Už v době psaní článku před týdnem však DICE chrlili větší updaty v denních intervalech, menší dokonce průběžně. Tvůrci tedy dostali čas do konce týdne, aby hru dali do pořádku. Ne z altruismu, ale z čistě pragmatických a praktických důvodů. Battlefield 4, stejně jako Call of Duty: Ghost, se kvůli orientaci na multiplayer de facto podobná onlineovce, u které se počáteční problémy se servery dají očekávat s tím, že je ale tvůrci bezpodmínečně brzy odstraní. A protože vymezená lhůta uplynula, pojďme se podívat, jaký Battlefield 4 skutečně je, když už se konečně dá hrát to hlavní – multiplayer.
Měli jsme samozřejmě možnost recenzovat samostatně kampaň a později multiplayer. Mohlo by to však vytvořit dojem, že je kampaň důležitou složkou hry. Přitom není. Řeknu to poprvé, možná ne naposled, ale natvrdo - Battlefield 4 kampaň je naprosto postradatelná část hry.
Zatímco ještě u trojky na singleplayeru krapet záleželo, letos už je všechno jiné. Kampaň je postradatelná nejen kvůli svým ryze průměrným kvalitám, ale zejména proto, že Battlefield byla a je čistokrevná multiplayerová střílečka. Proto bylo nutné recenzovat Battlefield 4 až s fungujícím multiplayerem a po spoustě nahraných hodin.
Nuda, nuda, modř, modř
Když už jsem kousl do kyselého jablíčka, odbavím nejdříve kampaň. Battlefiled 3 nenabízel ničím výjimečnou kampaň, obsahovala však momenty, které člověka chytly za nadledvinky a ždímaly z nich adrenalin. Čtyřka takové momenty nemá. Scénář je nutný a nenápaditě napsaný. Je vám sice jasné jaké emoce se tvůrci pokoušeli vzbudit, ale vůbec to nefunguje. Oproti minulému dílu se také okoukala grafika a u čeho jsme předtím překvapeně otevírali ústa, to už dnes prostě nešokuje. Přesto hra pořád vypadá krásně.
Neúspěchu při vyvolávání emocí nenapomáhá ani fakt, že příběh někdo psal během přestávek na oběd. Generická zápletka ignoruje jakoukoliv realitu a tak sledujete, jak moc v Číně přebírá Zlý čínský generál, který zabil Hodného čínského politika. No, a protože je zlý, přidali se k němu i Rusové, takže střílíte Rusy a Číňany. Ne, tohle opravdu není Tom Clancy.
Reckere, přines!
Hlavní hrdina Recker navíc mlčí a postupem času jsem si představoval, jak má podřízený, lehce ustrašený výraz. Je to sice velitel týmu Tombstone, ale neustále mu někdo říká, co má dělat. „Reckere, otevři tohle! Reckere sestřel ten vrtulník! Reckere jdi a zjisti co to je!“
Vrcholem absurdity je scéna, kdy máte v Šanghaji zničit tank a oba podřízení vás, schovaní v keři pár metrů od tanku, hlasitě povzbuzují při šíleném kličkování mezi minami. Prostě rozený velitel. Postavy jsou navíc zoufale jednoduché a některé nemají ani jednu definující charakterovou vlastnost. Neschopnost tvůrců udělat dobrý příběh demonstruje, jak se vypořádají s jednou postavou z trojky. To už jsem si ťukal na hlavu, jestli nejde o nějaký divný vtip.
Hlavní problém ale tkví v tom, že v singleplayeru není zábavná ani samotná akce. Battlefield hry těží z velkých map, a i když tu máte o malinko víc prostoru, než v trojce, pořád jde o velmi svázané hraní. Střílej, střílej, popoběhni, střílej. Akce je neinspirativní, opakuje se a je nudná.
Tvůrci mají tendenci vše natahovat systémem „a ještě jeden“. Zničíte dva náklaďáky vojáků a místo toho, abyste šli dál, přijede třetí. Zničíte tank, ale ne, ještě přijede jeden, abyste se nenudili. Postříleli jste vojáky v hangáru? Moment, otevřou se dveře a přiběhne ještě jedna vlna. Bože, už ne!
Hodnotit jen kampaň, nesáhnu k lichotivým číslům. Audiovizuálně působivý, ale únavný obsah je sympatický jen tím, jak je krátký. Jenže, na kampani vůbec nesejde. Kdyby ji DICE do hry nedali, absolutně nic by se nestalo a pro finální hodnocení je tahle oschlá jednohubka zcela irelevantní. Hráči v ní nebudou trávit stovky hodin, maximálně ji prolétnou, aby si odemkli nějaké zbraně a skiny na nože. Někteří ani to, protože hned naskočí do multiplayeru.
Padám ani nevím jak... už ne
DICE udělali na zprovoznění multiplayeru pořádný kus práce a byť bych byl rád, aby hra fungovala skvěle od začátku, výsledek úvodního patchování se dostavil. Jak multiplayer v prvních dnech fungoval z poloviny, nyní už hra padá jen výjimečně, navíc jen při načítání mapy. Pád ve hře, který by mě připravil o skóre, z mé zkušenosti zcela zmizel.
Neznamená to, že se už nikdy s pádem v mapě nesetkáte, hra určitě není dokonale technicky doladěná. Ovšem jako jeden z mnoha, který měl se stabilitou BF4 pořádné problémy, mohu říct, že nyní mi už vše pracuje jak má.
Kupodivu jsem pár dní nepotkal žádné lagy a co se týče střílení „za roh“ (viz článek), podařilo se tvůrcům tento neduh také eliminovat. Pokud jde o hardwarovou náročnost, tak sestava, která trojku rozběhala na maximální detaily, čtyřku zvládá v individuálním nastavení někde mezi medium a high.
Battlefield 3.5
Od začátku je jasné, že Battlefield 4 je nástavbou trojky. Bere osvědčený koncept a přidává k němu různá vylepšení a novinky. Ačkoliv jsou některé změny výrazné a prospěšné, asi bych raději viděl komplexnější úpravy. Jedna z nejvýraznějších a nejlepších novinek je v BF4 návrat Commander módu. Hráč na pozici velitele má skvělý přehled o bojišti, rozdává rozkazy jednotlivým týmům a na daná místa může shazovat i zásoby. Hrát s dobrým velitelem je slast.
Najednou jasně vidíte, kam se vydat, kde je vás třeba a směřuje to i jednotlivé týmy, jejichž členové pak (většinou) nepobíhají jako hejno slepic, kde se jim zamane. Vyžaduje to samozřejmě solidní velitele, kteří musí vyžadovat a potvrzovat rozkazy, ale to je klasická nevýhoda, když nehrajete se známými, ale s náhodnými hráči. Commander mód je to nejlepší, co se ve čtyřce v rámci změn objevilo, protože to skutečně prohlubuje taktické možnosti hry.
Těžko na cvičišti...
Užitečné bylo i přidání testovacího polygonu, na kterém se učíte řídit, létat, prostě používat vozidla bez toho, aby vás pořád někdo sestřeloval nebo vám nadával v plné hře. Dalším příjemným vylepšením jsou změny v základní čtveřici povolání. Hlavně recon je konečně něčím víc, než jen sniperem. Celkové úpravy napomáhají podpůrné a průzkumné roli recona, takže se nemusíte pořád dívat jen skrze optiku sniperky. Nemálo kol jsem jako recon strávil pohybem po úrovních a nahlašováním pozic nepřítele, případně laserovým označováním vozidel.
Konečně v plné míře platí, že v Battlefield 4 si místo na bojišti najde každý hráč. Můžete být zaměřeni ofenzivně, defenzivně i podpůrně a flexibilnější systém vybavení a zbraní vám umožňuje ušít si svou roli na míru. Pomáhá tomu také systém zbraní, kdy jsou některé kategorie po odemčení obecně sdílené mezi všemi povoláními.
Patří sem třeba brokovnice nebo novinka v podobě DMR - Designated Marksman Rifle. Jde o výkonné pušky na jednu ránu, které představují hybrid mezi sniperkou a karabinou. DMR nejsou tak účinné a přesné jako sniperky, takže nehrozí jejich přesílení. Jde však o sympaticky multifunkční zbraně, jejichž role závisí na tom, čím si je ověsíte.
Právě nabídka přídavné výbavy ke zbraním se v Battlefiled 4 hodně rozrostla. Naleznete zde široké spektrum nástaveb, které ve výsledku mohou dost radikálně měnit chování oblíbené zbraně. Úsťové brzdy, pažbičky, kompenzátory - všechno má určitý efekt na chování zbraní při střelbě a jde přes ně v případě potřeby kompenzovat i přirozené limity zbraňových typů.
Díky tomu lze zařídit, že lehké samopaly nebudou na dálku úplně zoufalé a třeba z DMR vytvoříte přesnou útočnou pušku pro boj na střední vzdálenosti. Navíc, používáním jednotlivých tříd zbraní se vám odemykají nové kousky. I když musím říci, že některá potřebná zabití jsou na odemčení nového přídavku až příliš vysoká. Ale zase je nač se těšit.
Nově byly představeny takzvané battlepacky, tedy balíčky různé hodnoty s nějakými předměty, které můžete postupným hraním odemykat. V některých jsou nové kamufláže, bonusy na XP nebo doplňky k zbraním. Nejde o nic, co by vás při velkém štěstí zvýhodnilo, ale o sympatický bonus, který vám odemkne blbinku, jako je nová kamufláž na zbraň.
V rámci příjemných a zábavných drobnosti najdete i tvorbu vlastního emblému v Battlelogu. Stejně tak v zásadě nedůležitý, ale velmi příjemný je dabing, kdy vojáci hlásí ve svých nativních jazycích, což zní u Číňanů i Rusů velmi atmosféricky. Navíc, Čína má skvělé modely postav u snad všech povolání!
Lekce čínské kartografie
Pro multiplayeorvku jsou však tím nejdůležitějším mapy. I když jsem hráč vybíravý a většinou si najdu dvě, tři nejoblíbenější mapy, na kterých hrávám, po mírných rozpacích na začátku je mi nyní jasné, že je na tom Battlefield 4 s nabídkou map výborně. Jednou z nejslabších map je paradoxně nejvíce propagovaná Šanghaj. Postupem času se ohraje a mnohem zábavnější je segment před zbořením mrakodrapu.
Na opačném pólu stojí Zavod 311, která se odehrává ve staré továrně na tanky. Nabízí skvělý mix boje na střední i krátkou vzdálenost s občasným zapojením letectva. Jde o designově skvěle odladěnou mapu, která má i krásnou scenerii s odstavenými tanky. Dobře se na ní projevuje celková destrukce, ne jen ta „velká“ v podobě tolik propagovaného Levolution.
DICE si trochu uškodili velkou propagací hráči spouštěných velkých destrukčních prvků, které mění bojiště. Mnohem výraznější je přitom malá destrukce, protože si nikdy nemůžete být jisti, za čím se kryjete. Všude najdete spousty budov, které vám může tank shodit na hlavu, a i když není ani zdaleka vše zničitelné, garantuji vám, že mapy na začátku a konci kola vypadají úplně jinak.
Někdy se kryjete třeba jen za dřevotřískou, což může být smrtící. Prostě, kryt není neprůstřelný bunkr a velmi často je to jen zdání bezpečí. Nic to ale nemění na tom, že když v Paracel Storm najede loď na břeh, je to úžasný pohled.
Další designově skvělou mapou je Flood Zone. Zprvu ryze pěchotní boj se po zaplavení města vodou mění na kombinaci pěchotního a vodního boje, ve kterém bodují obojživelná vozidla a hráči, kteří dobře znají mapu a umí se orientovat v ulicích. Plavání totiž otevírá nové zkratky a místa pro přepad.
Ostatně, voda tentokrát hraje velkou roli a námořní boje jsou díky různým stupňům vln napínavé. Když se na Paracel Storm spustí bouře, nedá se z moře prakticky střílet a i viditelnost na pevnině je nižší. Při pohybu na mapách s ostrůvky je třeba dávat pozor i na vodu, protože rychlá loď může disponovat ochromující palebnou silou.
Pokud jste měli rádi v BF3 Metro, asi vás v BF4 okouzlí Locker, což je de facto jen síť chodeb a interiérů, jejichž výsledkem jsou neskutečná jatka. Pro relaxační hraní mám pořád raději Metro, jelikož Locker je hodně chodbovitý a spíše než znalost mapy vám zde pomůže náhoda. Vyrovnává to však mapa Rogue Transmission. Vévodí jí gigantický satelitní talíř, pod nímž najdete další sekci mapy, kam se vjedou i tanky, což vytváří úžasnou scénu. A běhat po vnějším povrchu talíře je prostě zábava.
Zbytek map lze až na pár výjimek označit za solidní. Na Golmud Railway je skvělé zařazení vlaku jako jednoho z bodů, který obsazujete, protože vlak je stále v pohybu! Hainan Resort je zajímavá kombinace ostrova, několika budov a centrálního hotelu, ale míra sniperů na mapě je občas příliš vysoká. Lancang Dam vysloveně nesnáším, protože její design jen obtížně přechází do krve a věčně zde umírám, zatímco skvěle vypadající Dawnbeaker je prokletá - dostal jsem se do ní jednou a na pět minut! Jinak mapa vždycky končí a naskočí jiná.
Většina map nejlépe funguje v královském módu Battlefield 4, kterým je samozřejmě Conquest. Je zcela zřejmé, že řádění v 64 hráčích bylo primárním cílem DICE. Nikdy jsem nebyl nadšený hráč Rushe, ale přijde mi, že na základních mapách nemusí být tento mód úplně to pravé ořechové. Minimálně na Railway a Hainanu na mě Rush žádný zvláštní dojem neudělal.
Z nových módů může zaujmout Obliteration, kde se snažíte soupeři zničit s náhodně spawnovanými bombami jeho tři M-COM stanice. Je to zábava, ale přesto je zřejmé, že Battlefield 4 byl připravován na Conquest. Neznamená to, že tyto „doplňkové“ módy nestojí za nic, naopak. Jen hrají ve srovnání s Conquest velmi kvalitní druhé housle.
Ostatně, dodnes rad pouštím Gun Master. V BF4 samozřejmě nechybí klasické módy jako Squad Deathmatch, Team Deathmatch, ryze pěchotní Domination nebo Fuse. Všechny fungují zcela dle očekávání, minimálně jak jste zvyklí z BF3.
Nakonec přijde Japo...Číňan
Pro zhodnocení Battlefield 4 lze použít klasickou frázi „Nakonec to dobře dopadlo.“ Battlefield 4 nepřináší revoluci, nýbrž levoluci. Nabízí vylepšenou grafiku, stále stejně skvělé ozvučení a mix pozemního, vzdušného a námořního boje s vozidly. V této oblasti prostě nemá konkurenci. Zděšení z toho, jak DICE nevyšel z technického hlediska start hry, už naštěstí ustoupilo a místo chronického chrchlání si hra jednou za čas decentně zakašle.
Na jednu stranu klobouk dolů před tím, jakou práci udělali tvůrci za týden, na druhou si to mohli odpustit úplně. Nic to ale nemění na faktu, že po vyléčení neduhů je Battlefield 4 skvělá multiplayerová střílečka, která rozvíjí koncept z předchozího dílu a nabízí tolik možností k multiplayerové zábavě, že je vhodná pro několikaminutové i mnohahodinové seance.
