv neporozumění základním frázím v tak podobných jazycích, jako jsou němčina s angličtinou, jsem úplně nebaštil). Navíc o dabing Harryho se postaral hvězdný Elijah Wood a o Kurta neméně známý Sebastian Koch, takže o kvalitu herectví se netřeba bát.

Stejně tak zůstává silný i scénář, v němž vyniknou především postavy Kurta, Harryho a jeho velitele, majora Barretta. Motivace všech působí opravdu uvěřitelně a stejně tak reálně působí i jejich pochybnosti o tom, co vlastně ve válce dělají a zda mohou dosáhnout svých cílů, či zda v šílenství neztrácí sami sebe.

Syrovou brutalitu nečekejte, spíše psychologické drama. Příběh je však tím, co je na Memories Retold nejzajímavější, a nechci z něj zbytečně odhalovat více, než musím. Řeknu tak jen to, že je dospělý a na herní médium vyzrálý. Třešničkou na dortu je pak možnost volby – ta vede k drobným změnám v ději a těsně před koncem pak i k jednomu z celkem asi šesti příběhových zakončení.

11-11: Memories Retold zdroj: Archiv

Příběh zajímavý, ale…

Je proto škoda, že 11-11: Memories Retold občas příběhu podkopává nohy samotnými herními mechanismy. Jak jsem již psal, jde o explorační adventuru, kde se pohybujete v rámci poměrně malých a uzavřených lokací, které prozkoumáváte z pohledu třetí osoby.

I přes malou rozlohu lokací je v nich co objevovat a na první pohled působí vše příjemně. Jenže po chvíli vás právě průzkum začne odtahovat od příběhu a dramatických momentů. Máte důležitý úkol? Nejvyšší čas pokecat s kolegy nebo si zahrát karty! Někdo hystericky křičí vaše jméno? Ne, Rimmere, nepřiběhni jako vítr, jdi se podívat na druhý konec mapy, jestli se tam náhodou neválí bonusový obsah (co je smutné – válí!). Ve snaze hru prodloužit a donutit vás prohlédnout každý kout vás tak hra odtahuje od příběhu, naprosto degraduje jeho tempo a kazí herní zážitek.

Jasně, zvláště bonusové ústřižky různých dokumentů, k nimž se váže zajímavé povídání, můžete ignorovat, ale pokud hru chcete opravdu zkompletovat a jednotlivé historické skutečnosti vás zajímají, nic jiného vám nezbyde.

Krom průzkumu je třeba v těchto lokacích i mluvit s postavami, řešit jednoduché hádanky a v roli Kurta opravovat techniku, zatímco v roli Harryho nepřekvapivě fotit. Laťka obtížnosti je posazena velmi nízko a troufnu si říct, že hru lehce dohrajete, i když jste nikdy žádnou nehráli – a to včetně „plížících“ a několika akčnějších sekvencí.

Je ale nutno říct, že i přes jednoduchost působí řešení různých hádanek příjemně a na některé lokace jen tak nezapomenu. V jiných jsem však nebyl zrovna nadšený. V celkovém pohledu jde tak o průměr. Hru i s hledáním bonusů dohrajete cca za 6 hodin, bez bonusů za o hodinku až dvě kratší dobu. Což je na takové experimentální dílko tak akorát.

Celá galerie

Neotřelý vizuál

Experimentální je pak i vizuál hry, který je rovněž nejspíš tím prvním, čeho jste si všimli – celá hra je vyvedena jako pohyblivá olejomalba s odkazy k impresionismu. Jakkoliv v některých případech kouzlí úžasné scenérie, osobně musím říct, že mi tento styl grafiky příliš nesedl: po delším hraní mě trochu bolely oči a v pohybu se mi grafika příliš nelíbila. Nicméně dalo se na to zvyknout a chápu snahu se odlišit.

Explorační 11-11: Memories Retold mě ve výsledku celkem zaujal a jeho příběh měl mnoho silných momentů. Do noty hrály i fajn herní mechaniky, které však trpí až přílišným zjednodušením, což je první výrazná výtka. Jako nejdůležitější mínus vidím hlavně neustálé odtahování od příběhu ve formě sbírání herních drobností.

Vše dohromady mě tak nutí hru doporučit jen velmi opatrně. Herní fajnšmekři a lidé zažraní do herních příběhů a unikátních způsobů, jak je vyprávět, 11-11: Memories Retold určitě ocení. Běžnému hráči bych ale radši doporučil tradičnější Valiant Hearts.

Některé naše odkazy mohou vést na prodejce her či hardwaru. Pokud si skrze takový odkaz něco koupíte, můžeme z prodeje obdržet malá procenta. Více informací zde.

Tagy: recenze adventura básník první světová válka

Zdroj: vlastní

Související hry

Poslední komentáře (0 / nových)

Vstoupit do diskuze (0 příspěvků)