Battlefield 1 - recenze PC verze

21. 10. 2016 16:05 - Recenze
autor: Aleš Smutný

Recenzovaná verze: Windows

Vychází na platformách: PS4, Windows, Xbox One

První světová válka je ve hrách, pohříchu, opomíjená. Snad kvůli mylné představě, že šlo jen o válku zákopovou - tedy plazení se bahnem skrz ostnaté dráty pod palbou kulometného hnízda, to vše jen s vidinou pěti minut života nebo hrdinského obsazení další bahnité díry v zemi. V době sci-fi stříleček a zahlcení moderními konflikty se do prvního globálního konfliktu pustili tvůrci z DICE v Battlefield 1. A světe div se, zadařilo se!

Verdikt

Battlefield 1 narušuje ubíjející hegemonii stříleček z moderní a futuristické války. Nejde ale jen o nové zasazení, protože hra krásně vypadá, ale především se skvěle hraje a nepůsobí unaveně, což se o jiných sériích nedá říct. Občas je prostě třeba udělat krok vzad, abyste se mohli posunout dopředu.

Hodnocení redakce
9
Karta hry ▶

Recenze

Avanti Savoia!

DICE neselhává ve vyobrazení první světové války v mnoha jejích podobách (protože opravdu nebyla tvořená jen částí evropské fronty v zákopech), ale především servíruje svěží hru v rámci série, která se tak trochu zasekla na místě v moderní válce. Cesta vpřed nevede nutně jenom chronologickým postupem směrem k nové verzi Battlefield 2142, ale klidně i čelem vzad na začátek války označované za „dobře organizované vraždění.“

Kampaně v Battlefield hrách stojí vždy spíše na vedlejší koleji. Jde o primárně multiplayerovou sérii a DICE ve třetím a především čtvrtém díle marně hledali způsob, jak odvyprávět seriózní příběh. Jejich snaha se vždy překlopila do akčního filmu o hrdinovi, který prakticky zachraňuje svět. V kampani Battlefield 1 ale našli správný recept, jak válečné příběhy vyprávět. Může za to nejenom zjevný respekt k odkazu obětí, ale především důraz na základní pravidlo války – přežití a osudy jednotlivců.

Celá galerie

Když pominu „tutoriálovou“ misi, která vás nemilosrdně hodí na frontu a nechá vykoupat v brutálním mlýnku frontového boje, odvypráví kampaň pět samostatných příběhů. Jejich dohrání zabere cca pět hodin, což se nezdá být mnoho, ale pro potřeby většiny příběhů to bohatě stačí. Díky celkové koncepci rozhodně nenastane moment, kdy by nastoupil stereotyp nebo nuda.

Jednotlivé příběhy se liší délkou (dvě - pět misí) a sympatické je, že se mezi příběhy můžete dle libosti přepínat. Absolvujete třeba dvě mise s Edwardsem a tankem, ztraceným za nepřátelskými liniemi, pak se vydáte na Blízký východ za Lawrencem z Arábie, a když vás unaví písek, vrhnete se do kokpitu letadla, obléknete do zbroje italských jednotek Arditi nebo zkusíte vylodění v Gallipoli.

Je škoda, že v kampani chybí příběhy za Němce, rakousko-uherského nebo osmanského vojáka, ale hypotetický problém napravuje nový multiplayerový mód Operations. Kampaň se snaží zobrazovat válku bez morálního soudu, rozhodně nedělá z Trojspolku bandu zlých záporáků. Chybí zde, naštěstí, i postavy jako záporáci, protože jde o frontové příběhy. Naopak, celou pěticí příběhů se táhne příjemný pocit smutku a absurdity z masového vraždění. Ne, nejde o protiválečnou hru ve stylu Spec Ops: The Line, ale rozhodně se vyhýbá klišé „zabil jsi mého nejlepšího přítele, budu tě stíhat napříč kontinenty!“ 

Slušné, v rámci Battlefieldu nejlepší 

Průchod misemi je většinou lineární, občas hra pustí člověka do polootevřeného prostoru, kde může využít plížení ve stylu, jaký předvedla hra Battlefield: Hardline. Podobné momenty dávají smysl i v rámci každé jednotlivé situace, ale nečekejte stealth na způsob Metal Gear Solid. Hodně se v těchto momentech projevuje pokulhávající AI, která díky konceptu misí jinak příliš růžky nevystrkuje. Battlefield 1 je zkrátka přímočará střílečka. Také mi nesedlo ovládání letadel v pasáži Přátelé na vysokých místech. S myší je ovládání letounu nemožné, na klávesnici jsem oprášil návyky z Red Barona. Sekvence s Lawrencem z Arábie je zase příběhově plošší, ale má několik světlých momentů. Za nejlepší považuji část z Gallipole, která sice nepřekvapí, ale dobře ztvárňuje průšvih britské generality.

Především mě ale jednotlivé příběhy bavily, ať už kvůli postavě, nebo jejich trivialitě. Nedočkáte se žádné pohrůžky, že v případě neúspěchu mise je celá válka ztracená. Kdepak, když se mise nepovede, třeba zemře kamarád, což je v konečném důsledku působivější. Kvůli kampani si nikdo nebude Battlefield 1 kupovat, ale nic to nezmění na faktu, že jde nejpovedenější a nejzábavnější kampaň, jakou moderní Battlefield hry nabízí. Navíc rozhodně nedělá odkazu první světové války ostudu.

Celá galerie

Hory, doly, pouště, lesy, města, pevnosti...

Základem Battlefield her je ovšem multiplayer. Po prvních ukázkách z E3 jsem měl nahnáno, aby se jen nezměnily kulisy a místo AK jste ve hře nepobíhali s MP. V arzenálu Battlefield 1 najdete hodně experimentálních zbraní, spoustu modelů, které spatřily světlo světa jen v omezeném množství kusů, a daleko víc automatických zbraní než bylo na frontě obvyklé. Zbraně jsou sdílené napříč národy, čili je jedno, zda hrajete za Osmana nebo Američana - pořád vybíráte ze stejných zbraní. Vůbec to ale nevadí.

Naopak, tvůrcům z DICE tento přístup umožnil udržet arzenál vyvážený a poměrně dobře kontrolovat, aby se zasazení úplně neutrhlo ze řetězu a půlka vojáků neměla meziválečné modely zbraní. Ve hře je totiž zbraní poměrně málo – a je to dobře, protože nejste zavaleni tunou různých pušek, které se ale ve výsledku moc neliší, kromě vzhledu. De facto se v každé kategorii vyskytuje jen několik modelů s drobnými odlišnostmi. Kupříkladu základní samonabíjecí opakovačka Cei-Rigotti se dá za měnu War Bonds, kterou získáváte pouze levelováním, pořídit ve variantě s lepší přesností nebo s lepší střelbou od boku. Zbraně jinak ve hře prakticky nejde modifikovat (jen skin, vzhled hledí a míru zoomu mířidel), což je věrnější dobovému zasazení.

Podle svého herního stylu a také mapy si pak můžete volit své loadouty. Medikovi jsem pořídil Rigotti v Trench úpravě, protože jsem většinu času pobíhal, kde bylo třeba, a v přestřelkách na blízko jsem nestíhal mířit. Proto se mi víc hodila přesnější střelba od boku.

Důležité ovšem je, že se zbraně chovají opravdu odlišně v závislosti na mód střelby (automatická, samonabíjecí, opakovačka s ručním závěrem) i vzdálenosti. Samopal MP-18 je na blízko smrtící, ale jakmile je cíl dál než dvacet metrů, rovnou raději vytáhnu 1911. Pistole v Battlefield 1 hrají významnou roli, protože se občas v konkrétní situaci hodí víc než omezená primární zbraň. Na otevřenější mapy třeba beru za Assaulta automat a do městské zástavby zase brokovnici. Nemusíte se tedy bát, že by všichni běhali se samopaly jako šílení, protože žádná zbraň se v Battlefield 1 nehodí do každé situace. 

Celá galerie

Na bojiště bez berlí nelez 

Oproti trojce a čtyřce tvůrci přepracovali povolání. Assault se stal primárním protitankovým nástrojem, Medic se vrátil jako samostatná třída (má na zádech berle, ale bohužel jimi nejde nepřítele umlátit), Support s lehkým a nepřesným kulometem plní primárně podpůrnou roli, kdy potlačovací palbou drží soupeře při zemi. A Scout je pořád hlavně sniper s důrazem na označování nepřátel - navíc odstřelovač dobový, který neplní roli předsunutého průzkumníka.

Základní puška pro Scouta nemá ani optiku. Musíte si ji odemknout až za War Bonds. Odemykání zbraní obecně je omezené úrovní povolání a vašimi financemi. Nelevelujete jen základní úroveň svého účtu, ale i jednotlivé třídy. Některé zbraně si tak můžete koupit až na vyšší úrovni, čili nečekejte, že po dvaceti hodinách hraní za medika si pořídíte nejlepší pušku pro snipera. Začínáte od nuly. Dobré je, že všechna povolání mají od první úrovně klíčové vybavení. Assault protitankové granáty a dynamit. Medic lékárničky a „oživovací“ injekci. Support bednu s náboji a Scout minu a světlici na označování nepřátel. Nemusíte tedy čekat desítky minut, než budete moci oživovat spolubojovníky. 

Celá galerie

"Bum, bum, bum, bum" - báseň Německé zbraně (vojín S. Baldrick)

Ačkoliv Battlefield 1 stále disponuje vlastnostmi, které sérii definují v její „moderní“ éře od třetího dílu, celkový pocit z multiplayerové akce je příjemně odlišný. Mohou za to hlavně zbraně, u nichž si musíte zvyknout na trochu jiné chování - zejména na snižující se přesnost a efektivitu na dálku (proto budete proklínat snipery). Významně ale zážitek ovlivňuje i destrukce, která je výrazně propracovanější než ve čtyřce. Hlavně v Conquestu nebo ještě delších Operations nezůstane na mapě kámen na kameni. Pokud jste deset minut používali kostelík jako opěrný bod, příjezd těžkého tanku nebo bombardér jej mohou proměnit ve stále menší a děravější soubor zbytků zdí. Když pak dorazí jedno ze supervozidel, třeba obrněný vlak, dokáže nadělat trosky z velké části obranných pozic. Ale ne, stále nejde srovnat se zemí vše.

Levolution efekty nahradily efekty počasí, které krásně vypadají a celkově podporují atmosféru. První Operations, kterou jsem hrál, byla za Italy v Dolomitech. Všude se válela mlha, několik desítek vojáků za zvuku píšťalky vyrazilo vpřed, mlhou začaly létat stopovky… Ano, blíž vyobrazení první světové války hry ještě nebyly. Stejně tak na západní frontě se podíváte i do zákopů plných bahna (pokryje zbraň a smyje se až v dešti či při průchodu vodou), kde vykouknutí může být smrtící chyba. Často je lepší vytáhnout nůž než čekat, až nabijete pistoli.

DICE se navíc snažili vyřešit některé problémy předem. Pokud zemřete, ukazuje hra, kolik je kolem vás Mediků, a jak jsou blízko. Víte tedy, jestli má cenu se rovnou respawnovat, nebo počkat na oživení. Platí to především v Operations, kde se hodí každý ušetřený ticket na straně útočníků. Případně jim můžete nadávat, jak jsou slepí, protože ležíte pár metrů od nich.

Neustále hovořím o Operations a důvod je jasný: podle mě o nový „královský“ mód Battlefieldu, který korunu přebírá od Conquestu. Jde vlastně o příběhové tažení, ve kterém na sebe navazuje několik map. Dalo by se říci, že jde o pořádně nafouklý Rush mód pro 40 nebo 64 hráčů. Animačka nejdříve uvede válečnou situaci obecně. Podle příslušnosti k jedné ze stran pak uvidíte krátký příběhový proslov vojáka, který uvede celou Operations i jednotlivou fázi tažení. V Operations už se navíc dostávají ke slovu Němci, Rakušané i Osmané a DICE skrze ně podtrhují, že v téhle válce nejsou žádní padouši - jen oběti. V budoucích DLC přibudou do hry Francouzi a Rusové a díky Operations nepůjde jen o nové uniformy nebo pár zbraní, ale další kontextuální rozšíření celého konfliktu. 

"Mám vychytralý plán" (stále stejný génius)

Útočníci mají v Operations za úkol obsazovat po sobě jdoucí sektory, dokud jim nedojdou tickety, zatímco obránci jim v tom logicky brání. Pokud potřebné sektory na mapě padnou, příběh tažení se posune o mapu dál, a pokračuje se až do finální bitvy, která rozhodne, kdo se stane vítězem dané ofenzívy. Je milé, že hra v závěrečném hodnocení vytváří alternativní dějiny. Když Osmané ubrání Sinaj, dozvíte se, jak by se to (asi) promítlo do dalšího vývoje války. Operations tak boduje hned v několika sférách. V první řadě dává snažení jasný rámec i v rámci jednotlivých sektorů. Když bráníte poslední sektor v troskách budov, které na začátku hry byly jako nové, má to správný náboj naprostého zoufalství.

Navíc je mód Operations velký jak rozsahem, kdy fronta přepochoduje rozlehlou mapu, tak i délkou, protože jedna hra zabere klidně hodinu. Výskyt vozidel mi v Operations přišel lepší než v Conquestu, protože jich zde není tolik. Při hraní Conquestu není problém, aby se špatně koordinovaná strana nechala zmasakrovat dvojicí tanků. V Operations celkově směřování boje na konkrétní body zvyšuje šanci, že někdo dostane nápad a na příjezdové cesty naklade dynamit. Ztráta tanku útočníka bolí víc, než když se mu v Conquestu brzy spawnuje další. Pokud se ale útočníkovi nepodařilo sektor v poslední pokusu dobýt, dostane posilu v podobě supervozidla (obrněný vlak, zepelín, válečná loď), které může pořádně rozhodit rovnováhu na bojišti. Příjemné také je, že pokud útočník obsadí cílový bod, mají obránci před nenávratnou ztrátou dané fáze hry chvilku na to, aby bod získali zpět. Občas se tak hra opravdu přelévá přes jedno místo několikrát.

Pokud vás děsí hodinové hry, pořád můžete hrát standardní Conquest, který se od předchozích dílů prakticky nezměnil. Ostatně, neopravuj, co není rozbité. Team Deathmatch je samozřejmostí a Rush je pro hráče, kteří chtějí menší konflikty. Chaotický, ale zábavným a bezmyšlenkovitým způsobem, je mód War Pigeon, který připomíná Oddball z Halo, jen pobíháte s poštovními holuby. Stejně se ale vsadím, že nejvíc času strávíte hraním Operations. Rozsah a zpracování tohoto módu nejvíce evokuje velké bitvy první světové války. 

Celá galerie

Nesnesitelná krásné vraždění

V oblasti audiovizuálního ztvárnění představuje Battlefield 1 současnou špičku. Míra detailu je občas až absurdní - ať už jde o zašpiněné knoflíky na rukávech vojenského kabátu, nebo zmíněné zašpinění zbraně. Víc ale pro dojem ze hry dělají animace zabití, které opět působí realističtěji. Ozvučit své hry uměli tvůrci z DICE vždy špičkově a v Battlefield 1 to platí dvojnásob. Obecně platí, že jakmile se proběhnete po Dolomitech nebo lese v Argonne, dojde vám, že jde o nejlépe vypadající mutiplayerovou střílečku, jaká se vám dostala do ruky.

Navíc se neopakuje průšvih s tragickým technologickým stavem čtyřky při a po vydání. Hra mi ani jednou nespadla, největší problém v kampani nastal, když se zcela nečekaně všechno krom HUDu přebarvilo do bílé a šedé. V multiplayeru se mi nestalo, jako u minulého dílu, že by mě vyhodil server, nezapočítaly se mi zkušenosti apod. Dokonce nemám pocit, že bych umíral na střelu, která mě dohonila až ve chvíli, kdy jsem byl za rohem, což bylo ve trojce a čtyřce běžné. 

Celá galerie

Battlefield 1 je jedním slovem osvěžující. Samozřejmě svým zasazením, ale i herními prvky, které z toho vyplývají. Hra rozhodně nepopírá svoje dědictví, ostatně třetí díl měl vynikající multiplayer, ale naštěstí je dokáže kormidlovat do nových vod. První světová válka si zasloužila herní zpracování, které podtrhne rozsah tohoto konfliktu, a Battlefield 1 to zvládá s přehledem. 

Tagy: FPS válečná první světová válka

Zdroj: vlastní

Související hry

Poslední komentáře (0 / nových)

Vstoupit do diskuze (0 příspěvků)