| Autor: Dreb Publikováno: 10.listopadu 2002 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Hrát a dohrát se dá hra zajisté s každým charakterem, ale jelikož záhy po začátku hry potkáte ožralého nacistického zloděje Johanna, který vám přislíbí pomoc za získání falešných papírů, je celkem zbytečné za zloděje hrát. A jelikož je hra hodně o bojích, které navíc nepatří, alespoň ze začátku, k těm jednoduchým, je nejlepší volbou silák. Dost ale doporučování a pojďme se společně podívat na příběh. • Příběh s válkou na pozadí 
zdroj:
tisková zpráva
Kvalitní a notně zašmodrchaný příběh plný nečekaných zvratů a rozuzlení je základní ingrediencí každého správného RPG a nejinak je tomu i s Another War. Autoři hry z polských Mirage Interactive sice sáhli po tématu, které se v RPG hrách zase tak často nevídá, na druhou stranu jim druhá světová válka otevřela mnoho zcela nových, doposud neokoukaných a originálních možností a zápletek. Přeci jen, doposud byl tento fenomén lidských dějin spíše námětem her strategických a akčních.Příběh začíná v Němci okupované francouzské vesničce Annency a jako na potvoru hned problémem. Náklaďák, ve kterém jste přijeli, se totiž rozbije a je třeba ho opravit. Jeden by si řekl triviální úkol, ale jak to tak v RPG bývá, nic není tak jednouché, jak by se na první pohled zdálo. Na peripetie s autem ale můžete chvíli zapomenout, protože to, proč jste do této bojem zapomenuté vesnice přijeli, je váš přítel Pierre, který se zdál být z něčeho silně rozrušen. Když ho naleznete v místní kavárně, poví vám něco o tajemné mapě, ale než vám stihne prozradit to hlavní, je vaše přátelská debata přerušena zákrokem gestapa a pažbou pistole ve vašem zátylku. To nám to pěkně začíná… • Putování po celé Evropě 
zdroj:
tisková zpráva
Po procitnutí z bezvědomí se probudíte ve smrdutém zablešeném vězení, odkud se budete muset dostat ven. Neprozradím vám, jak na to, ale vězte, že možností je rovnou několik a každá je honorovaná trochu jinou sumou zkušeností, která se navíc odvíjí i od výšky vaší inteligence. Časem ve vězeňském podzemí potkáte i již jednou zmiňovaného Johanna, který vám mimo jiné začne vést i deník, do kterého se budou od té chvíle zapisovat všechny důležité skutečnosti, na které během hraní narazíte. A že jich nebude málo! Navíc je Johann docela dobrý vtipálek, takže se u čtení deníků kolikrát dobře zasmějete. A pokud to vezmeme kolem a kolem, tak nejenom při čtení deníku. Celá hra je totiž hozena do sarkastické roviny a tak prakticky každý komentář hlavního hrdiny stojí za to. Je sice pravda, že někde to až tak vtipně nezní, dokonce by se dalo mluvit o trapnosti, ale takovýchto momentů je naštěstí jen pár.Po setkání s Johannem hra pokračuje hledáním falešných papírů, které by vám umožnily vycestovat z lokace, pátráním po tajuplné mapě a taktéž hledáním součástky pro rozbité auto. Až se vám podaří všechno toto vyřešit, a nemyslete si, že to je sranda, já sám jsem několikrát docela slušně zakysnul, což už se mi u RPG hodně, ale opravdu hodně dlouho nestalo, pokračuje hra druhým aktem, ve kterém se přenesete do válkou zmítané Jugoslávie. Zde potkáte mnoho nových zajímavých tváří, dostanete velkou spoustu úkolů a zjistíte další zajímavé detaily o vašem příteli Pierrovi, tajemné mapě a tajuplné nacistické speciální jednotce, která nedává spát místnímu partyzánskému odboji. Po vyřešení všech problémů se hra posune do třetího aktu, který se odehrává v Německu a odtud následně do čtvrtého - Petrohradu, kde se dočkáte zajímavého rozuzlení. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• RPG systém Takže nyní již víme, jakého hlavního hrdinu si je možné vybrat, známe částečně pozadí příběhu, ale pořád nevíme, jakým systémem se hraje. Pojďme to tedy napravit a o systému hry si něco prozradit. Již při tvorbě svého hlavního hrdiny zaregistrujete, že hra obsahuje klasické atributy jako je síla, inteligence, hbitost, charisma, štěstí atd. Tyto vlastnosti ovlivňují základní charakteristiku vaší postavy, ale časem zjistíte, že nejsou až tak důležité, a že ovlivňují jen to, které zbraně a předměty může vaše postava používat. Jakmile v nich dosáhnete určité úrovně, není třeba je již dále zvyšovat a je lepší se soustředit na schopnosti, které de facto odpovídají perkům z Falloutu. 
zdroj:
tisková zpráva
Mezi těmito schopnostmi je jak ovládání různých druhů palných a jiných zbraní, tak i takové libůstky jako je zvyšování šancí na likvidaci těžce vyzbrojeného nepřítele (Hrdina SSSR), dvojnásobného zvýšení charisma (Pán pijanů) či zvýšení odolnosti proti zranění (Tvrďák). Tyto schopnosti navíc odpovídají vybranému povolání a ačkoliv jsou některé společné, je jich i pár unikátních, a tak se silák, zloděj i intelektuál postupem času značně odliší.Schopnostmi ale nabídka Another War ještě nekončí. Zkušenostní body (za každou úroveň získáváte jeden) je totiž možné vrazit i do takzvaných speciálních schopností, které vám většinou usnadní boj. Například taková schopnost "Zabijácký fór" značí, že vaše postava během boje vykřikne v němčině nějaký vtip, který ochromí a dokonce i zraní všechny nepřátele v dosahu, přičemž míra zranění závisí na jejich inteligenci. Užitečná je také speciální schopnost hněvu, která na jeden útok zvýší zranění které způsobíte, nebo schopnost po určitý počet vteřin automaticky házet nazpět granáty, kterými vás Němci nezřídka kdy častují. S výčtem speciálních schopností bychom mohli ještě pěkně dlouho pokračovat, protože je má každá z postav různé, ale to byste přišly o to zábavné objevování, takže se raději pusťme dál, a to do bojového systému. • Bojový systém 
zdroj:
tisková zpráva
Ačkoliv jsem si ze začátku myslel, že bojový systém je největší slabinou celé hry, byl jsem postupem času nucen tuto myšlenku opustit. Ne že bych tedy narazil na něco horšího, ale prostě jsem si osvojil všechny klávesové zkratky a začal nepřátele v klidu porážet. Je sice pravda, že by se nemuseli zabití Němci po čase znovu objevovat a zbytečně tak prodlužovat vaše cestování mezi lokacemi, na druhou stranu jsem se několikrát přistihl, že procházím důkladně již několikrát prošlou lokaci, jen abych nasbíral na nepřátelích co nejvíce zkušenosti a postoupil tak zase o jedenu úroveň výše.Dost ale zbytečných keců, je třeba kápnout božskou a říci si, že souboje nejsou žádnými takticko-strategickými orgiemi jako ve Falloutu, ale jsou čistě akční záležitostí (s možností pauzy, kterou ale určitě nevyužijete tak moc jako například v Baldur’s Gate) a podobají se spíše půtkám z Diabla. Někoho to možná od hraní odradí, ale ti, kdo to překousnou, nebudou litovat. Sice hra obsahuje ještě několik dalších chybek a nedostatků, o kterých se zmíníme, ale rozhodně se jedná o kvalitní zábavu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
První z nepříjemností, která trochu kazí soubojovou část a je třeba jí přizpůsobit bojovou strategii, je chování vašich spolubojovníků. Ti jsou totiž někdy až příliš hrr a ženou se zbytečně moc do soubojů, což zamrzí zvláště tehdy, používáte-li klasickou lákací taktiku, kdy postupně likvidujete nepřátele po jednom nebo po menších skupinkách. Pravidlo jedna tedy zní vybavit spolubojovníky dostatečným počtem lékárniček, s jejichž pomocí vydrží přeci jen o trochu déle a vy budete mít čas souboj vyhrát :-) Hrajete-li za siláka, občas se také vyplatí využít speciální schopnosti nazvané Urazit, která zajistí, že všichni nepřátelé začnou střílet na vás. 
zdroj:
tisková zpráva
Dalším minoritním problémem, který jsem ale časem přeřadil do škatulky docela dobrá vychytávka, je náhodný výskyt předmětů po nepřátelích. Ptáte se mě proč? Odpověď je jednoduchá jako facka. Jelikož je hra zasazená do druhé světové války, potřebuje většina zbraní ke své úplné účinnosti náboje, kterých je ale docela poskrovnu a navíc nikdy nemáte jistotu, že najdete právě ty, které se budou hodit do vámi používaného kousku. Navíc tu je ještě specializace, takže když budete umět ovládat třeba pistole, neznamená to, že vám budou k něčemu náboje do brokovnice. Určitou možností, která se ale uplatní až dále ve hře (když najdete batoh), je možnost nosit u sebe více zbraní. Do té doby ale budete trnout, jestli přežijete další souboj. Jinak hra je celkem příjemná v tom, že když dosáhnete hranice smrti vy nebo některý ze spolubojovníků, dá vám na výběr, zdali načíst pozici nebo se objevit v hlavní lokaci kapitoly bez postihu. To se občas dá využít k rychlejšímu přesunu, protože po mapě se cestovat nedá. A jelikož je hra pojata jako vyprávění veterána v kroužku přátel nad sklenicí dobrého vína, je vaše smrt pokaždé, když se rozhodnete pro možnost pokračovat dál, vysvětlena tak, že jste se nakonec nějak ze souboje dostali :-) • Sbírání a výskyt předmětů 
zdroj:
tisková zpráva
S náhodným výskytem předmětů po padlých nepřátelích souvisí i náhodný výskyt předmětů v obchodech. Ne že by tedy každý obchodník měl úplně všechno a stačilo by jen strávit u něj dostatečně dlouhou dobu a dostali byste to nejlepší vybavení, to ne. Každý obchodník má ale určitý sortiment předmětů a ty jsou pokaždé trochu jiné. Stačí tedy na něj po nákupu kliknout a už má doplněné a obměněné zboží a vy můžete nakupovat zase znovu. Jestli se jedná o chybu, nechám na každém z vás. Problémem číslo tři, který mě osobně sice jako problém nepřipadl (zmínit ho ale je třeba) a spíše mi evokoval staré dobré časy, je nutnost sbírat předměty po padlých nepřátelích manuálně a absence tlačítka, pomocí něhož byste mohli celou obrazovku vysbírat automaticky. Sice je možné pomocí Altu zvýraznit jména na zemi ležících předmětů, ale jelikož je nutné kliknout při sbírání přímo na předmět, který je jinde než jeho popis, stává se z této činnosti, zvláště v graficky nepřehlednějších lokacích (např. les, kde se bojuje skoro pořád), noční můra nejednoho hráče. Pojďme ale zpět k veselejším věcem a vrhněme se na grafickou stránku hry. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů • Grafika a zvuky Grafické stránce hry není více méně co vytknout. Vše je totiž docela detailně vyrenderováno v programu Maya a je to znát. Sice některé lokace působí více statičtěji než jiné, ale co se dá dělat - v Baldur’s Gate a podobných hrách také moc pohybu mimo hráče a nepřátele nebylo. Hlavní hrdina a jeho pomocníci vypadají fešácky a poměrně solidně jsou i rozanimovaní, i když bych si to dokázal představit ještě trochu lepší. To samé platí i o nepřátelích, kterých je poměrně slušná řádka - klasickými vojáky Wermachtu počínaje, důstojníky, veliteli v dlouhých kabátcích, specialisty, tanky a jinou těžkou technikou konče. Co se zvuků a doprovodné hudby týče, není také nic moc co vytknout. Je však pravda, že ani jedno, mimo dabingu, moc nevyniká. Dabing je sice více než dobrý, ale nesedly mi trochu větší mezery mezi jednotlivými replikami a tak jsme často odklepával popisy předmětů ve hře již po první větě, v domnění, že již popis skončil a přišel tak o několik peprných hlášek. • Závěr 
zdroj:
tisková zpráva
Co tedy říci závěrem? Chtě nechtě musím přiznat, že jsem se u hry bavil. Sice je od začátku do konce prošpikovaná drobnými nedostatky nebo chybkami, ale já se bavil a připomnělo mi to tituly, které vycházely o pár let dříve. Taktéž se mi líbilo, že hru si díky soubojům můžete natahovat jak dlouho chcete - systém hry totiž reaguje na vaši zkušenost a podle toho na vás posílá nepřátele v různém počtu. Pokud tedy patříte mezi milovníky RPG žánru, určitě si Another War vyzkoušejte. Je možné, že vás nechytne, ale mě se tahle hra líbila.Stáhněte si: Demo, Trailer, Trailer #2, Patch Související články: Novinky |
| Dreb připravil: jd |
